Zoofilie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
.jpg)
Zoofilie je druh sexuálního chování, spočívající v genitálních aktivitách člověka ve vztahu ke zvířeti a zpravidla považovaný za deviaci. Slovem zoofilie se označuje také hypotetická převažující erotická reaktivita (orientace) vůči zvířeti nebo zvířatům, tedy parafilie, avšak není obsažena v klasifikačních seznamech poruch (MKN, DSM) a o její existenci neexistuje odborná shoda.
Obsah |
[editovat] Terminologie
Označení pochází z řeckých slov zoon (živočich) a filia (láska, přátelství, náklonnost). Termín zavedl Richard von Krafft-Ebing zejména ve spise Psychopathia sexualis (1886). Dřívějšími termíny byly například zooerastie, bestialita, bestiosexualita, sodomie (slovo mělo širší význam), bestiofilie. Pro oblibu orgasmických aktivit s malými živočichy (šneci, žáby, hmyz) John Money (1986) používal název formikofilie (lat. formica = mravenec).
[editovat] Podstata a výskyt
Není dostatek poznatků k určení, zda existuje zoofilie jako vrozený sklon (parafilie, orientace) a zda v případě preferenci různých druhů zvířat může jít o různé projevy téhož sklonu. Také proto zoofilie není samostatně uvedena ani v americkém Diagnostickém a statistickém manuálu DSM (byla samostatně uvedena ještě ve verzi DSM-III vydané roku 1980, ale do verze DSM-III-R vydané roku 1987 již zahrnuta nebyla) ani v Mezinárodní klasifikaci nemocí. Někteří odborníci (Weiss) předpokládají, že zoofilní chování je výrazně rozšířenější než případná zoofilní orientace. V naší kultuře je citový vztah ke zvířatům (pes, kočka, hlodavci, chovná zvířata) hluboce integrován, takže ty projevy zoofilie, které nezahrnují genitální aktivity, nejsou považovány za příznak deviace nebo nějaké zvláštní identity.
Kinseyovy zprávy (1948, 1953) uvádějí alespoň jednorázovou sexuální zkušenost se zvířetem u 8 % mužů a 5 % (3,6 %?) žen. Crepault a Couture (1980) zjistili zoofilní sexuální fantazie u 5 % ze vzorku zkoumaných mužů. Mezi obyvateli venkova (farem) se podle Kinseyho (1953) sexuální aktivity se zvířaty vyskytovaly až u 40–50 % z nich.
[editovat] Biologické souvislosti
Alvarez a Freinhar (1991) zjistili výrazně vyšší podíl zoofilních fantazií a aktivit u psychiatrických pacientů než u srovnávacího vzorku.
Se zoofilií není totožný, ale může s ní souviset fetišismus, kdy předmětem erotického zájmu nebo reakce mohou být i například srst, drápy nebo parohy zvířete, někdy jen uzda, houně, sedlo, bičík atd.
[editovat] Právní souvislosti
České trestní právo za určitých dalších podmínek označuje jako trestné výrobu a šíření pornografických materiálů, které zobrazují pohlavní styk se zvířetem. Při doslovném výkladu by trestné bylo i zobrazení pohlavního styku mezi zvířaty. Samotný pohlavní styk člověka se zvířetem bývá někdy stíhán jako týrání zvířat podle zákona o ochraně zvířat. V jednom z případů zoofilie v Česku byl například pachatel odsouzen za narušování domovní svobody a poškozování cizí věci.[1]
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Sexualita |
[editovat] Reference
- ↑ Pohledem advokáta Tomáše Sokola, 17. 5. 2007, Reflex, str. 22, Média
[editovat] Literatura a externí zdroje
- Petr Weiss: Sexuální deviace, Portál, Praha, 2002
- Podmínka za soulož s ovcí aneb zoofilie, porucha sexuální preference, sexuálně.cz, anonymní článek s komentářem MUDr. Martina Hollého
