Hermafrodit

Spící Hermafrodit, římská kopie řeckého originálu, Louvre Paříž

Hermafrodit (též obojetník) je živočich schopný produkovat současně vajíčka i spermie. Hermafrodit má buďto varlata i vaječníky, nebo jsou oba tyto orgány nahrazeny tzv. obojetnou pohlavní žlázou.

K hermafroditům patří mnozí měkkýši (mimo hlavonožců a mlžů), ploštěnci, kroužkovci, pláštěnci, ale i třeba některé ryby.

Původ slova

Termín pochází z řecké mytologie, podle které Hermafrodítos, syn bohů Herma a Afrodity, srostl s nymfou Salmakis v jedinou oboupohlavní bytost.

„	K těmto neuvěřitelným věcem se počítá i oboupohlavní rasa, která má pravý prs mužský, aby nebránil v práci, a levý prs ženský ke kojení nemluvňat. Podle některých svědectví se mezi sebou navzájem páří a tak se rozmnožují.	“
— Liber monstrorum (8. století)

Zvláštní typy hermafroditismu

Postupný hermafroditismus

Hraničí s gonochorismem. Jde o situaci, kdy jedinec během svého života změní nebo střídá pohlaví. Vyskytuje se například u některých ryb s výrazným teritoriálním chováním samců - mladé ryby, které by neměly šanci se prosadit, tedy mají samičí pohlaví a teprve až když vyrostou, přejdou na pohlaví samčí.

Sebeoplození

Sebeoplození je zvláštní případ rozmnožování hermafroditů. Je poměrně vzácné, vyskytuje se především u takových organismů, které by nebyly kvůli svému způsobu života schopny sehnat partnera k páření. Typickým příkladem jsou endoparazité, například tasemnice bezbranná. K sebeoplození dochází také u samosprašných rostlin.

Hermafroditismus jako defekt

Jako hermafrodit se rovněž označuje defektní jedinec gonochoristických druhů, který má základy obou pohlavních orgánů (ženských i mužských). Zpravidla však nejsou funkční obě – buďto funguje jenom jedna nebo žádná. U člověka nebyl hermafrodit s oběma funkčními soustavami zaznamenán, zbylé dva případy ano.^[zdroj?] Nejvíce popularizovaným hermafroditem je jihoafrická atletka Caster Semenyaová. Podle australského listu Sydney Morning Herold má mužské i ženské pohlavní orgány. Testy prý mimo jiné prokázaly, že má místo vaječníků varlata.

Intersexualita

Intersexualita je stav, kdy se člověk narodí s více či méně nejednoznačným pohlavím. Někdy se nazývá též hermafroditismus. Intersexualita se jako anomálie vyskytuje i u zvířat, např. u prasat či u raků.

Rostlinný hermafroditismus

V botanice je obdobou hermafrodita jednodomá rostlina, tj. vyšší rostlina, která vytváří buďto oba typy květů (samčí i samičí), nebo květy oboupohlavní. V říši rostlin toto uspořádání převládá.

Odkazy

Literatura

• Dreger, Alice Domurat: Hermafroditi a medicínská konstrukce pohlaví (Triton, 2009)