Vltava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o české řece. Další významy jsou uvedeny v článku Vltava (rozcestník).
Vltava
PragueCityscape.JPG
Základní informace
Délka toku 430[1] km
Plocha povodí 28 090 km²
Průměrný průtok Vraňany 151,0 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-06-01-001
Pramen
Šumava, Česká republika
48°58′29″ s. š., 13°33′39″ v. d.
1173,54[2] m n. m.
Ústí
do LabeMělníka
50°20′49″ s. š., 14°28′30″ v. d.
156,18 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj - České Budějovice, Středočeský kraj, Praha)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, povodí Vltavy (Česko 95,63%, Rakousko 3,28%, Německo 1,09%)

Vltava (německy Moldau) je se 430 km (433 km) nejdelší řekaČeské republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující téměř celé Čechy . Povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 006,70 km² v Česku).

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Povodí řeky Vltavy
Meandry Teplé Vltavy jihozápadně od Volar

Teplá Vltava, která je považována za hlavní pramennou větev, pramení na východním svahu Černé hory (1 315 m) na Šumavě ve výšce 1 172 m n.m. jako Černý potok. Jeho pramen je znám jako chráněné území Pramen Vltavy. Prvních 5 km teče severním směrem, od soutoku s Kvildským potokem v Kvildě obrací nadlouho svůj tok k jihovýchodu. Od ústí Vydřího potoka v obci Borová Lada (890 m n.m. ) nese říčka název Teplá Vltava, záhy přibírá Vltavský potok, známý též jako Malá Vltava. Ten pramení v Pláňském polesí ve výšce 1 158 m n.m. Protéká Horní Vltavicí a poté v Lenoře ( 756 m n.m. ) získává vody Řasnice, zvané také Travnatá Vltava. Za Lenorou má řeka jen nepatrný spád a vytváří v ploché krajině rozsáhlé mokřady s mnoha meandry, souhrnně zvané Vltavský luh. Zde uprostřed 1. zóny NP Šumava Mrtvý luh se v nadmořské výšce 731 m u osady Chlum stékají Teplá a Studená Vltava. Ta pramení na druhé straně hranic v Bavorsku západně od obce Haidmühle pod německým názvem Altwasser nebo Kalte Moldau. Od soutoku obou hlavních pramenných toků Teplé a Studené Vltavy pak řeka po zbytek své cesty nese jméno Vltava.

Vltava před nádrží Lipno

U Nové Pece se Vltava rozlévá do širokého a dlouhého přehradního jezera, které vzniklo přehrazením jejího toku u obce Lipno nad Vltavou. Za Lipnem protéká řeka romantickým skalnatým údolím pod Čertovou stěnou (tento její úsek se nazývá Čertovy proudy) a směřuje k vyrovnávací nádrži Lipno II, těsně před Vyšším Brodem. V úseku mezi přehradní hrází Lipno a Vyšším Brodem je koryto řeky téměř bez vody (přehrada je povinna udržovat minimální průtok 2 krychlové metry vody za sekundu), protože většina vod z Lipenského jezera je odváděna kanálem od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže Lipno II. Pouze výjimečně se průtok zvyšuje - buďto za přebytku vody v nádrži, nebo u příležitosti vodáckých závodů, neboť úsek Čertových proudů je považován za jednu z nejtěžších vodáckých a slalomových tras na světě. Takové akce ovšem vyžadují průtok 20 - 30 m3 vody za sekundu.

Vltava z českokrumlovského hradu
Jeden z hluboce zaříznutých meandrů, typických pro střední tok Vltavy, zde zatopený vodní nádrží Štěchovice
Vltava před centrem Prahy, pohled po proudu z Branického mostu, levý břeh lemují Barrandovské skály
Vltava za Prahou, pohled z Levého Hradce k Řeži
Pohled z Mělníka na soutok Labe a Vltavy, na rovinatém území sevřeném oběma řekami lužní les Úpor
Související informace naleznete také v článku Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou.

Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k severu. Četnými zákruty protéká turisticky atraktivní oblastí s řadou kulturně historických památek situovaných obvykle v těsné blízkosti řeky. Její tok směřuje k hradu Rožmberk, protéká městečkem Větřní a skalnatým údolím vstupuje do Českého Krumlova.

Tok Vltavy směřuje odtud dále na sever, protéká kolem kláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé keltské oppidum Třísov a obtéká skalnatý ostroh se zříceninou hradu Dívčí kámen. Pak již pokračuje rovinatou Českobudějovickou pánví k Českým Budějovicím (řkm 239,6). Zde přibírá vody řeky Malše. Za městem pokračuje tok Vltavy kolem obce Hluboká nad Vltavou a směřuje k Hněvkovické přehradě. Ta zajišťuje vodu pro Jadernou elektrárnu Temelín. Odtud až za Prahu vytváří řeka hluboké a úzké údolí, které se rozšiřuje jen na několika místech. Protéká Týnem nad Vltavou a za ním přibírá vody řeky Lužnice.

Až k Týnu nad Vltavou však již zasahuje hladina dalšího stupně Vltavské kaskády, Orlické přehrady, pojmenované podle známého zámku Orlík. Jezero pohltilo i soutok Vltavy s Otavou u hradu Zvíkova. Pod hrází Orlické přehrady pokračuje tok Vltavy dále k severu. V úseku před Prahou zadržují vody Vltavy ještě další čtyři přehrady Vltavské kaskády - Kamýcká, Slapská, Štěchovická a Vranská.

U Davle leží v řece Ostrov sv. Kiliána, na němž do roku 1419 stával Ostrovský klášter. V těchto místech se zprava vlévá řeka Sázava, o něco dále na okraji Prahy za Zbraslaví se zleva připojuje řeka Berounka. Po průtoku hlavním městem se Vltava teprve v Kralupech nad Vltavou vymaňuje z úzkého údolí do roviny a u Mělníka ve výšce 156 m n.m. se vlévá do Labe. Ačkoliv je Vltava k místu soutoku delší a vodnější, nese tok dále oproti zvyklostem jméno Labe. To protéká Německem a ústí do Severního moře.

Před několika milióny let odtékala horní část Vltavy do Dunaje.[3]

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

(levý / pravý, říční kilometr od pramene k ústí)

Plocha povodí na území ČR[editovat | editovat zdroj]

  •  3 370 km² horní Vltava (po soutok s Lužnicí)
  •  3 527 km² Lužnice
  •  3 774 km² Otava
  •  4 349 km² Sázava
  •  8 823 km² Berounka
  •  3 020 km² střední a dolní Vltava
  • 26 863 km² celkem na území ČR - zbytek zasahuje na území Rakouska 921 km² (především povodím Lužnice a Malše) a na území Německa 306 km² (především povodím Berounky a Studené Vltavy)

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Vybrané hlásné profily:

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Lenora 396,20 175,80 km² 3,1 m³/s 113 m³/s
Chlum (Volary) 377,70 347,01 km² 5,9 m³/s 217 m³/s
Vyšší Brod 319,00 997,38 km² 13,4 m³/s 374 m³/s
Český Krumlov 284,50 1339,22 km² 16,8 m³/s 489 m³/s
České Budějovice 238,80 2849,82 km² 27,6 m³/s 908 m³/s
VD Orlík (Solenice) 144,65 12106,00 km² 83,4 m³/s 2180 m³/s
VD Vrané 71,40 17784,60 km² 110,0 m³/s 2670 m³/s
Praha-Velká Chuchle 60,08 26730,71 km² 148,0 m³/s 4020 m³/s
Vraňany 11,30 28057,41 km² 151,0 m³/s 4090 m³/s

Využití[editovat | editovat zdroj]

Závod Horní Vltava[editovat | editovat zdroj]

  • řkm 329,54 - Přehrada Lipno I (1952–1959), plocha nádrže 48,7 km2, 725,6 m n.m.
  • řkm 319,12 - Přehrada Lipno II
  • řkm 233,00 - jez České Vrbné (1968), plavební komora postavena roku 2010, na místě vorové propusti postavena elektrárna. V blízkosti slalomová dráha z roku 1983
  • řkm 228,80 - jez Hluboká nad Vltavou (1935), plavební komora není, zatím jen vorová propusť
  • řkm 210,39 - Přehrada Hněvkovice (1986–1992), stavební část plavební komory byly vystrojena a uvedena do provozu roku 2010, plocha nádrže 2,68 – 3,21 km2
  • řkm 208,90 - starý jez Hněvkovice, 354,79 m n.m., je projektována rekonstrukce s výstavbou plavební komory
  • řkm 206,50 - (byla studovaná možnost výstavby nového jezu Týn nad Vltavou s plavební komorou. Od výstavby bylo upuštěno.
  • řkm 200,41 - Přehrada Kořensko (1986–1991), plavební komora dokončena roku 2000.

Závod Dolní Vltava[editovat | editovat zdroj]

Schema vltavské vodní cesty

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou.

Vodácky nejvyužívanější je Vltava v úseku z Vyššího Brodu do Boršova nad Vltavou.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Název řeky pochází ze starogermánského slovního spojení „Wilth“-„ahwa“, „divoká, dravá voda“. Ve Fuldských análech z roku 872 je tento název doložen jako „Fuldaha“ (srov. s řekou Fulda), v roce 1113 jako „Wultha“. V Kosmově kronice se roku 1125 poprvé objevuje v počeštěné podobě jako „Wlitaua“.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference a poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Hlavní tok nese od pramene k ústí postupně názvy Černý potok, Teplá Vltava (54,30 km) a Vltava (376,97 km).
  2. Pramen Teplé Vltavy - výškový rozdíl mezi pramenem Teplé Vltavy a ústím Vltavy do Labe je 1016 m. Soutok Teplé a Studené Vltavy je v nadmořské výšce 715,21 m
  3. http://www.lahovicky.cz/products/praveka-reka-berounka/ - Pravěká řeka Berounka
  4. SKÁLA, Emil. Jazykové dějiny Šumavy. In MAIDL, Václav. Znovuobjevené Šumava. 1. vyd. Klatovy : Okresní muzeum Klatovy, 1996. ISBN 80-900253-7-4. S. 15–16.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]