Botič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Botič
potok u Zahradního Města
potok u Zahradního Města
Délka toku 34,5[1] km
Plocha povodí 134,85 km²
Průměrný průtok 0,44 m³/s
Světadíl Evropa
Pramen
les Okrouhlík u Křížkového Újezdce
Ústí
v Praze na Výtoni do Vltavy
Protéká
Česko Česko (Středočeský kraj, Praha)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Hydrologické pořadí
1-12-01-020
_

Botič je potok v povodí dolní Vltavy. Protéká územím Středočeského kraje a hlavního města Prahy; je to jeden z nejdelších pražských potoků. Délka jeho toku činí 34,5 km (z toho 21 km v Praze, 1,2 km v potrubí),[2] plocha jeho povodí je 134,85 km². Celkový spád je 1,38 %.

Obsah

[editovat] Názvy

Název Botič je doložen již od 12. století a nejčastěji je vysvětlován souvislostí s botěním či botněním, tj. nabýváním objemu, rozvodňováním, ale podle jedné z hypotéz se na potok přenesl z názvu jednoho z mlýnů pod Vyšehradem, odkud se postupně přenášel proti proudu až k hornímu toku. V historii byl však nazýván i mnoha dalšími jmény: za husistských válek Cebron, v 18. století Potanka, Podanka nebo Zasav.[3] Již od středověku (kdy se Vršovice nazývaly Údolí Viničné) a až do 19. století se nazýval Vinný potok, tento název se dosud dochoval v názvu ulice U Vinného potoka. Dnes se Vinný potok jmenuje jeden z přítoků Pitkovického potoka, který je přítokem Botiče, v minulosti se Pitkovický potok jmenoval Vinný až k soutoku s dnešním Botičem.

[editovat] Průběh toku

[editovat] Horní tok

Pramen Botiče

Botič pramení severně od Křížkového Újezdce v lese Okrouhlíku u osady Ovčáry. Teče přes Čenětice (zleva se vlévá Oleška), Olešky (zleva bezejmenný přítok od Hlubočinky), přes Kocandu (zprava přítok z Osnice), protéká Průhonickou oborou (přes rybníky Bořín a Labeška, mezi nimi se zleva vlévá Jesenický potok, za nimi zprava Dobřejovický potok) a Průhonickým parkem (mine Podzámecký rybník) a místy zalesněným údolím Průhonic meandruje přes Křeslice do Prahy.

Horní tok až do vzdálenosti 17,447 km od ústí je ve správě státního podniku Povodí Vltavy.

[editovat] Dolní tok

Na území Prahy vtéká potok v přírodním parku Botič-Milíčov. Přijímá zprava Pitkovický potok a o kus dál u Fantova mlýna v místě zvaném Dobrá Voda rovněž zprava potok Dobrá voda od Uhříněvsi. Protéká opraveným Petrovickým jezem a před Petrovicemi se zleva vlévá Milíčovský potok od Milíčovských rybníků a v Petrovicích začíná vzdutí Hostivařské přehrady. Přímo v ní přijímá zleva Hájecký potok a pod její hrází se nachází vyrovnávací nádrž.

Botič v historické části Hostivaře

Za Hostivařskou přehradou přijímá Botič zleva Košíkovský potok a pokračuje několikakilometrovým úsekem meandrů (přírodní památka) přes Hostivař, kde se do něj zprava vlévá Měcholupský potok. V těchto místech byl vyhlášen přírodní park Hostivař-Záběhlice a potok pokračuje zleva kolem statku Práče, údolím Záběhlic zprava přes Záběhlický jez[4] kolem Záběhlického zámku. V místě jezu se vlévá zleva Chodovecký potok a nad jeho ústím se odděluje odtok[5] k Hamerského rybníku. Pod jezem tvoří severní hranici Růžového ostrova a na jeho konci se zleva vrací voda z rybníka a o něco níže se zprava vlévá Slatinský potok.

Botič dále protéká areálem michelské teplárny a odstavného nádraží Praha Jih, mohutným obloukem zleva obtéká michelským údolím Bohdalec a Tyršův vrch, stáčí se do Vršovic, teče kolem stadionu Bohemians 1905, po levé straně Havlíčkových sadů a parku Folimanka protéká Nuselským údolím a jako kanalizovaný zakrytý tok ústí zprava do Vltavy v Praze na Výtoni pod železničním mostem.

Dolní tok je ve správě magistrátu hl. m. Prahy.

[editovat] Vodní stav

Průměrný průtok činí 0,44 m³/s. Průměrná roční teplota vody činí 7–8 °C.

[editovat] Povodně

  • 1563 — 24. května napáchal rozvodněný Botič velké škody v Michli, několik lidí přišlo o život.[6]
  • 1958 — 8. července rozvodněný Botič zatopil Hostivař a další části města. Tato povodeň urychlila rozhodnutí o vybudování hostivařské přehrady.[6]
  • 2002 — 12. srpna večer hrázný Beneš oznámil, že bylo započato vypouštění přehrady. Normální průtok Botiče ve Vršovicích činí 1 m³/s až 1,5 m³/s. Z přehrady bylo v noci na 13. 8. vypouštěno 43 m³/s, průtok ve Vršovicích odhadl magistrátní vodohospodář Ilja Storoženko na 50 m³/s. Jan Hučín na svém webu odhadl v srpnu 2002 průtok na Ostrčilově náměstí (Nusle pod Vyšehradem, asi 1 km před ústím do Vltavy) na 60 m³/s.[7] Botič se nakonec v tomto úseku nerozlil, ačkoliv to pražská povodňová komise předpokládala, došlo pouze k zatopení sklepů domů v Sekaninově ulici.
  • 2004 — byl při jednom zvýšení hladiny po silné lokální bouřce odhadován průtok kolem 10 m³/s.[7]
  • 2007 — 19. srpna se po silném přívalovém dešti Botič rozvodnil a zaplavil přilehlé části parku Folimanka do výše půl metru.

[editovat] Povodňový plán

Podle povodňového plánu ÚMČ Praha 10 se vyhlašuje

  • 1. stupeň (stav bdělosti) při průtoku 10 m³/s (výška hladiny 70 cm)
  • 2. stupeň (stav pohotovosti) při průtoku 15 m³/s (hladina 70-115 cm)
  • stav ohrožení při průtoku 35 m³/s (hladina 179 cm).

[editovat] Ochrana přírody

Botič ve střední části zámeckého parku Průhonice

[editovat] Čistota vody

Ve druhé polovině 20. století kvalita vody odpovídala V., tedy nejhorší třídě čistoty. Podobně jako u jiných toků zde došlo k postupné eliminaci zdrojů znečišťování (hlavně z kanalizace) a zlepšení kvality vody v toku na IV. třídu. Největším problémem je fosfor a dusík, naopak kyslíkové ukazatele odpovídají neznečištěným tokům.[8]

[editovat] Flóra

V místech, kde jsou břehy porostlé stromy, jsou zastoupeny zejména olše lepkavá, vrba bílá, jilm vaz, jilm habrolistý, líska obecná, svída krvavá, brslen evropský. V bylinném pásmu se vyskytuje zejména kopřiva dvoudomá, krabilice mámivá, konopice polní, hluchavka skvrnitá, ptačinec hajní, ptačinec velkokvětý a na jaře také orsej jarní, křivatec žlutý, violka vonná, podbílek šupinatý.

[editovat] Fauna

V potoce žije mnoho druhů ryb (pstruh, okleje obecná, perlín ostrobřichý, plotice obecná, okoun říční, kapr obecný, štika obecná, úhoř říční, hrouzek obecný, jelec tloušť, jelec proudník), z obojživelníků je zde zastoupena kuňka obecná, ondatra pižmová, ropucha zelená a obecná.

[editovat] Využití

[editovat] Vodáctví

Část z Průhonic do Petrovic (8,3 km) bývá sjízdná jen při jarním tání. Úsek od Hostivaře k ústí bývá sjížděn koncem října při vypouštění vody z přehrady. Některé nesjízdné stupně a jezy je obtížné přenášet. V úseku od Michle k Výtoni je několik delších tunelů. V posledním, nejdelším z nich je malý jez. Sjíždění je vhodné jen pro zkušené vodáky, nejlépe na kajacích.

[editovat] Kultura

Skupina Visací zámek v písni Zatykač zpívá „Bič a rychle pryč, už se těším na Botič.“ Jan Vodňanský na albu S úsměvem Donkichota v písni Oty skoky o tyči zpívá vlastní text „Oty skoky o tyči končí vždycky v Botiči, každý sudý rok — to že je cvok“.

[editovat] Související články

[editovat] Poznámky

  1. ↑ podle stránek správce dolního toku, jiné zdroje uvádějí délku 33,5 popř. 32,8 km
  2. ↑ pro srovnání: Rokytka 36,2 km, z toho 31,5 na území Prahy
  3. ↑ Jaroslav Kocourek a kol.: Český atlas – Praha, Freytag & Berndt, 2006, názvy Botiče zmíněny i v recenzi Ondřeje Horáka v Lidových novinách s názvem „Vše, co jste chtěli vědět o Praze“
  4. ↑ v roce 2004 byl opravován jez, rekonstruován most na ulici U záběhlického zámku a opěrná pobřežní zeď podél ulice Záběhlické
  5. ↑ zaslepený a o jeho obnovení se jedná
  6. ↑ a b Přehled největších povodní v Praze (web ÚMČ Praha 5, 21. 7. 2005, autor neuveden, zřejmě opis níže uvedeného)
    S. Bürgerová, V. Ledvinka: Největší povodně v Praze do roku 1825 (Listy hl. m. Prahy, září 2002, str. 13
  7. ↑ a b Dvojciferný Botič (Šuplík Honzy Hučína, 3. 6. 2004, blog)
  8. ↑ Zhodnocení kvality vody na Botiči (2001-2007)

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Botič

[editovat] Povodně

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Boti%C4%8D“
V jiných jazycích