Karibik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karibik je region v nejjižnější části Severní Ameriky. Zahrnuje ostrovy v Karibském moři (Antily), Bahamy a pobřeží Střední a Jižní Ameriky omývané právě Karibským mořem. Panamským průplavem je Karibské moře spojeno s Tichým oceánem.

Karibik resp. ostrovy se v něm nacházející jsou také někdy nazývány jako Západní Indie.

[editovat] Rozdělení

Ostrovy a státy na nich ležící v Karibiku jsou rozdělovány na:

• Velké Antily - Kuba, Hispaniola(státy: Dominikánská republika a Haiti), Jamajka a Portoriko, k ním jsou také počítány Kajmanské ostrovy a ostrov Navassa.
• Malé Antily - pás malý ostrovů ve východní části Karibiku,největší ostrov je Trinidad. Malé Antily se dále dělí na:
  • Závětrné ostrovy (severní větev): Anguilla, Antigua, Barbuda, Dominika, Guadeloupe, Montserrat, Nevis, Panenské ostrovy, Saba (součást Nizozemských Antil), Svatý Bartoloměj, Svatý Eustachius (součást Nizozemských Antil), Svatý Kryštof, Svatý Martin
  • Návětrné ostrovy (východní větev): Barbados, Grenada, Martinik, Svatá Lucie, Svatý Vincenc, Tobago, Trinidad
  • Závětrné Antily (jižní větev): Aruba, Bonaire (část Nizozemských Antil), Curacao (hlavní ostrov Nizozemských Antil)
• Bahamské ostrovy - Striktně vzato již neleží v Karibiku, ale severně od Kuby v Atlantském oceánu, jsou politicky rozděleny na:
  • Bahamské společenství - větší část souostroví
  • Turks a Caicos - britské zámořské území

[editovat] Historie

Oficálně objevil jako první Evropan Ameriku Kryštof Kolumbus. Od královského páru Isabely a jejího manžela Ferdinanda získal Kolumbus dvě malé karavely (Pinta a Niňa) a jednu větší loď (karaka Santa Maria), která mu sloužila jako zásobovací loď. S těmito třemi loděmi a s posádkou asi 90 mužů se dne 3. srpna 1492 vydal na cestu. Prvním místem, které Kryštof Kolumbus v Americe objevil, byl právě jeden z ostrovů Bahamského souostroví. V roce 1492 přistál na ostrovu San Salvador a prohlásil ho za španělskou državu.. Ačkoliv šlo o Bahamy, Kolumbus se domníval, že přistál v Indii. Proto zdejší obyvatele nazval Indios – Indové, odtud Indiáni. Téhož roku objevil pobřeží Kuby, Hispanioly a další ostrovy. Když se vrátil do Španělska, dostalo se mu bouřlivého uvítání. Při druhé výpravě (1493–1496) doplul k Portoriku, Malým Antilám a Jamajce. Při dalších výpravách konečně dospěl ke břehům Jižní Ameriky.

Z poslední cesty se Kolumbus vrátil 17. listopadu 1504. Zanedlouho na to, 20. května 1506 zemřel v Valladolidu obklopen svými syny. Dodnes historici vedou spory o to, zda umíral v přesvědčení, že plavbou na západ dosáhl břehů jihovýchodní Asie, či zda si ke konci života uvědomil, že objevil nový kontinent. Kolumbus byl pohřben ve Valladolidu, ale později byly jeho ostatky přeneseny do kláštera La Cartuja v Seville a nakonec na žádost jeho syna Diega roku 1542 do Santo Dominga na Hispaniole (Haiti), v dnešní Dominikánské republice). Po okupaci ostrova Francouzi roku 1795 byly ostatky přeneseny do Havany na Kubě, po válce o nezávislost na Španělsku roku 1898 byly opět uloženy v Seville, v katedrále.

Důležitý konflikt počátku 20.století byl pro Karibik Španělsko-americká válka. Válku vyprovokovaly Spojené státy podporující nezávislost Kuby a očekávající rozsáhlé územní zisky na úkor španělských zámořských držav. Jako casus belli posloužilo podezření, že španělští agenti potopili americkou válečnou loď USS Maine (příčina jejího potopení je záhadou dodnes). USA poslaly Španělsku ultimátum, které na ně reagovalo vyhlášením války. Střetnutí probíhalo naprosto jednostranně a skončilo zničující porážkou Španělska, které muselo po ztrátě většiny svých velkých válečných lodí přistoupit na pařížskou mírovou smlouvu, v rámci něhož předalo Spojeným státům Kubu, Portoriko a část Španělské východní Indie (Filipíny a Guam, zbytek španělské pacifické kolonie byl prodán Německu. Značný vliv USA od té doby je patrný například několika tzv. Banánovými válkami.

Jižní a Střední Amerika prodělaly několik pohraničních konfliktů a staly se bojištěm studené války (viz kubánská krize). Dále se zvyšuje propast mezi chudými a bohatými. Roku 2002 vyhlásila Argentina státní bankrot. Některé státy konkrétně v oblasti Návětrných ostrovů Grenada, Svatá Lucie a Svatý Vincenc a Grenadiny projevily záměr o integraci do většího celku.

[editovat] Státy a závislá území náležící celou rozlohou Karibiku

Stát / Závislé území	Hlavní město	Rozloha [km²]	Pořadí (rozloha)	Počet obyvatel (rok 2008)[1]	Pořadí (obyvatelé)	Hustota zalidnění [ob./km²]
Americké Panenské ostrovy (USA)	Charlotte Amalie	346	17	109 840	15	317
Anguilla (UK)	The Valley	102	23	14 108	25	138
Antigua a Barbuda	Saint John's	443	13	84 522	18	191
Aruba (NL)	Oranjestad	193	21	101 541	16	526
Bahamy	Nassau	13 940	4	307 451	10	22
Barbados	Bridgetown	431	14	281 968	11	654
Bermudy (UK)	Hamilton	53	26	66 536	20	123
Britské Panenské ostrovy (UK)	Road Town	153	22	24 041	23	157
Dominika	Roseau	754	19	72 514	19	96
Dominikánská republika	Santo Domingo	48 730	2	9 507 133	2	195
Grenada	Saint George's	344	18	90 343	17	262
Guadeloupe (FR)	Basse-Terre	1 628	8	400 736 [2]	7	246
Haiti	Port-au-Prince	27 750	3	8 924 553	3	322
Jamajka	Kingston	10 991	6	2 804 332	5	255
Kajmanské ostrovy (UK)	George Town	262	19	47 862	21	183
Kuba	Havana	110 860	1	11 423 952	1	103
Martinique (FR)	Fort-de-France	1 128	9	397 732 [2]	8	356
Montserrat (UK)	Brades	102	24	5 079	27	50
Nizozemské Antily (NL)	Willemstad	960	10	225 369	12	235
Portoriko (USA)	San Juan	13 790	5	3 958 128	4	287
Saint-Barthélemy (FR)	Gustavia	21	27	7 492	26	357
Saint-Martin (FR)	Marigot	54	25	29 376	22	544
Svatá Lucie	Castries	616	12	159 585	13	259
Svatý Kryštof a Nevis	Basseterre	261	20	39 817	21	153
Svatý Vincenc a Grenadiny	Kingstown	389	16	118 432	14	304
Trinidad a Tobago	Port-of-Spain	5 128	7	1 231 323	6	240
Turks a Caicos (UK)	Cockburn Town	430	15	22 352	24	52

1. ↑ Údaje z www.cia.gov (platné k červenci 2008)
2. ↑ ^{a b} Hodnoty ze stránek francouzského statistického úřadu (rok 2006)