Haitská revoluce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Haitská revoluce (1791–1804) byla vzpourou otroků ve francouzské kolonii Saint-Domingue, která vyústila v likvidaci otroctví a založení republiky Haiti, druhého nezávislého národního státu na Americkém kontinentu.

Průběh revoluce[editovat | editovat zdroj]

Když Francouzská republika oficiálně zrušila otroctví, přidal se černošský vůdce Toussaint Louverture i se svým vojskem k Francii. V roce 1796 velel údajně vojsku o 51 000 mužích, z nichž 3000 byli běloši. Několikrát porazil Španěly a vytlačil i britské vojsko, až v roce 1800 zcela ovládl celý ostrov Hispaniola (dnešní HaitiDominikánská republika). Rok poté zrušil otroctví na celém ostrově a 1802 se dal prohlásit doživotním králem. Téhož roku svedl další boj proti Francouzům, který však nedovedl k vítěznému konci. Byl zajat a deportován do Francie, kde ve věznici Fort de Joux dne 7. dubna 1803 zemřel na zápal plic. Odboj proti napoleonským vojskům však pokračoval dále pod vedením Louverturova nástupce J. J. Dessalinese, který kolonizátory vyhranou bitvou u Vertières v listopadu 1803 definitivně donutil k odchodu. Dne 1. ledna 1804 pak Dessalines prohlásil Haiti nezávislou černošskou zemí, tehdy a doposud jedinou černošskou zemí mimo Afriku. V důsledku neúspěšného vojenského zásahu na Saint-Domingue se Napoleon Bonaparte rozhodl prodat území Louisiany Spojeným státům americkým.

Nezávislost Haiti[editovat | editovat zdroj]

Násilnosti proti bělochůmmesticům po vítězství haitských povstalců 1804

1. ledna 1804 vyhlásilo Haiti svoji nezávislost a stalo se tak prvním státem vzniklým ze vzpoury černých otroků. Francie tak přišla o svoji tehdy nejvýnosnější kolonii; současně to také byla první a na dlouhou dobu poslední velká Napoleonova porážka.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

POPKIN, Jeremy D. (2011). A Concise History of the Haitian Revolution (Stručné dějiny haitské revoluce). Chichester, West Sussex: Wiley-Blackwell. ISBN 978-1-4051-9820-2.