Věznice Pankrác
Věznice Pankrác, v současné době vazební věznice Praha Pankrác, je česká věznice v Praze. Je umístěna jižně od centra Prahy v Nuslích na Pankráci, nedaleko stanice pražského metra Pražského povstání nedaleko od budovy Vrchního soudu ČR na Náměstí Hrdinů.
Obsah |
Historie [editovat]
Věznice byla postavena v letech 1885–1889, aby nahradila zastaralou Svatováclavskou trestnici, která stála mezi Karlovým náměstím a Vltavou. Místo pro novou věznici se v době její stavby nacházelo mimo území hlavního města, uprostřed polí za předměstím Nuslemi. Nicméně během několika desetiletí rozšiřující se Praha věznici zcela obklopila. V 30. letech byla k zařízení přistavěna velká budova soudu. Ve věznici bylo do roku 1939 popraveno celkem 6 osob.
Během nacistické okupace v letech 1939–1945 tu byly drženy ve vazbě tisíce Čechů, od členů odboje až po účastníky černého trhu předtím, než byli posláni k popravě, do jiné věznice v Německu nebo do koncentračního tábora. Na jaře 1943 začali nacisté vykonávat popravy přímo v zařízení samotném, kde k tomuto účelu byly přizpůsobeny tři cely. Mezi 15. dubnem 1943 a 26. dubnem 1945 přišlo na Pankráci gilotinou o hlavu celkem 1079[1] lidí a celkově bylo popraveno 1087 osob.[2] Tři místnosti užívané pro tento krvavý účel (nazývané Pankrácká sekyrárna) jsou chráněny (včetně popravčího nástroje) a slouží jako památka, která je příležitostně přístupná školám a veřejnosti.
Po druhé světové válce bylo pak na základě velkého retribučního dekretu v letech 1945–1948 ve věznici popraveno 147 osob. Dalších 348 osob bylo ve věznici popraveno do zrušení trestu smrti v roce 1990, převážně oběšením. Celkem bylo v pankrácké věznici popraveno 1580 osob.[3]
Současnost [editovat]
Podle oficiální zprávy Vězeňské služby slouží v současné době pankrácká věznice jako vazební dům pro obžalované muže, a částečně jako věznice pro odsouzené muže. Zařízení je určeno pro 858 chovanců, z nichž 468 je ve vazbě a 390 si odpykává trest odnětí svobody. Vězni jsou ubytováni v místnostech s průměrnou kapacitou tři postele, největší obsahuje deset postelí. Prostory věznice obsahují také nemocnici české vězeňské služby, s kapacitou 111, stejně jako Pankrácký památník zahrnující výstavu Vězeňské služby. V roce 2006 zde bylo 568 vězeňských zaměstnanců.
Někteří lidé věznění nebo popravení na Pankráci [editovat]
- Emil Hácha (zemřel ve vězeňské nemocnici 1945)
- Karel Jaroslav Obrátil (zemřel ve vězeňské nemocnici 5. dubna 1945)
Protinacistický odboj:
- Alois Eliáš (vězněn 1941-1942)
- Vladislav Vančura (vězněn 1942)
- Julius Fučík (vězněn 1942-1943)
- Rudolf Karel (vězněn 1943-1945)
Pachatelé válečných zločinů a nacističtí kolaboranti:
- Karl Hermann Frank (veřejně popraven 1946)
- Jan Rys-Rozsévač (popraven 1946)
- Kurt Daluege (popraven 1946)
- Karel Čurda (popraven 1947)
- Adina Mandlová (dva roky vězněna pro podezření z kolaborace, propuštěna pro nedostatek důkazů)
Oběti komunistických čistek:
- Stanislav Broj (popraven 1950)
- Jan Buchal (popraven 27. 6. 1950)
- Vladimír Clementis (popraven 1952)
- Milada Horáková (popravena 1950)
- Záviš Kalandra (popraven 1950)
- Oldřich Pecl (popraven 27. 6. 1950)
- Rudolf Margolius (popraven 1952)
- Bedřich Reicin (popraven 1952)
- André Simone (popraven 1952)
- Rudolf Slánský (popraven 1952)
- Otto Šling (popraven 1952)
- Josef Robotka (popraven 1952)
Oběti komunistické zvůle:
- JUDr. Jaroslav Borkovec (popraven 5.11.1949)
- Emanuel Čančík (popraven 5.11.1949)
- Josef Charvát (popraven 5.11.1949)
- ppkl. Květoslav Prokeš (popraven 5.11.1949)
- škpt. Vratislav Janda (popraven 5.11.1949)
- Vratislav Polesný (popraven 5.11.1949)
- Josef Hořejší (popraven 1950)
- František Zajíček (popraven 1954)
- Zbyněk Janata a Václav Švéda (popraveni 1955)
- Ctibor Novák, strýc bratří Mašínů (popraven 2.5.1955)
- Vladivoj Tomek (popraven 17.11.1960)
- Štěpán kardinál Trochta (odsouzen na 25 let)
Ostatní:
- Václav Mrázek (popraven 1957)
- Olga Hepnarová (popravena 1975)
- Vladimír Lulek (poslední popravený na Pankráci 1989)
- Radovan Krejčíř (několikrát ve vazbě)[4]
- Ladislav Hojer (popraven 1986)
Reference [editovat]
- ↑ Spořilovské noviny - Pankrácká sekyrárna
- ↑ VS ČR, Pankrác
- ↑ LIŠKA, Otakar, a kol. Vykonané tresty smrti, Československo 1918-1989. Praha : Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2000. Dostupné online. (český)
- ↑ Radio Praha - Zprávy - 02-06-2004 20:04
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pankrác Prison na anglické Wikipedii.