Vltava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o české řece. Další významy jsou uvedeny v článku Vltava (rozcestník).
Vltava
PragueCityscape.JPG
Základní informace
Délka toku 430[1] km
Plocha povodí 28 090 km²
Průměrný průtok Vraňany 151,0 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-06-01-001
Pramen
Šumava, Česká republika
48°58′29″ s. š., 13°33′39″ v. d.
1173,54[2] m n. m.
Ústí
do LabeMělníka
50°20′49″ s. š., 14°28′30″ v. d.
156,18 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj - České Budějovice, Středočeský kraj, Praha)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, povodí Vltavy (Česko 95,63%, Rakousko 3,28%, Německo 1,09%)

Vltava (německy Moldau) je s délkou 430 km (433 km) nejdelší řekaČeské republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní část Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující téměř celé Čechy . Povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 006,70 km² v Česku). Své jméno "Vltava" řeka dostala od starých Germánů, kteří ji nazývali Vilt ahva - divoká voda.[zdroj?]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Povodí řeky Vltavy
Meandry Teplé Vltavy jihozápadně od Volar

Teplá Vltava, která je považována za hlavní pramennou větev, pramení na východním svahu Černé hory (1 315 m n. m.) na Šumavě ve výšce 1 172 m n. m. jako Černý potok. Jeho pramen je znám jako chráněné území Pramen Vltavy. Prvních 5 km teče severním směrem, od soutoku s Kvildským potokem v Kvildě obrací nadlouho svůj tok k jihovýchodu. Od ústí Vydřího potoka v obci Borová Lada (890 m n. m.) nese říčka název Teplá Vltava, záhy přibírá Vltavský potok, známý též jako Malá Vltava. Ten pramení v Pláňském polesí ve výšce 1 158 m n. m. Protéká Horní Vltavicí a poté v Lenoře (756 m n. m.) získává vody Řasnice, zvané také Travnatá Vltava. Za Lenorou má řeka jen nepatrný spád a vytváří v ploché krajině rozsáhlé mokřady s mnoha meandry, souhrnně zvané Vltavský luh. Zde uprostřed 1. zóny NP Šumava Mrtvý luh se v nadmořské výšce 731 m u osady Chlum stékají Teplá a Studená Vltava. Ta pramení na druhé straně hranic v Bavorsku západně od obce Haidmühle pod německým názvem Altwasser nebo Kalte Moldau. Od soutoku obou hlavních pramenných toků Teplé a Studené Vltavy pak řeka po zbytek své cesty má jméno Vltava.

Vltava před nádrží Lipno

U Nové Pece se Vltava rozlévá do širokého a dlouhého přehradního jezera, které vzniklo přehrazením jejího toku u obce Lipno nad Vltavou. Za Lipnem protéká řeka romantickým skalnatým údolím pod Čertovou stěnou (tento její úsek se nazývá Čertovy proudy) a směřuje k vyrovnávací nádrži Lipno II, těsně před Vyšším Brodem. V úseku mezi přehradní hrází Lipno a Vyšším Brodem je koryto řeky téměř bez vody (přehrada je povinna udržovat minimální průtok 2 krychlové metry vody za sekundu), protože většina vod z Lipenského jezera je odváděna kanálem od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže Lipno II. Pouze výjimečně se průtok zvyšuje - buďto za přebytku vody v nádrži, nebo u příležitosti vodáckých závodů, neboť úsek Čertových proudů je považován za jednu z nejtěžších vodáckých a slalomových tras na světě. Takové akce ovšem vyžadují průtok 20 - 30 m3 vody za sekundu.

Vltava z českokrumlovského hradu
Jeden z hluboce zaříznutých meandrů, typických pro střední tok Vltavy, zde zatopený vodní nádrží Štěchovice
Vltava před centrem Prahy, pohled po proudu z Branického mostu, levý břeh lemují Barrandovské skály
Vltava za Prahou, pohled z Levého Hradce k Řeži
Pohled z Mělníka na soutok Labe a Vltavy, na rovinatém území sevřeném oběma řekami lužní les Úpor
Související informace naleznete také v článku Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou.

Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k severu. Četnými zákruty protéká turisticky atraktivní oblastí s řadou kulturně historických památek, které jsou obvykle v těsné blízkosti řeky. Její tok směřuje k hradu Rožmberk, protéká městečkem Větřní a skalnatým údolím vstupuje do Českého Krumlova.

Tok Vltavy směřuje odtud dále na sever, protéká kolem kláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé keltské oppidum Třísov a obtéká skalnatý ostroh se zříceninou hradu Dívčí kámen. Pak již pokračuje rovinatou Českobudějovickou pánví k Českým Budějovicím (řkm 239,6). Zde přibírá vody řeky Malše. Za městem pokračuje tok Vltavy kolem obce Hluboká nad Vltavou a směřuje k Hněvkovické přehradě. Ta zajišťuje vodu pro Jadernou elektrárnu Temelín. Odtud až za Prahu vytváří řeka hluboké a úzké údolí, které se rozšiřuje jen na několika místech. Protéká Týnem nad Vltavou a za ním přibírá vody řeky Lužnice.

Až k Týnu nad Vltavou však již zasahuje hladina dalšího stupně Vltavské kaskády, Orlické přehrady, pojmenované podle známého zámku Orlík. Jezero pohltilo i soutok Vltavy s Otavou u hradu Zvíkova. Pod hrází Orlické přehrady pokračuje tok Vltavy dále k severu. V úseku před Prahou zadržují vody Vltavy ještě další čtyři přehrady Vltavské kaskády - Kamýcká, Slapská, Štěchovická a Vranská.

U Davle leží v řece Ostrov sv. Kiliána, na němž do roku 1419 stával Ostrovský klášter. V těchto místech se zprava vlévá řeka Sázava, o něco dále na okraji Prahy za Zbraslaví se zleva připojuje řeka Berounka. Po průtoku hlavním městem se Vltava teprve v Kralupech nad Vltavou vymaňuje z úzkého údolí do roviny a u Mělníka ve výšce 156 m n. m. se vlévá do Labe. Ačkoliv je Vltava k místu soutoku delší a vodnější, nese tok dále oproti zvyklostem jméno Labe. To protéká Německem a ústí do Severního moře.

Před několika milióny let odtékala horní část Vltavy do Dunaje.[3]

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

(levý / pravý, říční kilometr od pramene k ústí)

Plocha povodí na území ČR[editovat | editovat zdroj]

  •  3 370 km² horní Vltava (po soutok s Lužnicí)
  •  3 527 km² Lužnice
  •  3 774 km² Otava
  •  4 349 km² Sázava
  •  8 823 km² Berounka
  •  3 020 km² střední a dolní Vltava
  • 26 863 km² celkem na území ČR - zbytek zasahuje na území Rakouska 921 km² (především povodím Lužnice a Malše) a na území Německa 306 km² (především povodím Berounky a Studené Vltavy)

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Vybrané hlásné profily:

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Lenora 396,20 175,80 km² 3,1 m³/s 113 m³/s
Chlum (Volary) 377,70 347,01 km² 5,9 m³/s 217 m³/s
Vyšší Brod 319,00 997,38 km² 13,4 m³/s 374 m³/s
Český Krumlov 284,50 1339,22 km² 16,8 m³/s 489 m³/s
České Budějovice 238,80 2849,82 km² 27,6 m³/s 908 m³/s
VD Orlík (Solenice) 144,65 12106,00 km² 83,4 m³/s 2180 m³/s
VD Vrané 71,40 17784,60 km² 110,0 m³/s 2670 m³/s
Praha-Velká Chuchle 60,08 26730,71 km² 148,0 m³/s 4020 m³/s
Vraňany 11,30 28057,41 km² 151,0 m³/s 4090 m³/s

Využití[editovat | editovat zdroj]

Závod Horní Vltava[editovat | editovat zdroj]

  • řkm 329,54 – Přehrada Lipno I (1952–1959), plocha nádrže 48,7 km2, 725,6 m n.m.
  • řkm 319,12 – Přehrada Lipno II
  • řkm 233,00 – jez České Vrbné (1968), plavební komora postavena roku 2010, na místě vorové propusti postavena elektrárna. V blízkosti slalomová dráha z roku 1983
  • řkm 228,80 – jez Hluboká nad Vltavou (1935), plavební komora není, zatím jen vorová propusť
  • řkm 210,39 – Přehrada Hněvkovice (1986–1992), stavební část plavební komory byly vystrojena a uvedena do provozu roku 2010, plocha nádrže 2,68 – 3,21 km2
  • řkm 208,90 – starý jez Hněvkovice, 354,79 m n.m., je projektována rekonstrukce s výstavbou plavební komory
  • řkm 206,50 – (byla studovaná možnost výstavby nového jezu Týn nad Vltavou s plavební komorou; od výstavby bylo upuštěno)
  • řkm 200,41 – Přehrada Kořensko (1986–1991), plavební komora dokončena roku 2000

Závod Dolní Vltava[editovat | editovat zdroj]

Schema vltavské vodní cesty

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou.

Vodácky nejvyužívanější je Vltava v úseku z Vyššího Brodu do Boršova nad Vltavou.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Název řeky pochází ze starogermánského slovního spojení „Wilth“-„ahwa“, „divoká, dravá voda“. Ve Fuldských análech z roku 872 je tento název doložen jako „Fuldaha“ (srov. s řekou Fulda), v roce 1113 jako „Wultha“. V Kosmově kronice se roku 1125 poprvé objevuje v počeštěné podobě jako „Wlitaua“.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hlavní tok nese od pramene k ústí postupně názvy Černý potok, Teplá Vltava (54,30 km) a Vltava (376,97 km).
  2. Pramen Teplé Vltavy - výškový rozdíl mezi pramenem Teplé Vltavy a ústím Vltavy do Labe je 1016 m. Soutok Teplé a Studené Vltavy je v nadmořské výšce 715,21 m
  3. http://www.lahovicky.cz/products/praveka-reka-berounka/ - Pravěká řeka Berounka
  4. SKÁLA, Emil. Jazykové dějiny Šumavy. In MAIDL, Václav. Znovuobjevené Šumava. 1. vyd. Klatovy : Okresní muzeum Klatovy, 1996. ISBN 80-900253-7-4. S. 15–16.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

KML soubor (edituj)