Inseminace
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
Inseminace je přenos spermií nebo spermatoforu do samičích (většinou vnitřních) genitálií, ať už uskutečněný samcem, samicí nebo společně.[1]
Obsah |
Umělá inseminace [editovat]
Umělá inseminace je umělý způsob oplodnění samice provedený namísto přirozené kopulace se samcem.
Používá se zejména u lidí, hospodářských zvířat (skot, prasata, ovce, koně), ale například i u hmyzu (včel). Důvody k inseminaci mohou být:
- neschopnost počít jiným způsobem (zejména u lidí)
- požadavek na jistotu oplodnění samice daným samcem (zejména u zvířat)
- oplodnění většího množství samic jedním samcem než při přirozeném páření, zajišťující úsporu spermatu (zejména u zvířat)
Výhody inseminace [editovat]
Mezi největší výhody inseminace patří značná finanční úspora - není potřeba shánět samce pro oplodňování. S tím také souvisí snadný dostup spermií, dají se "objednat" v chovných stanicích, není potřeba vozit zvíře do vzdálených míst. Podstatné je také omezení zdravotních rizik. Mezi další výhody patří využití nejlepších plemeníků jako předpoklad rychlého zkvalitnění stáda. Inseminace rovněž vylučuje možnost přenosu pohlavních nemocí zvířat.
Nevýhody inseminace [editovat]
U velkého počtu samic zvířat dochází po inseminaci k horšímu zabřeznutí. Důvodem je to, že inseminátor správně "netrefí" děložní krček a semeno se tak nedostane na místo určení. Největší nevýhodou je chybné určení říje, ke kterému může dojít. V případě že je u stáda přítomen samec, u samic se říje pozná snadněji a páření lze jednodušeji načasovat.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Štys P.: Morfologie milování. - Vesmír, 75, 323, 1996/6.