Švédsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Švédské království
Konungariket Sverige
Vlajka Švédska
vlajka
Znak Švédska
znak
Hymna: Du gamla, du fria
Geografie

Poloha Švédska

Hlavní město: Stockholm
Rozloha: 449 964 km² (54. na světě)
z toho 8,67 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Kebnekaise (2 103 m n. m.)
Časové pásmo: UTC +1
Poloha: 61°0′ s. š., 15°0′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 9 555 893 (84. na světě, 2012)
Hustota zalidnění: 29 ob. / km² (155. na světě)
HDI: 0,898 (velmi vysoký) (12. na světě, 2013)
Jazyk: švédština
Náboženství: křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 1409 (neznámo, starý státní útvar)
Král: Carl XVI. Gustaf
Předseda vlády: Fredrik Reinfeldt
Měna: švédská koruna (SEK)
HDP/obyv. (PPP): 41 300 USD
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 752 SWE SE
MPZ: S
Telefonní předvolba: +46
Národní TLD: .se
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Švédsko (oficiálně Švédské království), v místní řeči zvuk Sverige [sværːjɛ], je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Švédsko hraničí na západě s Norskem, na východě s Finskem a na jihu je spojeno s Dánskem pomocí unikátního mostu-tunelu přes průliv Öresund.

Švédsko je se svou rozlohou 449 964 km² třetí největší zemí Evropské unie. Celkový počet obyvatel je zhruba 9,6 milionu, přičemž hustota osídlení je nízká (21 obyvatel na km²). Obyvatelstvo je koncentrováno především v jižní polovině země. Zhruba 85 % populace žije v městských oblastech. Hlavním městem Švédska je Stockholm, který je zároveň i největším městem.

Švédsko se vyvinulo v nezávislý a jednotný stát již během středověku. V 17. století země rozšířila svá teritoria, což vedlo ke vzniku Švédského království. Říše se úspěšně rozvíjela a během 17. století a na počátku 18. století byla jednou z nejvýznamnějších evropských mocností. O většinu území dobytých mimo území Skandinávského poloostrova však Švédsko opět přišlo během 18. a 19. století. Východní polovina Švédska, dnešní Finsko, byla roku 1809 podrobena Rusku. Švédsko naposledy vstoupilo do války roku 1814, kdy vojenskými prostředky donutilo Norsko vstoupit s ním do personální unie. Od té doby je ve Švédsku mír a země uplatňuje zahraniční politiku nezúčastněnosti v době míru a status neutrality v době války.

Dnes je Švédsko konstituční monarchií s parlamentní demokracií a vysoce rozvinutou ekonomikou. V roce 1960 bylo jednou ze zakládajících zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a od 1. ledna 1995 je členskou zemí Evropské unie.

Velkou část země pokrývají lesy, v západní části se rozkládá masiv Skandinávských hor. Hustota obyvatelstva je nízká, většina je koncentrována v městských oblastech. Mezi nejdůležitější přírodní zdroje Švédska se řadí voda, dřevo a železná ruda, jež jsou jedním z pilířů prosperující švédské ekonomiky.[zdroj?] Švédsko má rovněž poměrně vysokou úroveň sociální politiky a je považováno za ekologicky šetrnou, moderní a liberální zemi.

Hlavním městem Švédska je Stockholm. Švédsko je konstituční monarchií v čele s králem Carl XVI Gustaf.

Název země (Sverige) se odvozuje od germánského kmene Sveů (švédsky svear, latinsky suiones), který ve středověku obýval oblast centrálního Švédska (Svealand) – Swerige (Svea rike, říše Sveů) bylo původně označení pro tuto oblast. Název kmene není úplně jasný, patrně je odvozen od pragermánského *swihoniz s významem „my sami“.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Švédská území mezi lety 1560 až 1815
Související informace naleznete také v článku Dějiny Švédska.
Mapa Švédska

Území Švédska bylo obýváno již v době bronzové. Nejstarší obyvatelé byli zřejmě lovci a sběrači, kteří se živili tím, co jim poskytovalo moře (dnes označované jako Baltské moře).

Není známo, kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n. l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi, který vládl nad zemí Svealand. Historici ale většinou považují za vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod jednoho panovníka, krále jménem Erik VIII. (970995). Začátkem středověku patřili Švédové mezi Vikingy. Pokřesťanštění ve 12. století přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1389 se tři státy Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do jedné monarchie (tzv. Kalmarská unie). V 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty. Švédsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa, od roku 1523 známý jako Gustav I. Vasa založil dědičnou monarchii a tím moderní švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa. 17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci. Tato pozice se však začala hroutit v 18. století, kdy imperialistické Rusko bojovalo se státy severní Evropy ve velké severské válce, což vedlo až k oddělení východní poloviny Švédska, ze které vzniklo Finské velkoknížectví Ruska.

Novodobá historie Švédska je převážně pokojná. Poslední válkou byla výprava proti Norsku v roce 1814, po které vznikla Švédskem řízená unie s Norskem. Tato unie se rozpadla v roce 1905. Švédsko zůstalo neutrální i v průběhu světových válek a neangažovalo se ani ve studené válce. Ani dnes není země členem žádné vojenské aliance. Roku 1995 vstoupilo do Evropské unie.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Geografie Švédska.

Švédsko se nachází na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Leží západně od Baltského moře a Botnického zálivu. V západní části odděluje Švédsko od Norska Skandinávské pohoří. Rozloha země činí 449 964 km², Švédsko je 54. největší zemí světa, 5. v Evropě a největší v severní Evropě.

Švédsko se dělí na tři hlavní oblasti. Norrland zabírá na severu asi tři pětiny země. Jedná se o hornatou krajinu s rozlehlými lesy a velkými zásobami rud. Svealand má zvlněné hřebeny ledovcového původu a většinu z více než 90 tisíc švédských jezer. Götaland na jihu zahrnuje kamenité vrchoviny Smålandu a bohaté roviny Skåne. Asi 15 % území Švédska leží za Severním polárním kruhem. Jižní část země je převážně zemědělská, směrem na sever se zvyšuje podíl lesů. Největšími ostrovy jsou Gotland a Öland. Největší jezera jsou Vänern a Vättern.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Přes severní polohu má Švédsko převážně mírné podnebí, a to hlavně díky teplému Golfskému proudu. Na jihu Švédska převládají listnaté stromy, dále na sever jsou to borovice a smrky a na úplném severu břízy. V horách severního Švédska převládá subarktické podnebí. Severně od polárního kruhu v určité letní dny slunce vůbec nezapadá, v zimě naopak vůbec nevychází. Aktuálně lze pohlédnout na různá místa v této zemi, rozsáhlým systémem webových kamer[1].

Chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Národní park Stora Sjöfallet
Související informace naleznete také v článku Národní parky ve Švédsku.

Ve Švédsku se nachází dvacet osm národních parků. Mají celkovou rozlohu 6326,4 km² (v roce 2005), což zabírá 1,4 % rozlohy země.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Největší část švédského území s výjimkou jihozápadního výběžku a hraničního hřebene Skandinávského pohoří náleží k Baltskému štítu, složeného především ze žul a rul. Ledovec, který pokrýval celé Švédsko a dosahoval mocnosti až 3000 m, odstranil pokryv starých zvětralin, zbrousil krystalické horniny skalního podkladu do zaoblených tvarů a zanechal po sobě rozsáhlé morény. Hlinitojílovité nánosy z tavných vod ledovce a mořských usazenin dnes představují nejlepší orné půdy ve Švédsku – vyskytují se především ve středním Švédsku mezi Stockholmem a Göteborgem.


Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Obyvatelstvo Švédska.

Počet obyvatel: 9 292 959 (k 30. říjnu 2009), z toho většina obyvatel (cca 8 730 000) jsou Švédové a 562 000 cizinci. Podíl osob s imigrantským původem (osoby narozené v zahraničí a osoby narozenými ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí) činí 17,9 % (k 31. prosinci 2008), přičemž nejpočetnější skupinu tvoří Finové a žije zde také na 7000 Čechů.[2] Tyto přistěhovalce do země přivedl štědrý švédský sociální systém a vcelku benevolentní přistěhovalecký režim socialistických vlád.

Dále jsou v zemi menšiny Dánů v jižní části země, Finů a Sámů na severu.

Největší hustota zalidnění je v oblasti Öresundu na jihu Švédska a v údolí jezera Mälaren ve středním Švédsku.

Plodnost v zemi kolísá okolo 1,9 dítěte na ženu v plodném věku, čímž je sice Švédsko na předních příčkách v přírůstku obyvatelstva v Evropě, ale v podprůměru na světě.

Nejrozšířenější křestní jméno při narození je Erik a William.

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku švédština.
Typický švédský dům

Švédština je severogermánský jazyk, podobný norštině a dánštině, kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako úřední jazyk Švédska.[3] Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (huvudspråk). Od roku 1999 je ovšem schváleno 5 jazyků menšin (finština, meänkielitornedalská finština, romština, laponština a jidiš), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.[4]

Urbanizace[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam měst ve Švédsku.

Ve městech žije 85 % obyvatel Švédska, přičemž podle švédských hledisek je městem uzavřené sídlo s více než 200 obyvateli. Největšími městy jsou Stockholm, Göteborg a Malmö.

Největší města[5]

GamlaStan from Katarinahissen Stockholm Swe.jpg
Stockholm
Göteborg 03.jpg
Gothenburg

# Město Městská oblast (populace) Metropolitní oblast (populace)

Turning torso by night1.jpg
Malmö
UppsalaMark.jpg
Uppsala

1 Stockholm 1 372 565 2 019 182
2 Göteborg 549 839 926 654
3 Malmö 280 415 635 224
4 Uppsala 140 454
5 Västerås 110 877
6 Örebro 107 038
7 Linköping 104 232
8 Helsingborg 97 122
9 Jönköping 89 396
10 Norrköping 87 247

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Pokřesťanštění Švédska, které probíhalo od poloviny 9. století (Olof Skottkonung) do 12. století, přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1527 přestoupilo Švédsko pod vládou Gustava I. Vasy k luteránství. K luterské církvi se v současnosti hlásí kolem 80 % obyvatel Švédska.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Švédský parlament
Podrobnější informace naleznete v článku Politický systém Švédska.

Švédsko je konstituční monarchií a králem je Carl XVI Gustaf. Švédsko je označováno za nejliberálnější zemi Evropy (ve smyslu sociálního liberalismu).[zdroj?] Švédsko proto prosazuje "genderovou rovnost" a ročně přijímá velké množství imigrantů ze zemí mimo Evropskou unii, především žadatelů o azyl.[zdroj?]

Soudní systém[editovat | editovat zdroj]

Švédsko má dvě soustavy soudů - obecné soudy, které se zabývají trestními a občanskoprávními případy, a obecné správní soudy, které se zabývají správními věcmi. Existují tři stupně obecných soudů – okresní soudy (tingsrätt), odvolací soudy (hovrätt) a nejvyšší soud (Högsta domstolen). Rovněž správní soudnictví je trojstupňové a sestává z krajských soudů (länsrätt), správních odvolacích soudů (kammarrätt) a nejvyššího správního soudu (Regeringsrätten).

Zahraniční vztahy[editovat | editovat zdroj]

  • členství v mezinárodních organizacích – v EU od roku 1995

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kraje Švédska.

Kraje:

Sweden counties.png

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

K pilířům prosperující švédské ekonomiky patří přírodní zdroje - voda, dřevo a železná ruda. Švédsko má rovněž poměrně štědrou sociální politiku a svým občanům poskytuje vysoký životní standard. Výnosy z daní tvoří 51,3 % HDP, což je nejvyšší číslo ze všech ostatních zemí.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitějším odvětvím primárního sektoru ve Švédsku je lesní hospodářství a těžba dřeva. Hospodářsky je využíváno 45 % rozlohy země, tj. asi 2/3 lesních ploch. Lesy pokrývají celkem 62 % plochy země. Těžba i zpracování dřeva jsou kontrolovány vládou. Nejdůležitější produkční oblastí je Norrland, jehož řeky zásobují elektrickou energií množství pil a také papírny na pobřeží Botnického zálivu. Produkce zahrnuje vedle stavebního dříví a dřevní hmoty pro výrobu celulózy a papíru také pryskyřice, terpentýn, barviva a umělé hmoty.

Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou příznivé pouze na jihu, celkem orná půda tvoří méně než 7 % plochy země. Zemědělství dokáže uspokojit téměř 90 % domácí spotřeby. Nejintenzivněji je půda využívána v úrodném Skåne v zázemí Malmö a dále v nížinách ve středu země. V krátkém vegetačním období se pěstuje cukrovka, na jihu pšenice, dále ječmen, oves, brambory a další krmné plodiny. Na farmách o průměrné velikosti 35 ha totiž jasně dominuje chov skotu a vepřů. Menší je rozsah chovu ovcí. Významný je chov norků a lišek včetně polárních. Rybolov stačí pokrýt domácí spotřebu, ale větší hospodářský efekt nemá. Loví se zejména sledi, makrely a tresky. Vysoká mechanizace a produktivita výroby podíl zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybolovu snížila.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Most přes Öresund mezi švédským Malmö a Kodaní v Dánsku


Kultura[editovat | editovat zdroj]

  • výtvarné umění, literatura, divadlo, filmografie, architektura, hudba...

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ze švédským sportů patří k nejúspěšnějším na mezinárodním poli florbal, lední hokej, stolní tenis a lyžování. Švédsko patří mezi nejlepší školu moderních brankařů v ledním hokeji, k této reputaci se zasloužila brankařská hokejová škola GDI.Mezi úspěšné švédské hokejové brankaře patří Henrik Lundqvist, Viktor Fasth, Jonas Gustavsson

Věda a školství[editovat | editovat zdroj]

Švédsko má jednotný vzdělávací systém, který koordinuje univerzitní a odborné studium s programy škol druhého stupně. Existuje povinná školní docházka od 7 do 16 let. Od 3. třídy se vyučuje angličtina a později se přidává němčina nebo francouzština. Již v 7. třídě si žáci mohou částečně volit skladbu předmětů.

Ve Švédsku působí třináct univerzit z nichž nejstarší je v Uppsale (založena roku 1477). Velmi rozšířené a kvalitní je vzdělání dospělých v rámci denních, večerních, dálkových i domácích kursů a na lidových univerzitách.

Obrana a bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Švédsko je od roku 1814 neutrální stát a proto není členem žádné vojenské aliance. Přesto se vojáci účastní mírových misí v Demokratické republice Kongo, Kypru, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Libérii, Libanonu, Afghánistánu a Čadu.

Švédská armáda je rozdělena na tři složky: pozemní vojsko, námořnictvo a letectvo.

Švédsko mělo brannou povinnost od 18 do 47 let věku. Ta byla 1.7.2010 zrušena. Každý Švéd musel absolvovat minimálně 7 měsíců vojenské služby. U pozemních vojsk bylo nutno sloužit sedm a půl měsíce, u námořnictva mezi 8 a 15 měsíci a u letectva se délka služby pohybovala od 8 měsíců do jednoho roku. Po splnění povinné služby mohl být v případě potřeby každý povolán, a to do věku 47 let. Od roku 2009 mohly do vojenské služby vstoupit i ženy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Přehled webových kamer
  2. http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26041.aspx
  3. Svenskan blir inte officiellt språk [online]. Stockholm: Sveriges Television, 2005-12-07, rev. 2005-12-07, [cit. 2007-12-12]. Dostupné online. (švédsky) 
  4. Språkpolitik och språklagar [online]. Stockholm: Språkrådet, rev. 2007-11-13, [cit. 2007-12-12]. Dostupné online. (švédsky) 
  5. 2010A01B – Statistiska centralbyrån [online]. Scb.se, [cit. 2012-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Sweden ve Wikimedia Commons

  • Slovníkové heslo Švédsko ve Wikislovníku
  • Kategorie Švédsko ve Wikizprávách
  • Švédsko na OpenStreetMap
  • Průvodce Švédskem
  • O Švédsku
  • Sweden - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: Sweden [online]. U.S. Department of State, 2011-07-19, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Sweden [online]. REV. 2011-07-05, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Stockholmu. Souhrnná teritoriální informace: Švédsko [online]. Businessinfo.cz, 2010-10-01, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (česky) 
  • ENANDER, Henrik, a kol. Sweden [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)