Okoun říční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJak číst taxobox

okoun říční

okoun říční
okoun říční

Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: ryby kostnaté (Osteichthyes)
Třída: paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád: ostnoploutví (Perciformes)
Čeleď: okounovití (Percidae)
Rod: okoun (Perca)
Binomické jméno
Perca fluviatilis
Linné, 1758

Okoun říční (Perca fluviatilis; Linné, 1758) je ryba z čeledi okounovitých.

Obsah

[editovat] Popis

Tělo je poměrně vysoké. Na hřbetě se nacházejí dvě samostatné hřbetní ploutve. V první se nachází 23 - 17 tvrdých paprsků, ve druhé 1 - 2 tvrdé a 13 - 16 měkkých paprsků. Břišní, řitní a ocasní ploutve mají obvykle načervenalý nádech. Ústa jsou koncová. Šupiny jsou drobné a ktenoidní. Na bocích jsou výrazné tmavé příčné pruhy. Dorůstá do maximální délky okolo 50 cm, obvykle však tvoří zakrslé formy. Světový rekord je 68 cm. V některých evropských vodách může výjimečně dosáhnout hmotnosti až 6,5 kg.

[editovat] Výskyt

Obývá stojaté i tekoucí vody. Je rozšířen prakticky v celém mírném pásu Evropy, vyskytuje se i v Asii. Tento okoun se aklimatizoval například i v Austrálii Jižní Africe či na Novém Zélandu.

[editovat] Potrava

Okoun patří mezi dravce. Často tvoří hejna, v nichž napadá jiné ryby, někdy taky stejného druhu. Další složkou potravy jsou bezobratlí a rybí potěr.

[editovat] Rozmnožování

Tření probíhá od března do června, při teplotě vody okolo 8°C. Samice klade jikry na vodní rostliny nebo jiné potopené předměty. Jikry jsou spojeny do větších provazcovitých útvarů.Okoun říční stejně jako jeho poddruh okoun žlutý má jikry spojené dlouhých pásechkterése snadno zachytí na kamenech a spadaných větvýchv mělkých a pomalu tekoucích vodách.

[editovat] Odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
logo Wikidruhů
Projekt Wikidruhy nabízí informace v angličtině o tématu

[editovat] Použitá literatura

  • Fritz Terofal, Claus Militz: Sladkovodní ryby. Ikar Praha spol. s r. o., Praha 1997, 1. vydání, ISBN 80-7202-140-0

[editovat] Externí odkazy