Pláštěnci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pláštěnci

Sumky
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: Pláštěnci (Tunicata)
Třídy
Sesterská skupina
obratlovci (Craniata)

Pláštěnci (Tunicata, Urochordata) je podkmen mořských strunatců. Hlavní vývojové znaky strunatců (pevná struna hřbetní spojená s nervovou trubicí) jsou vyvinuty pouze u larev. Tělo většiny dospělých obklopuje tuhý rosolovitý plášť (tunica), tvořený polysacharidem tunicinem. Pláštěnci žijí především přisedlým životem v koloniích.

Vývin[editovat | editovat zdroj]

Embryo[editovat | editovat zdroj]

Oplozené vajíčko pláštěnců je již před prvním dělením rozfragmentováno na části, z nichž se později vyvinou jednotlivé tkáně. Nejprve dochází k rýhování (dělení vajíčka), které je bilaterálního holoblastického typu. Na konci rýhování je tedy již dvoustranně symetrický zárodek. Ve stadiu 32 buněk vzniká uvnitř malá dutina – blastocoel – a poté začíná gastrulace. Ta probíhá tak, že nejprve se do dutiny vchlípí endoderm, vzniklá dutina (blastoporus) je obklopena rty z mezodermu. Tyto rty se ve druhé fázi sklouznou po vnitřním povrchu endodermálních buněk a usídlí se uvnitř. Výsledné embryo (gastrula) se začne podél předozadní osy prodlužovat. Následně vznikají první základy orgánů, jako je nervová trubice a chorda dorsalis. Vzniká postupně larva („pulec“).[1]

Larva[editovat | editovat zdroj]

Larva pláštěnců je sice velká pouhých několik milimetrů a v mořském planktonu zcela zapadne, je pro vědce velmi cenná. Nese totiž řadu typických znaků strunatců. Připomíná pulce. Má ocasní chordu, nervovou trubici, kompletní trávicí soustavu, děrovaný hltan, endostyl, srdce a příslušné cévy, ale i jednoduchý „mozek“ a oči.[2]

Tyto znaky však do velké míry u dospělce nejsou patrné (výjimkou jsou však dospělé vršenky). Obvykle dojde k tzv. ontogenetické regresi, kdy např. zakrňuje nervová soustava a chorda, naopak začne velice růst hltan. Larva ztrácí ocas a přisedá na povrch mořského dna.[2]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Kolonie pláštěnců rodu Clavelina

Pláštěnci žijí buď samostatně, nebo v koloniích dosahujících velikosti až několik metrů. Velikost jednoho jedince může být někdy méně než milimetr, jindy však i 60 cm.[3] Pokožka je jednovrstevná a vylučuje zmíněný plášť (tuniku). Ač patří mezi strunatce, jejich struna hřbetní je pouze u larev, a to v ocasní svalnaté části těla.[2]

Jsou to zpravidla hermafrodité s nepárovými pohlavními orgány. Pohlavně se množí larvální stádia. K nepohlavnímu množení dochází pučením, častá tvorba kolonií. Někdy dochází k rodozměně (metagenezi), při níž se oba způsoby střídají. Larva pláštěnců je nebarevná a vyvinutá. Po dosáhnutí dospělosti přisedne a následně je barevná a primitivnější.

Systematické dělení[editovat | editovat zdroj]

Botrylloides violaceus

Pláštěnci se dělí na tři třídy.[4]

Sumky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku sumky.

Sumky žijí přisedlým životem především ve velmi studených vodách. Larva se tělem velmi podobá pulci a žije asi 2 až 3 dny. Dospělec měří zhruba 0,5 cm, žije průměrně rok a je primitivnější než larva.

Salpy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku salpy.

Salpy mají červenou nebo oranžovou barvu. Žijí v koloniích, které se vznášejí mořem, nebo přisedle. Jsou menší než 20 cm. Pohybují se pomocí protékání a pumpují vodu podobně jako medúzy.Bývají částí planktonu. Na rozdíl od sumek je v jejich pohlavním cyklu přítomna rodozměna.

Vršenky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku vršenky.

Nejvyspělejší z pláštěnců jsou vršenky. Jako jediní mají hřbetní strunu zachovanou po celý život. Žijí u hladiny, jelikož k životu potřebují světlo a živí se řasami, které se zde nacházejí. Vyskytují se ve všech oceánech a mají takzvané sítko, kterým filtrují potravu. Když se toto sítko zanese, vršenky se z něj svléknou. Jejich schránku tvoří vápník a bílkovina.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GILBERT, Scott F. Developmental Biology. 6. vyd. Swarthmore College : Sinauer Associates. Dostupné online. ISBN 0-87893-243-7.  
  2. a b c d e f g HAJER, Jaromír. Fylogeneze a systém strunatců. Ústí nad Labem : Univerzita JAP, přírodovědecká fakulta, katedra biologie, 2006. Dostupné online.  
  3. BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J.. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.] : Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.  
  4. Biolib [online]. 1999-2009, [cit. 2009-05-16]. Kapitola podkmen pláštěnci. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]