Živočichové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o biologickém pojetí. O filosofickém a právním pojetí pojednává článek zvíře.

Wikipedie:Jak číst taxobox Živočichové

Rozmanití živočichové
Rozmanití živočichové
Vědecká klasifikace
Doména: Eukaryota
(nezařazeno) Opisthokonta
Říše: živočichové (Metazoa)
Haeckel, 1874
Kmeny
  • mnoho, viz text

Živočichové (Metazoa, Animalia[pozn. 1]) je říše mnohobuněčných heterotrofních organismů, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub. Jejich buňky nemají plastidy ani buněčnou stěnu. Jsou dnes řazeni do skupiny Opisthokonta spolu s houbami a některými prvoky. Říše živočichů je dnes totožná se svou bývalou podříší „mnohobuněční“ (Metazoa), nezahrnuje tedy žádné prvoky.

Jako živočichové v širším slova smyslu (Holozoa) je označována skupina Metazoa, o které pojednává tento článek, rozšířená a její některé jednobuněčné příbuzné (konkrétně o parafyletickou skupinu trubének Choanozoa).

Jako heterotrofní organismy jsou živočichové závislí na autotrofních organismech, především na rostlinách. Někteří živočichové žijí v symbióze s autotrofními jednobuněčnými organismy, které jim poskytují potravu. Přibližně třetina kmenůparazitické zástupce, některé kmeny jsou výhradně parazitické.

V živočišném těle často dochází ke značné specializaci jednotlivých částí (tkáně, orgány). Houby (Porifera) a vločkovci (Placozoa), tj. nejprimitivnější kmeny, ale ještě tkáně nemají a jejich buňky jsou do jisté míry schopné autonomie. Houby jsou příbuzné s trubénkami (Choanozoa), kmenem prvoků, jehož zástupci mají schopnost tvořit kolonie. Skupina Myxozoa je sekundárně jednobuněčná a byla proto dříve nesprávně řazena mezi prvoky – předpokládá se její příbuznost s žahavci.

Je známo přes 35 kmenů mnohobuněčných. Zhruba polovina je výhradně mořských, všechny kmeny kromě drápkovců (Onychophora) mají i vodní zástupce. Všechny kmeny, včetně drápkovců, však vznikly v moři.

Podle fosilních záznamů existují trojlistí živočichové (Bilateria) na Zemi již přinejmenším 585 miliónů let.[2][3] V případě, že by se prokázala příslušnost části ediakarské "fauny" k trojlistým živočichům, existují i fosilní záznamy staré přibližně 610 miliónů let. U dvojlistých živočichů je problém s fosilizací (neexistence pevných schránek, neexistence stop pohybu po dně moří) a přiřazení fosílií je spekulativnější. Úplně nejstarší známý nález fosilií, které by mohly být řazeny k živočichům (konkrétně k primitivním houbovcům) pochází z hornin 665 miliónů let starých.[4]

Systém živočichů[editovat | editovat zdroj]

Systém živočichů je zpracován podle knihy Jana Zrzavého Fylogeneze živočišné říše a upraven podle pozdějších objevů.

Mnohobuněčné živočichy můžeme zjednodušeně rozdělit na dvě skupiny - „dvojlisté“ a „trojlisté“. Skupina dvojlistých živočichů je ale nepřirozená (parafyletická), neboť zahrnuje různé vývojové linie. Houby (Porifera), jež jsou samy o sobě také parafyletické, tvoří nejbazálnější větev živočichů. Všichni živočichové s výjimkou hub tvoří monofyletický taxon Eumetazoa, živočichové bez hub a žebernatek tvoří skupinu Planulozoa.[pozn. 2] Skupinou nejblíže příbuznou trojlistým živočichům jsou pravděpodobně výtrusenky.

Dvojlistí[editovat | editovat zdroj]

Láčkovci, syn. Dvojlistí (Diblastica)

Trojlistí[editovat | editovat zdroj]

Bazální skupinu trojlistých (Triblastica) tvoří praploštěnci (Acoelomorpha) dříve řazené mezi ploštěnce. Zbytek (zvaný Eubilateria) se dělí na dvě velké linie - prvoústé (Protostomia) a druhoústé (Deuterostomia).

Prvoústí[editovat | editovat zdroj]

Prvoústí (Protostomia) se obvykle dělí na dvě velké skupiny - Lophotrochozoa a Ecdysozoa. Sporné zatím zůstává zařazení lilijicovců, ploutvenky se dnes již řadí do Lophotrochozoa.

Lophotrochozoa

Ecdysozoa

Druhoústí[editovat | editovat zdroj]

Je pravděpodobné, že na bázi všech druhoústých živočichů (Deuterostomia) jsou strunatci. Zbytek tvoří linie vedoucí k mlžojedům a její sesterská skupina Ambulacraria, která se dělí na polostrunatce a ostnokožce.

Živočichové a člověk[editovat | editovat zdroj]

Slovo živočich je užívané převážně v odborném stylu. V obecné mluvě se pro živočichy vyjma člověka obvykle užívá slovo zvíře, případně zvířátko, jako hromadné jméno pro zvířectvo se užívá též pojem fauna. Obsah těchto slov není ostře vymezen, běžně se jím označují větší živočichové, zpravidla obratlovci, zřídka jím může být označen i například hmyz. Některé druhy větších savců a ptáků žijící ve volné přírodě se označují také slovem zvěř[7], jejich maso zvěřina.

Kromě biologického popisu a třídění jsou živočichové pojmenováváni a popisováni také podle svého vztahu k člověku nebo přírodě, podle svých projevů, funkcí a způsobů využívání. Nutno ovšem říci, že takováto hodnocení zpravidla nelze považovat za objektivní a obecně platná, neboť jsou „nestabilní v čase i prostoru“ (co někde je zvíře užitečné, může být jinde škodlivé, totéž platí i pro jedno místo (oblast) v různých časech. Také závisí na úhlu pohledu – zvíře může být zároveň užitečné, nebezpečné, chovné i neužitkové (např. psa lze zařadit do všech těchto kategorií), a to fakticky i dle úhlu pohledu posuzovatele (např. ledňáček může být považován za přirozeného nepřítele plevelných ryb – takže je užitečný, i za příležitostného vykradače sádek – takže je škodlivý). Medvěd může být shledán efektivním likvidátorem mršin (užitečný), ale též nebezpečnou šelmou (nebezpečný) a vykradačem úlů (škodlivý). Toto dělení tedy vychází z hlediska bezprostřední lidské užitečnosti a je používáno především myslivci, rybáři, zemědělci apod.

Nebezpečná zvířata - zvířata ohrožující přímo život nebo zdraví

Škodlivá zvířata, škůdci - zvířata ohrožující jiné lidské zájmy, např. zájmy hospodářské (snižují zemědělské, lesnické a rybářské výnosy nebo ničí lidské zásoby či zařízení), ekologické, zdravotní (i když sama nejsou nebezpečná, mohou šířit choroby lidí a užitkových zvířat) apod.

Užitečná zvířata - zvířata, která naopak jiné lidské zájmy (hospodářské, ekologické, emocionální) podporují. U ekologických zájmů jsou to např. zvířata podílející se na redukci škodlivých živočichů a rostlin (např. slunéčko). Významnými skupinami užitečných zvířat jsou:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Animalia bylo označení pro živočichy v širším slova smyslu, zahrnující i mnohá eukaryta, která dnes patří do úplně jiných superskupin, např. do Amoebozoa, Excavata či SAR; dnes se často používá jako synonymum k Metazoa, nebo k pouhým "tkáňovcům" (Metazoa bez houbovců a vločkovců)[1], případně k Holozoa.
  2. Fylogenetická studie z r. 2009[5] rehabilitovala dvojlisté (Diploblasta) jako pravděpodobnou monofyletickou skupinu, zahrnující houbovce, žebernatky, žahavce a vločkovce. Potvrzení by znamenalo, že Eumetazoa a Planulozoa jsou skupiny nepřirozené.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ADL, Sina M., et al. The Revised Classification of Eukaryotes. Journal of Eukaryotic Microbiology [online]. , 28. září 2012, svazek 59, čís. 5, s. 429-514. Dostupné online. PDF: [1].ISSN 1550-7408. DOI:10.1111/j.1550-7408.2012.00644.x. PMID 23020233.  (anglicky) 
  2. PECOITS, Ernesto; KONHAUSER, Kurt O.; AUBET, Natalie R., HEAMAN Larry M., VEROSLAVSKY Gerardo, STERN Richard A., GINGRAS Murray K. Bilaterian Burrows and Grazing Behavior at >585 Million Years Ago. Science [online]. , 29. červen 2012, svazek 336, čís. 6089, s. 1693-1696. Dostupné online. ISSN 1095-9203. DOI:10.1126/science.1216295.  (anglicky) 
  3. Study resets date of earliest animal life by 30 million years (popularizační článek k předchozí referenci). PhysOrg, 28. června 2012 (anglicky)
  4. MALOOF, Adam C.; ROSE, Catherine V.; BEACH, Robert, SAMUELS Bradley M., CALMET Claire C., ERWIN Douglas H., POIRIER Gerald R., YAO Nan, SIMONS Frederik J. Possible animal-body fossils in pre-Marinoan limestones from South Australia. Nature Geoscience [online]. , 17. srpen 2010, svazek 3, čís. 9, s. 653-659. Dostupné online. ISSN 1752-0908. DOI:10.1038/ngeo934.  (anglicky) 
  5. SCHIERWATER, Bernd, Michael Eitel, Wolfgang Jakob, Hans-Jürgen Osigus, Heike Hadrys, Stephen L. Dellaporta, Sergios-Orestis Kolokotronis, Rob DeSalle Concatenated Analysis Sheds Light on Early Metazoan Evolution and Fuels a Modern “Urmetazoon” Hypothesis. PLoS Biology. January 2009, roč. 7, čís. 1. Dostupné online. DOI:10.1371/journal.pbio.1000020.  
  6. NESNIDAL, Maximilian P., et al. New phylogenomic data support the monophyly of Lophophorata and an Ectoproct-Phoronid clade and indicate that Polyzoa and Kryptrochozoa are caused by systematic bias. BMC Evolutionary Biology [online]. , 17. listopad 2013, svazek 13, čís. 253, s. 1-26. Dostupné online. PDF: [2].ISSN 1471-2148. DOI:10.1186/1471-2148-13-253.  (anglicky) 
  7. Zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti, §2, písm. b),c),d)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu