Jamajka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kingdom of Jamaica, Jamajské království
Vlajka Jamajky
vlajka
Znak Jamajky
znak
Hymna: Jamaica, Land We Love
Geografie

Poloha Jamajky

Hlavní město: Kingston
Rozloha: 10 991 km² (165. na světě)
z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Blue Mountain Peak (2256 m n. m.)
Časové pásmo: -5
Poloha: 18°10′57″ s. š., 77°19′18″ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 2 731 832 (136. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění: 249 ob. / km² (49. na světě)
HDI: 0,771 (střední) (87. na světě, 2007)
Jazyk: angličtina, nářečí angličtiny
Náboženství: protestanti 61.3% (Boží církev 21.2%, baptisté 8.8%, anglikáni 5.5%, adventisté sedmého dne 9%, letniční hnutí (Pentekostalismus) 7.6%, metodisté 2.7%, United Church 2.7%, čeští bratři 1.1%, Svědkové Jehovovi 1.6%, čeští bratři (Moravané) 1.1%), římští katolíci 4%, jiní včetně duchovních kultů 34.7%
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 6. srpna 1962 (nezávislost na Velké Británii)
Královna: Alžběta II. zastoupená generálním guvernérem Patrickem Allenem
Předseda vlády: Portia Simpson-Miller
Měna: jamajský dolar (JMD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 388 JAM JM
MPZ: JA
Telefonní předvolba: +1
Národní TLD: .jm
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Jamajka, oficiálně Jamajské království je stát ve střední Americe, který se nachází na stejnojmenném ostrově ve Velkých Antilách v Karibském moři. Jedná se o největší anglicky mluvící ostrov v Karibiku a třetí největší v regionu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Jamajky.
Henry Morgan byl slavný pirát a privatýr - jeden z prvních, kteří přijeli do západní Indie jako smluvní služebníci, jako většina prvních anglických kolonistů.[1]
Jamajský parlament

Jamajku objevil roku 1494 Kryštof Kolumbus, od roku 1509 byla kolonizována Španělskem, ale v letech 16551962 byla korunní kolonií Velké Británie (16741688 byl guvernérem proslulý korzár Henry Morgan, tehdy již povýšený do šlechtického stavu). Od roku 1958 tvořil ostrov součást Západoindické federace. Z ní Jamajka v roce 1961 vystoupila (čímž federace fakticky zanikla) a roku 1962 vyhlásila svou nezávislost v rámci Commonwealthu. V čele státu stojí generální guvernér zastupující britskou královnu.

Jamajská historie začíná s migrací indiánů z Jižní Ameriky okolo roku 650. Ti pojmenovali zemi „Xaymaca“, což znamená země dřeva a vody. O pár století později se tento ostrovní ráj stal známým jako Jamajka, klenot Karibiku. Arawakové, jak se indiáni jmenovali, byli mírumilovní lidé, a na Jamajce žili v harmonii až do příchodu Španělů v roce 1494, který se jim stal osudným. V muzeích po nich zbylo jen nepatrné množství artefaktů. Jamajka byla pod španělskou nadvládou až do roku 1655, kdy se stala anglickou kolonií. Následně se výrazně podílela na importu otroků a produkci třtinového cukru a výrobě rumu.

Když byl slavný anglický pirát Henry Morgan za plenění španělských kolonií povýšen do šlechtického stavu a jmenován guvernérem Jamajky, bylo jeho jméno zvěčněno v názvu rumu Captain Morgan, který se začal vyrábět na Jamajce v r. 1944, v současnosti však byla výroba výsledného produktu přestěhována na Puerto Rico.

6. srpna 1962 se Jamajka stala nezávislým státem. Úderem dvanácté hodiny toho horkého letního večera byla britská státní vlajka spuštěna dolů a s velikým očekáváním a úlevou vytáhlo konečně jamajské obyvatelstvo na stožár své vlastní barvy – černou, zelenou a zlatou. Cesta k nezávislosti pro ně byla dlouhá a trnitá. Od roku 1492, kdy připlul Kryštof Kolumbus do Nového Světa, byla Jamajka vedena jako kolonie, nejdříve španělská, potom britská. Tři století mezi vyloděním Evropanů a nynějším dnem nezávislosti byl ostrov neovládnutelný, koloniální vlády byly neustále napadány. Nejdříve piráty lačnícími po zlatě, poté skupinkami osvobozujícími africké válečníky, ale také zbídačenými lidmi, kteří hlasitě (někdy i násilně) demonstrovali svou nespokojenost.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Jamajky.
Topografická mapa Jamajky

Jeho pobřeží je lemované korálovými útesy, pobřeží je skalnaté. Vnitrozemí je pak hornaté s vápencovými krasovými plošinami. Podnebí je zde vlhké tropické s občasnými hurikány. Rostou tu stále zelené tropické lesy a savany s velkým množstvím kaktusů. Jedná se o hospodářsky relativně vyspělý stát s nízkou negramotností a bohatým cestovním ruchem.

Průměrné roční srážky zde dosahují 198 cm na metr čtvereční. V hornatých oblastech dokonce okolo 762 cm ročně. Naopak oblasti na západě mají pouze 76,2 cm srážek.

Průměrná teplota na Jamajce je 27 stupňů Celsia. Nejteplejší měsíce jsou v létě a to od května do září. Zimní období (prosinec až březen) je znatelně chladnější. Například na Blue Mountain Peak (Modrá hora) dosahuje teplota maximálně ke 13 stupňům Celsia.

Jedním z významných znaků je velká škála nadmořských výšek – od 150 m až k nejvyššímu bodu ostrova 2256 m. Většina povrchu ostrova má vápencové složení, Blue Montains je komplex geologicky odrážející rozmanitou historii, zahrnující sopečnou činnost i metamorfní aktivity. Zdejší park má tři různá horská pásma. Kromě hor doplňují krajinu také údolí a roviny. Pět hlavních nížin - Vere, St Jago, George´s, Liguanea a Pedro - jsou stěžejními místy pro jejich především zemědělsky zaměřenou ekonomiku.

Přírodních řek a pramenů najdeme na Jamajce hojně. Přes 120 řek protéká zemí od hor k pobřeží. Řeky na severu bývají kratší a rychlejší než řeky na jihu. Rychle tekoucí řeky – Black River, Rio Cobre, Milk River, Rio Grande a Martha Brae – se využívají k produkci elektřiny a k transportu, nebo k zavlažování polí. Je zde několik minerálních pramenů, které jsou známé svými léčebnými účinky. U některých vznikla lázeňská střediska, jako Milk River Bath, Bath Fountain, Spa a Grand Lido Sans Souci, Rockfort Mineral Bath. Ostatní zůstávají málo známými místy pouze pro komunitu ostrova.

Blue a John Crow Mountains National Park[editovat | editovat zdroj]

Blue a John Crow Mountains National Park (BJCMNP) je největším národním parkem Jamajky, byl také vyhlášen památkou UNESCO. Je situován na východním cípu Jamajky, má rozlohu 495,2 km čtverečních a představuje 4,5% povrchu Jamajky.

Tato oblast zabírá 78,212 hektarů. Hory v parku dominují celému obzoru východní Jamajky. Nejvyšší bod ostrova – Blue Mountain Peak (2256 metrů) je situován na jihu Parku. BJCMNP a je složen ze tří horských masivů – Port Royal, Blue, John Crow Mountains.

V BJCMNP se nachází největší plocha listnatých lesů na Jamajce, tento horský deštný les má vysokou biologickou rozmanitost a rozdílný status ohrožení. Základ parku je tvořen uzavřeným listnatým lesem, zbytek parku je les upravený.

Lesy Blue a John Crow Mountains National Park jsou
  • Poslední ze dvou známých lokalit, kde žije motýl otakárek jamajský (Papilio homerus) – největší motýl na západní polokouli
  • Důležitou lokalitou pro mnoho jamajských ptáků, včetně všech endemických druhů, jako je ohrožený jamajský černý pták (Neospar nigerrimus) a zimní lokalitou pro mnoho migrujících ptáků.
  • Útočiště pro jamajskou divokou zvěř včetně jamajského hroznýše (Epicrates subflavus) a jamajského zajíce (Geocapromys brownii)
  • Domov pro nespočet endemických orchidejí, bromelií, kapradin a dalších rostlin (včetně mnoha, které jsou na seznamu ohrožených rostlin)
  • Nezbytný pro absorbování oxidu uhličitého a produkci kyslíku – čištění vzduchu a omezování globálního oteplování
  • Důležitý pro uchování vysoce erodující půdy této oblasti – předcházení eroze půdy a lavinám
  • Zásadní pro poskytování vody – park zásobuje přes 40% jamajské populace vodou.
  • Součást sociálně-kulturních tradic maroonského kmene a venkovských jamajských komunit.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Okrsky Jamajky
Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Jamajky.

Jamajka se dělí na tři kraje, Cornwall, Middlesex a Surrey. Tyto kraje jsou dále rozděleny na okrsky. Kingston je nejmenší ze 14 okrsků a je zároveň hlavním městem.

Kingston[editovat | editovat zdroj]

Jde o nejvýznamnější přístav země, uzavřený „Palisadoes“, což je 13 km dlouhá písečná kosa, vybíhající z pobřeží východně od města. Uprostřed této kosy bylo vybudováno hlavní mezinárodní letiště a na jejím západním konci stálo město Port Royal. Poté, co Port Royal zničilo v roce 1692 zemětřesení, založili Britové Kingston. Ten se stal nejdůležitějším obchodním centrem. V roce 1907 opět zničilo zemětřesení a následný požár mnoho městských budov. Mezi moderními budovami se přesto dochovalo několik architektonických památek, například na východním okraji leží pevnost ze 17. století obehnaná příkopem.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Hlavním a největším městem je Kingston na severovýchodě ostrova (17°59′N 76°48′W).

Na Jamajce žije okolo 2 700 000 obyvatel. Hustota zalidnění je 249 obyvatel na km čtvereční.

V roce 2001 více než 60 % obyvatel nemělo doma ani kohoutek s pitnou vodou, 23,7 % se muselo dělit o záchod s ostatními rodinami.

V roce 2007 byla nezaměstnanost na Jamajce na 35%, v některých městských částech dokonce na 57 %.

Maroonové[editovat | editovat zdroj]

Na Jamajce žijí původní obyvatelé maroonského kmene a venkovských jamajských komunit. Důležité je udržování kulturních prvků v Blue a John Crow Mountains National Park, vzhledem k jednotlivým událostem a živoucím tradicím kmenu Windward Maroon. Britské dokumenty a mapy z 18. století se týkají těchto původních obyvatel, jejich historie a jejich přínosu jamajskému dědictví. Dokládají historii partyzánských válek, které Maroon vedli s britským vojskem v BJCMNP, případně mírovou dohodu z roku 1739, která Maroonům garantovala zem ne tak hluboko v lesích, jako za dob války.

Maroon udrželi svou svrchovanou vládu a tradice včetně jazyku, hudby, tance, řemesla, náboženských rituálů a znalostí léčivých rostlin. UNESCO uznalo „dědictví Maroonů ve městě Moore na Jamajce“ jako „Mistrovské dílo ústního a nehmotného dědictví lidstva“ a pracují s Maroonským koncilem města Moore na uchování tohoto dědictví.

Vliv Maroonů, a zároveň udržování afrických tradic vyústil v silnou afro-jamajskou kulturu, především u skrytých, venkovských komunit v horách v okolí Národního Parku. To se odráží na živoucích tradicích místních komunit, v jejich náboženských a duchovních vírách, tanci, hudbě, pokrmu, příbězích, hospodářství i jiných zvycích.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Bob Marley

Jamajka je domovem hudebních stylů Reggae a Ska, v oblasti reggae je nejvýraznější postavou Bob Marley (často právem označovaný za učitele proroka - nejen Jamajčany) se svojí kapelou The Wailers, za ska pak jmenujme např. hudební skupinu Skatalites.

Absolutně nejrozšířenějším náboženstvím na Jamajce je křesťanství, ale nejznámější náboženství spojované s Jamajkou je rastafariánství. To se vyznačuje např. vegetariánstvím, odporem k „pohanskémedicíně a nošením dredů a pletených rasta čepic.

V souvislosti s Jamajkou se také setkáte s jinými barvami, než mají na vlajce, rastafariáni totiž považují za svojí svatou zemi (Zion) kromě Jamajky také Afriku, do „rasta“ barev tedy patří krom černé, zelené a žluté také červená. (zelená, žlutá, červená - vlajka Etiopie)

Na Jamajce roste marihuana jako téměř plevelná rostlina, Jamajčané jí tedy používají úplně ke všemu, vaří z ní (z částí obsahujících méně THC - listy,…), dělají z ní lana, odolné oblečení. Ačkoli je kouření marihuany na Jamajce mimo zákon, Jamajčané jí kouří hojně jako národní sport (podobně jako v Tunisku se kouří vodní dýmky a v Turecku pijí kávu,…). Na Jamajce se pro konopí uchytilo mnoho výrazů (např. kaya).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na Jamajce jsou dvě mezinárodní letiště: Sangster International Airport v Montego Bay a Norman Manley International Airport v Kingstonu. Letiště Sangster International je primárním bodem vstupu pro většinu turistů. Jamajka je od České republiky vzdálena 8670 km.

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Jamajští vojáci s puškami FN FAL.

Kriminalita[editovat | editovat zdroj]

Jamajka má nejvyšší počet vražd v Americe.

  • v roce 2007 bylo asi 1500 lidí obětí kriminální vraždy a 272 bylo zabito policií – což je více než 15 % zabití v tom roce.
  • V roce 2006 bylo zavražděno 1355 lidí a 229 bylo zabito policií.
  • v roce 2005 to bylo 1674 lidí, z toho 202 zabito policií.
  • v roce 1990 bylo 50% vražd spácháno střelnou zbraní. To narostlo na 61% v roce 2000 a okolo 75% v roce 2005.

Hlavními oběťmi vražd byli lidé žijící v extrémně chudých podmínkách v přelidněných centrech měst. Mezi 30% a 45% populace Kingstonu žije v těchto komunitách.

Beztrestnost policejních zabití[editovat | editovat zdroj]

Počet vyšetřovaných a vyřešených vražd je extrémně nízký. Míra žalob a odsouzení je také velmi chabá. Podle oficiálních dat bylo během roku 2005 vyšetřováno a uzavřeno 36,5% zaznamenaných vražd. Za drogové vraždy spadla úspěšnost vyšetřování na šokující 0 % a pro vraždy ve spojení s gangem byla objasněnost trestné činnosti 27,2 %. V některých případech vyšetřování provází zničení důkazů zločinu, nedostatek zdrojů (forenzní a balistické expertizy), neprůhlednost, neadekvátní síla při vyšetřování, zpoždění a neúčinnost vyšetřování.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

  • Metodistický kostel
  • Kostel Ježíše Krista Nazaretského
  • Kostel Prvního početí Panny Marie

Islám a židovství se zde také vyskytují, ovšem pouze v malém množství.

Rastafariánství[editovat | editovat zdroj]

Rastafarián s typickou úpravou vlasů
Související informace naleznete také v článku Rastafariánství.

Ve vesnicích je nápadně přítomen vliv afrického dědictví v sektách. Jejich členové se oblékají do bílých hávů, hlavy mají zabalené do modrých, červených, bílých nebo zelených šál a zpívají a tančí do rytmu bubnů a tamburín. Hudba je skoro hypnotická, nutí boky pohybovat se v pravidelném rytmu.

Minulost bohatá na příběhy a kulturní pestrost vedla k vzestupu náboženských forem, jako je Rastafari a Pocomania, široce vnímaná v tradičních náboženských kruzích jako prostředek rebelie za koloniálních časů a proti současnému stavu. Na nákladných oslavách a hostinách se pokaždé stoly nebo oltáře prohýbají pod ovocem, sladkým chlebem, potravinami a barevnými svíčkami. Často se konají k díkůvzdání nebo k prosbě o požehnání ve formě ochrany, uzdravení nebo dodání síly k množení.

Na celém ostrově jsou komunity rastafariánů. Tito bratři mohou být identifikováni díky dredům na hlavách, jejich volným slavnostním hávům, turbanům, nebo typickým pleteným čepicím. V souvislosti s Jamajkou se také setkáte s jinými barvami, než mají na vlajce. Rastafariáni totiž považují za svojí svatou zemi (Zion) kromě Jamajky také Afriku. Do rasta barev tedy patří krom černé, zelené a žluté také červená (zelená, žlutá, červená – vlajka Etiopie). Tyto barvy jsou vnějším vyjádřením jejich identity, jsou neseny v respektu k matce zemi. Rastové bubnují a zpívají, aby obnovili spojení s Ras Tafari (etiopský vládce Haile Selassie), stále mluví o návratu do vlasti. Rastafariánství se dále vyznačuje například vegetariánstvím, odporem k pohanské medicíně a mírumilovností. Dredy na jejich hlavách symbolizují hřívu Lva z Judeje (další jméno vládce Haile Selassie) a nesmí být nikdy ostříhány.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Na Jamajce je oblíbená atletika. Nejlepší sprinter Usain Bolt, v současnosti držitel tří světových rekordů v běhu na 100 metrů, běhu na 200 metrů a ve štafetě na 4 x 100 m, pochází z tohoto ostrova. Jamajský bobový tým se účastnil zimních olympijských her v roce 1988, 1992 a 2014. V roce 1992 se umístil na 14. místě před Spojenými státy a Francií. Jejich příběh se stal námětem pro komediální film Kokosy na sněhu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jamaika na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Karibské oblasti. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Virtuální prohlídka Jamajky
  • Galerie Jamaica ve Wikimedia Commons
  • Country of Origin Information Report - Jamaica [online]. UK Border Agency, 2011-06-03, rev. 2011-06-03, [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Jamaica - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Jamaica (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Jamaica Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of Western Hemispehere Affairs. Background Note: Jamaica [online]. U.S. Department of State, 2011-04-06, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Jamaica [online]. REV. 2011-08-16, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Caracasu. Souhrnná teritoriální informace: Jamajka [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-31, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (česky) 
  • BLACK, Clinton V, a kol. Jamaica [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 

  1. "Henry Morgan: The Pirate Who Invaded Panama in 1671", Historynet.com.