Zabezpečovací detence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zabezpečovací detence je druh ochranného opatření, které se vykonává ve zvláštních ústavech, kde jsou realizovány různé psychologické, léčebné, pedagogické a další programy pro zde umístěné osoby, jež jsou nebezpečné společnosti. Tyto ústavy jsou střeženy vězeňskou službou. Zabezpečovací detence není časově omezena, trvá tak dlouho, dokud to vyžaduje ochrana společnosti.

V Česku je zabezpečovací detence realizována ve třech zařízeních: Vazební věznici a Ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno, ve Věznici a Ústavu pro výkon zabezpečovací detence Opava a Vazební věznici a Ústavu pro výkon zabezpečovací detence Praha Pankrác.

Podmínky uložení zabezpečovací detence[editovat | editovat zdroj]

Soud uloží zabezpečovací detenci vždy, pokud:[1]

  • upustí od potrestání, ale nařízení zabezpečovací detence je vzhledem ke zmenšené příčetnosti pachatele nebo vzhledem k jeho duševní poruše kvůli ochraně společnosti nutné
  • pachatel je vzhledem ke své úplné nepříčetnosti trestně neodpovědný, ale jeho pobyt na svobodě je nebezpečný a ochranné léčení by nebylo k ochraně společnosti dostačující

Kromě toho je možné ji uložit i tehdy, jestliže:[2]

  • byl ve stavu vyvolaném duševní poruchou spáchán zločin, pobyt pachatele na svobodě je nebezpečný a ochranné léčení by k ochraně společnosti nebylo dostatečné
  • pachatel opakovaně spáchal zločin pod vlivem návykové látky a k ochraně společnosti by opět ochranné léčení nestačilo

Výkon zabezpečovací detence[editovat | editovat zdroj]

Pokud je osoba, které byla zabezpečovací detence uložena, nebezpečná svému okolí, soud nařídí její bezodkladné dodání do ústavu pro výkon zabezpečovací detence, jinak jí poskytne maximálně jednoměsíční lhůtu k obstarání nutných záležitostí před nástupem. Bezodkladné dodání do ústavu realizuje policie.[3]

Výkon zabezpečovací detence lze uložit samostatně i vedle trestu odnětí svobody, v takovém případě se pak vykonává až po výkonu trestu odnětí svobody. Její trvání závisí na posouzení důvodů ochrany společnosti, které přezkoumává vždy nejméně jednou ročně, u mladistvých nejméně jednou za půl roku, okresní soud, v jehož obvodu se daný ústav nachází. Pokud by důvody pro její výkon pominuly, bude zajištěná osoba okamžitě propuštěna, resp. převedena z detence do ochranného léčení ve formě ústavní, jestliže by pro ně splňovala podmínky.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 47 odst. 2 a § 100 odst. 1 trestního zákoníku
  2. § 100 odst. 2 trestního zákoníku
  3. § 354 trestního řádu
  4. § 100 odst. 3–7 trestního zákoníku