Dominikánská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dominikánská republika
República Dominicana
Vlajka Dominikánské republiky
vlajka
Znak Dominikánské republiky
znak
Hymna: Quisqueyanos valientes
Motto: Dios, Patria, Libertad (Bůh, Vlast, Svoboda)
Geografie

Poloha Dominikánské republiky

Hlavní město: Santo Domingo
Rozloha: 48 730 km² (127. na světě)
z toho 1,6 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Pico Duarte (3087 m n. m.)
Časové pásmo: -4
Poloha: 19° 0′ s. š., 70° 40′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 9 378 819 (85. na světě, sčítání 2010)
Hustota zalidnění: 178 ob. / km² (59. na světě)
HDI: 0,768 (střední) (91. na světě, 2007)
Jazyk: španělština
Náboženství křesťanství 99 %, šamanismus 1 %
Státní útvar
Státní zřízení prezidentská republika
Vznik 27. února 1844 (nezávislost na Haiti)
Prezident Danilo Medina Sánchez
Viceprezident Margarita Cedeño de Fernández
Měna dominikánské peso (DOP)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 214 DOM DO
MPZ DOM
Telefonní předvolba +1 809
Národní TLD .do

Dominikánská republika je stát v Karibském moři, který se rozkládá na východní části ostrova Hispaniola v souostroví Velké Antily. Jediným sousedním státem je Haiti, společná hranice je dlouhá 388 kilometrů.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Dominikánská republika leží na východě ostrově Hispaniola. Většinu území Dominikánské republiky vyplňují horská pásma. Nejvyšší hora, pojmenovaná Pico Duarte, je vysoká 3087 m n. m., nejníže položeným bodem je jezero Enriquillo, které leží pod hladinou moře. Nížiny se táhnou podél pobřeží. Podnebí je vlhké tropické. Průměrné teploty se pohybují od 16 do 30 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí od 1000 do 2000 mm. Dominikánská republika leží v oblasti, kde často řádí hurikány.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Pro Evropany ostrov objevil 6. prosince 1492 Kryštof Kolumbus a již roku 1496 bylo založeno město Santo Domingo. Kolombus nazval ostrov „rájem na zemi“. Na území dnešní Dominikánské republiky vznikla první španělská kolonie, město, univerzita, nemocnice v „Novém Světě“. Od roku 1697 byla Hispaniola rozdělena mezi Francii a Španělsko podepsáním smlouvy z Rijswijku. V letech 1791 - 1803 proběhlo úspěšné povstání otroků.

Dominikánská republika získala nezávislost v roce 1844, kdy končí okupace španělské kolonie Santo Domingo. Prvním prezidentem se stává Pedro Santana, který zůstává ve funkci až do roku 1861. Na žádost Pedra Santany je od roku 1861 na čtyři roky opět španělskou kolonií jako obrana před britskými pokusy zmocnit se Dominikánské republiky. V roce 1865 získává nezávislost na Španělsku podruhé. Roku 1882 se dostává k moci diktátorský vůdce Ulises Heureaux, který vládne až do roku 1899, kdy je zavražděn. Stejně tak jako Haiti je i Dominikánská republika na několik let obsazena Spojenými státy americkými, a sice v letech 1916-1924. Nad cly si ale drží kontrolu až do roku 1940. V roce 1930 se dostává k moci generál Rafael Leonidas Trujillo Molina. Byl zavražděn 30. května 1961 v Santo Domingo.

Roku 1965 se na území Dominikánské republiky vylodily americké oddíly dále podpořeny oddíly OAS. Do vyhlášení nových voleb (1966) bylo napočítáno několik tisíc obětí. Období 80. a 90. let v době světové krize a zadluženosti bylo pro Dominikánskou republiku kritické. Mezinárodní měnový fond připravoval řešení problému, ovšem jako odpověď dostal jen větší nepokoje. Toto období bylo plné chaosu a krachu. Dostalo se tedy k dalším volbám a zvolen byl Hipólito Mejía. Roku 2002 byla uzavřena kritická etapa Dominikánské republiky Balaguerovou smrtí.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Míšenci tvoří 73 % populace země, běloši 16 % a černoši 11 %.[1] Střední délka života mužů je 66 let, u žen 69,4 let.

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

V 11. století byl vnucen obyvatelům území Dominikánské republiky jazyk kmene Taínů. V roce 1492 objevil toto území Kryštof Kolumbus a začal se zde rozšiřovat španělský jazyk. Šíření španělské kultury probíhalo velmi krutě a při nepodrobení nové kultuře následovala smrt. Právě kvůli domorodému přízvuku se jazyk vyznačuje polykáním hlásek uprostřed slov, které často dělají gramatické a pravopisné chyby.

Největší města[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam měst v Dominikánské republice.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Více než 20 % obyvatel země pracuje v zemědělství. Základní plodinou je cukrová třtina, dále se pěstuje banány, bavlna, kakao, káva, kukuřice, maniok, podzemnice olejná, rýže a tabák. Chová se skot, prasata a kozy. Nejvýznamnějším hospodářským odvětvím je těžba nerostných surovin: azbestu, bauxitu, chromu, mědi, niklu, platiny, ropy, stříbra, uhlí, uranu, zlata, železné rudy. Významným odvětvím je dále zpracovatelský průmysl, zastupují jej cukrovary, palírny rumu a závody na zpracování tabáku. Své místo má i výroba stavebních materiálů, zpracování rud, textilní a oděvní průmysl a petrochemie.

Dominikánská republika je součástí zóny volného obchodu mezi USA a několika státy Střední Ameriky - DR-CAFTA. Podle údajů Světové banky dosáhl hrubý domácí produkt přepočtený na 1 obyvatele a jeho paritu kupní síly v roce 2010 hodnoty 9 010 mezinárodních dolarů.[2]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Tvoří významnou složky příjmů do státního rozpočtu. Příjmy z turismu v roce 2009 představovaly téměř 9,2% celkového státního HDP.[3] Dominikánská republika se stala v 90. letech vyhledávaným cílem náročných západních turistů. V první polovině roku 2006 zde utratil v průměru každý turista denně 107 USD a strávil zde průměrně 9,5 dní.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Provincie Dominikánské republiky.

Dominikánská republika se administrativně skládá z 31 provincií a jednoho Distrito Nacional - hlavního města Santo Domingo.

Zahraniční vztahy[editovat | editovat zdroj]

Dominikánská republika je zapojená do několika projektů a organizací na poli latinskoamerické integrace. Je členským státem např. organizací Společenství latinskoamerických a karibských států, Latinskoamerický hospodářský systém, Středoamerický integrační systém, Sdružení karibských států, Petrocaribe.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Central Intelligence Agency (CIA), [cit. 2011-11-05]. Dostupné online.  
  2. World Development Indicators database, Světová banka, konzultováno 2.9.2011
  3. Indicadores macroeconomicos del turismo (položka 5.1.26) [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik, [cit. 2011-09-02]. Dostupné online. (španělsky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Karibské oblasti. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Dominican Republic - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Dominican Republic (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Dominican Republic Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of Western Hemispehere Affairs. Background Note: Dominican Republic [online]. U.S. Department of State, 2011-08-10, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Dominican Republic [online]. REV. 2011-08-16, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Caracasu. Souhrnná teritoriální informace: Dominikánská republika [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-31, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (česky) 
  • GONZÁLEZ, Nancie L; WIARDA, Howard J, a kol. Dominican Republic [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)