Kapr obecný
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Kapr obecný
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Cyprinus carpio L., 1758 |
||||||||||||||||
| Poddruhy | ||||||||||||||||
|
C. c. carpio L., 1758 |
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
kapr dunajský[1] |
Kapr obecný (Cyprinus carpio) je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi kaprovití (Cyprinidae). Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii a patří mezi nejvýznamnější druhy využívané v akvakultuře.[2] Je největší českou kaprovitou rybou a jeho chov má pro Českou republiku velký hospodářský význam.[3] Je také ekonomicky velmi významnou okrasnou rybou, tradice šlechtění okrasných barevných forem pochází především z Japonska.
Obsah |
Popis[editovat]
Kapr obecný má několik forem, z nichž forma sazan je původní a nezušlechtěná. Sazan má protáhlejší tělo, po celé délce kryté šupinami. V proudících vodách je jeho tělo více protáhlé a nízké.
U zušlechtěných forem se hřbet za hlavou výrazně zvedá a je oproti tělu menší. Tlama kapra je výsuvná a na jejím obvodu jsou čtyři vousy. Ústa jsou neozubená, potravu zpracovávají požerákové kosti, které mají u kapra tři řady zubů. Oči jsou zlatavé, olivově zelené a pohyblivé. Kapr má hřbetní, prsní, břišní, řitní a ocasní ploutve.
Hmotnost kapra obecného může ve vhodných podmínkách přesáhnout 20 kilogramů a jeho délka může přesáhnout 100 centimetrů.
Taxonomie, poddruhy[editovat]
Taxonomie kapra obecného je složitá. Chybí typový exemplář, druh byl popsán podle exemplářů z evropské rybniční kultury. Na základě předpokladu, že všichni evropští domestikovaní kapři jsou potomci kaprů z Dunaje, lze za typické považovat divoké dunajské kapry.[4]
Různí autoři popsali různé populace kapra obecného jako samostatné druhy, poddruhy, variety a morfy.
Rozšíření[editovat]
Kapr obecný se dlouhodobě vyskytuje v řekách a jezerech úmoří Černého moře, Kaspického moře a Aralského jezera, rozsah původního přirozeného areálu je však nejasný. Postupně byl pro svou užitkovou hodnotu rozšířen na většinu území kontinentu. Pro jeho chov byly vybudovány celé rybniční soustavy, hlavně v období středověku. V místech nepůvodního rozšíření se kapr stává nebezpečným druhem a decimuje místní sladkovodní ekosystémy a původní společenstva ryb a především obojživelníků.
Kapr obecný byl zavlečen do Austrálie, kde je považován za extrémně nebezpečný invazívní druh, který má velmi devastující vliv na tamní sladkovodní ekosystémy.[5]
Potrava[editovat]
Kapr obecný je všežravec, živí se bentosem a drobnými živočichy, které sbírá ze dna. Potravu také vyhrabává ze dna (až do 20 cm) a proto je také velmi často označován za „vodní prase“. V našich podmínkách je přikrmován pšeničnými zrnky a další pro něj nepůvodní potravou na kterou si ale velmi rychle zvykl. Významnou součást jeho potravy tvoří i některé rostlinné zbytky, zejména různá semena.
Kapr a člověk[editovat]
Vánoční kapr[editovat]
Vánoční kapr je středoevropské specifikum. Už od středověku se mohl jíst v době půstu, protože stejně jako ostatní ryby, nebyl považován za maso. V českých zemích bylo odpradávna značně rozšířeno rybníkářství a kapra si mohli dovolit i nemajetní lidé. Některé prameny uvádějí, že se kapr na vánočním stole objevil už v 17. století, ale ve větší míře se u nás o vánocích konzumuje až od konce 19. století. Štědrovečerní kapr se stal jedním ze symbolů českých Vánoc.
Sportovní lov[editovat]
Kapr je významnou sportovní rybou. Podle statistik MZe ČR bylo v ČR roku 2002 vyloveno na udici 3 909 tun kaprů (z celkového množství 4 983 tun)[zdroj?].
Hospodářský chov[editovat]
Kapr obecný je chován jako významná hospodářská ryba. Jeho neocenitelnou vlastností je rychlý růst a kvalitní maso (nevýhodou pak je velké množství malých pružných kostí). Z České republiky je ve velkém množství vyvážen do evropských zemí za účelem chovu, nebo je v nich přímo konzumován. Podle statistik MZeČR bylo v ČR roku 2002 vyprodukováno 16 596 tun tržních kaprů (z celkem 19 209 tun tržních ryb)[zdroj?]. K zrychlení produkce řas a sinic jsou naše umělé nádrže na chov kaprů (rybníky) velmi často přihnojovány siláží a hnojem (bohužel jsou velmi často přehnojeny a ryby díky nedostatku kyslíku umírají a nebo mají nezvratné následky). Díky chovům kaprů jsou v rybnících a nádržích decimovány původní společenstva ryb, obojživelníků, bezobratlých, plazů a mokřadních rostlin a jsou nezvratně změněny přirozené ekosystémy.
Kapr obecný se chová taktéž jako akvarijní ryba.[6]
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ a b MAŇAS, Michal; ZICHA, Ondřej. Cyprinus carpio (kapr obecný) [online]. BioLib.cz, 2004-02-14 12:43:56 CET, [cit. 2009-12-06]. Dostupné online.
- ↑ VANDEPUTTE, Marc. Selective breeding of quantitative traits in the common carp (Cyprinus carpio): a review. Aquatic Living Resources. říjen 2003, roč. 16, čís. 5, s. 399-407. ISSN 0990-7440.
- ↑ RYBY V NAŠEM RYBNÍČKU [online]. Kařezští rybáři, [cit. 2009-12-06]. Dostupné online.
- ↑ BALON, E. K. About the oldest domesticates among fishes. Journal of Fish Biology. prosinec 2004, roč. 65, Supplement A, s. 1-27. ISSN 1095-8649.
- ↑ AUSTRALSKÁ KAPROMANIE ANEB NEPŘÍTEL Č.1 [online]. Fishing-Aussie, [cit. 2011-07-11]. Dostupné online.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Hand-book about our domestic pets. [s.l.] : Cassell, Petter, Galpin & Co, 1862. S. 78.
