Věznice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Vězeň. Tento článek pojednává o zařízení výkonu trestu odnětí svobody. Další významy jsou uvedeny v článku Vězení.
O americkém filmu z roku 2000 pojednává článek Věznice (film).
Tradiční středoasijská věznice na fotografii z počátku 20. století

Věznice nebo také - z části podle typu - vězení, káznice, šatlava, žalář či nápravně výchovné zařízení je zařízení, ve kterém se vykonává trest odnětí svobody.

Rozdělení věznic v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR se vězení dělí do skupin podle míry vnější ostrahy, zajištění bezpečnosti a uplatňování bezpečnostního programu do čtyř základních skupin:

  • věznice s dohledem
  • věznice s dozorem
  • věznice s ostrahou
  • věznice se zvýšenou ostrahou

Pro mladistvé je zřizován zvláštní typ vězení - věznice pro mladistvé, který je rozdělen výše zmíněným způsobem. Do vězení pro mladistvé jsou umisťováni odsouzení, kterým ještě není osmnáct let, nebo u kterých tak rozhodl soud.

O tom, do kterého typu vězení je odsouzený zařazen, rozhoduje soud podle závažnosti spáchaného trestného činu a podle osoby pachatele.

V České republice je 36 věznic, z toto 10 vazebních. V současné době se Vězeňská služba ČR potýká s přeplněností svých kapacit. Celkový počet vězněných osob se pohybuje okolo 22 000. Z toho je zhruba 2,5 tisíce obviněných (údaje platné k únoru 2010). Každá věznice má svého ředitele, centrální správu zajišťuje generální ředitelství v Praze.

Od 1. ledna 2009 zahájila Vězeňská služba provoz detenčního ústavu v Brně. Zabezpečovací detence je nový typ ochranného opatření pro pachatele závažné trestné činnosti. Jde o osoby s vysokou mírou nebezpečnosti pro společnost. Ústav v Brně skýtá 48 lůžek, dalších 150 míst je v Opavě.

Známé věznice[editovat | editovat zdroj]

Česko
svět

Věznice v historii[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

FOUCAULT, Michel. Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení. Překlad Čestmír Pelikán. Praha : Dauphin, 2000. 427, [2] s. (Studie; sv. 10) ISBN 80-86019-96-9.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]