Pláštěnci
|
|
||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||
|
||||||
| Třídy | ||||||
|
|
||||||
| obratlovci (Craniata) |
Pláštěnci (Tunicata, Urochordata) je podkmen mořských strunatců. Hlavní vývojové znaky strunatců (pevná struna hřbetní spojená s nervovou trubicí) jsou vyvinuty pouze u larev. Tělo většiny dospělých obklopuje tuhý rosolovitý plášť (tunica), tvořený polysacharidem tunicinem. Pláštěnci žijí především přisedlým životem v koloniích.
Obsah |
Vývin [editovat]
Embryo [editovat]
Oplozené vajíčko pláštěnců je již před prvním dělením rozfragmentováno na části, z nichž se později vyvinou jednotlivé tkáně. Nejprve dochází k rýhování (dělení vajíčka), které je bilaterálního holoblastického typu. Na konci rýhování je tedy již dvoustranně symetrický zárodek. Ve stadiu 32 buněk vzniká uvnitř malá dutina – blastocoel – a poté začíná gastrulace. Ta probíhá tak, že nejprve se do dutiny vchlípí endoderm, vzniklá dutina (blastoporus) je obklopena rty z mezodermu. Tyto rty se ve druhé fázi sklouznou po vnitřním povrchu endodermálních buněk a usídlí se uvnitř. Výsledné embryo (gastrula) se začne podél předozadní osy prodlužovat. Následně vznikají první základy orgánů, jako je nervová trubice a chorda dorsalis. Vzniká postupně larva („pulec“).[1]
Larva [editovat]
Larva pláštěnců je sice velká pouhých několik milimetrů a v mořském planktonu zcela zapadne, je pro vědce velmi cenná. Nese totiž řadu typických znaků strunatců. Připomíná pulce. Má ocasní chordu, nervovou trubici, kompletní trávicí soustavu, děrovaný hltan, endostyl, srdce a příslušné cévy, ale i jednoduchý „mozek“ a oči.[2]
Tyto znaky však do velké míry u dospělce nejsou patrné (výjimkou jsou však dospělé vršenky). Obvykle dojde k tzv. ontogenetické regresi, kdy např. zakrňuje nervová soustava a chorda, naopak začne velice růst hltan. Larva ztrácí ocas a přisedá na povrch mořského dna.[2]
Charakteristika [editovat]
Pláštěnci žijí buď samostatně, nebo v koloniích dosahujících velikosti až několik metrů. Velikost jednoho jedince může být někdy méně než milimetr, jindy však i 60 cm.[3] Pokožka je jednovrstevná a vylučuje zmíněný plášť (tuniku). Ač patří mezi strunatce, jejich struna hřbetní je pouze u larev, a to v ocasní svalnaté části těla.[2]
Jsou to zpravidla hermafrodité s nepárovými pohlavními orgány. Pohlavně se množí larvální stádia. K nepohlavnímu množení dochází pučením, častá tvorba kolonií. Někdy dochází k rodozměně (metagenezi), při níž se oba způsoby střídají. Larva pláštěnců je nebarevná a vyvinutá. Po dosáhnutí dospělosti přisedne a následně je barevná a primitivnější.
- Cévní soustava: U dospělce otevřená, u larvy uzavřená.[2] Otevřená - srdce vhání krev střídavě k přednímu a zadnímu konci těla
- Nervová soustava: Nervová trubice je přítomna zpravidla jen u larev, u dospělců je jednoduchá[2] - žijí přisedlým životem. V blízkosti nervové zauzliny se nachází neurální žláza s funkcí podobnou hypofýze.
- Trávicí soustava: Hltan upraven k filtrování,[2] jeho součástí je žlábek zvaný endostyl = rýha s kmitajícími brvami. Jsou to tedy mikrofágové.
- Vylučovací soustava: vylučovací orgány chybějí,[2] jejich funkci přebírá střevo a buňky v jeho okolí. Vylučované látky se také mohou ukládat do tzv. ukládacích ledvin.
- Dýchací soustava: žaberní štěrbiny
Systematické dělení [editovat]
Pláštěnci se dělí na tři třídy.[4]
Sumky [editovat]
- Související informace naleznete v článku sumky.
Sumky žijí přisedlým životem především ve velmi studených vodách. Larva se tělem velmi podobá pulci a žije asi 2 až 3 dny. Dospělec měří zhruba 0,5 cm, žije průměrně rok a je primitivnější než larva.
Salpy [editovat]
- Související informace naleznete v článku salpy.
Salpy mají červenou nebo oranžovou barvu. Žijí v koloniích, které se vznášejí mořem, nebo přisedle. Jsou menší než 20 cm. Pohybují se pomocí protékání a pumpují vodu podobně jako medúzy.Bývají částí planktonu. Na rozdíl od sumek je v jejich pohlavním cyklu přítomna rodozměna.
Vršenky [editovat]
- Související informace naleznete v článku vršenky.
Nejvyspělejší z pláštěnců jsou vršenky. Jako jediní mají hřbetní strunu zachovanou po celý život. Žijí u hladiny, jelikož k životu potřebují světlo a živí se řasami, které se zde nacházejí. Vyskytují se ve všech oceánech a mají takzvané sítko, kterým filtrují potravu. Když se toto sítko zanese, vršenky se z něj svléknou. Jejich schránku tvoří vápník a bílkovina.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ GILBERT, Scott F. Developmental Biology. 6. vyd. Swarthmore College : Sinauer Associates. Dostupné online. ISBN 0-87893-243-7.
- ↑ a b c d e f g HAJER, Jaromír. Fylogeneze a systém strunatců. Ústí nad Labem : Univerzita JAP, přírodovědecká fakulta, katedra biologie, 2006. Dostupné online.
- ↑ BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J.. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.] : Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.
- ↑ Biolib [online]. 1999-2009, [cit. 2009-05-16]. Kapitola podkmen pláštěnci. Dostupné online.
Externí odkazy [editovat]
- Pláštěnci na Biolibu
