Labe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o řece. O části obce Malá Skála pojednává článek Labe (Malá Skála).
Labe
Pohled do údolí Labe poblíž Děčína
Pohled do údolí Labe poblíž Děčína
Délka toku 1154 km
Plocha povodí 144 055 km²
Průměrný průtok u Hřenska 308 m³/s
Světadíl Evropa
Pramen
Krkonoše, Česká republika
1384 m n. m.
Ústí
Severní moře
0 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Královéhradecký, Pardubický, Středočeský, Ústecký kraj), Německo Německo (Sasko, Braniborsko, Sasko-Anhaltsko, Dolní Sasko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Šlesvicko-Holštýnsko, Hamburk)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře (Německo 62,86%, Česko 36,02%, Polsko 0,56%, Rakousko 0,54%)[1]
Hydrologické pořadí
1-01-01-001
_

Labe (německy Elbe) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí do Severního moře. Je to jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu). Je 1154 km dlouhá (v Česku 358,3 km). Povodí má rozlohu 144 055 km² (v Česku 51 394 km²). Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km.

Obsah

[editovat] Etymologie

Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý [1]. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky [2].

Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.

[editovat] Průběh toku

Mapa toku řeky Labe

[editovat] Čechy

Pramení v nadmořské výšce 1387 m v rašeliništi na Labské louce, v těsném sousedství státní hranice s Polskem. Pod Labskou boudou spadá Labským vodopádem do Labského dolu. Mezi městy Špindlerův Mlýn a Vrchlabí protéká úzkou Labskou soutěskou, víceméně jižním směrem. Od Vrchlabí po Jaroměř je charakter krajiny podhorský a řeka teče směrem jihovýchodním. Významnějšími přítoky na tomto horním toku jsou jen Bílé Labe, Malé Labe, Čistá a Pilníkovský potok (všechny levostranné). Nedaleko Dvora Králové nad Labem se nachází přehrada Les Království, pozoruhodná zejména stylovým stavebním provedením.

Jaroměři se v nadmořské výšce 260 m do Labe zleva vlévá řeka Úpa a nedaleko pod ní, u Josefova, řeka Metuje. Údolí řeky se výrazně rozšiřuje a až po soutok s Ohří u Litoměřic se obecně nazývá Polabím. Dalšími levými přítoky jsou OrliceHradci Králové (ve městě pozoruhodná vodní elektrárna s mostem a oblíbené Jiráskovy sady s přeneseným roubeným kostelíkem z východního Slovenska), Loučná u Sezemic nedaleko Kunětické hory a Chrudimka v Pardubicích. Od Jaroměře do Pardubic sleduje tok řeky Labe obecně jižní směr. V Pardubicích se řeka stáčí k západu a tímto směrem pokračuje až do Kolína, kde opět mění směr k severozápadu. Tímto směrem se pak obecně ubírá až k Ústí nad Labem.

Od Chvaletic, kde je přístav, původně sloužící dovozu paliva pro místní uhelnou elektrárnu, je řeka výrazně regulována. Mezi Pardubicemi a Mělníkem též přibírá několik menších levostranných přítoků: Doubravu u Záboří nad Labem; Klejnárku u Starého Kolína; Výrovku nedaleko Nymburka; a Výmolu před Čelákovicemi. Prvním významným pravostranným přítokem Labe je řeka Cidlina. U tohoto soutoku se nalézá národní přírodní rezervace Libický luh, jež představuje největší souvislý komplex úvalového lužního lesa v Čechách (asi 500 ha).

V Nymburce se do Labe zprava vlévá říčka Mrlina, jež kolem centra města tvoří oblouk připomínající vodní příkop a jež chránila zdejší původní slovanskou osadu Ústí (Usk). Při soutoku s pravostrannou Jizerou poblíž Staré Boleslavi se prostírají rozsáhlé lesy, v nichž leží i jeden ze zdrojů pitné vody pro hlavní město Prahu, vodárenský komplex Káraný, v provozu od roku 1911. Kromě soutoku Labe s Vltavou se v okolí Mělníka vlévají též dva pravostranné přítoky regionálního, především turistického a vodárenského významu: říčky Pšovka (protéká Kokořínským dolem a tvoří osu Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko) a Liběchovka. Obě říčky tvoří výrazná hluboká údolí s rozsáhlými luhy.

Širé a úrodné Polabí uzavírá soutok Labe s Ohří proti Litoměřicím. Od Lovosic se Labe noří do hlubokého kaňonu, zvaného Česká brána (Porta Bohemica), jež prochází napříč Českým středohořím. V Ústí nad Labem řeka přibírá levostranný přítok Bílinu; v Děčíně zprava Ploučnici a v Hřensku zprava Kamenici. Poměrně úzkým a sevřeným údolím pak pokračuje až ke státní hranici s Německem u Hřenska, jež je nejníže položeným bodem Čech (115 metrů nad mořem). Území České republiky Labe opouští hlubokou roklí tvořenou Labskými pískovci.

[editovat] Německo

Labe nedaleko pevnosti KönigsteinNěmecku

Na německé straně Labe pokračuje údolím Saského Švýcarska přes Pirnu severozápadním směrem. Od Pirny se Labská kotlina začíná rozšiřovat, řeka protéká Drážďany, kde je široká 100 až 150 m, Míšní a dále na své cestě vstupem do Severoněmecké nížiny vytváří četné meandry, které takto formují tok až k Hamburku. Labe protéká městy Torgau, Dessau. V této části se do Labe vlévají její nejmohutnější levostranné přítoky, Mulda a Sála. Severně od Magdeburgu se Labe pravostranně propojuje plavebním kanálem s Havolou, dále teče několik desítek km severním směrem, který se po levostranném soutoku s Havolou opět mění na severozápadní.

Za městem Wittenberge tvořila řeka na dvou místech střeženou hranici mezi bývalým Východním a Západním Německem. Těsně před Hamburgem se řeka rozděluje na Severní Labe, protékající přes hamburský přístav a Jižní Labe, které se přístavu vyhýbá a umožňuje tak snadnější proplutí lodí přes město. Labe pak pokračuje dále na severozápad a jeho koryto široké 300 až 500 m se ještě více rozšiřuje až přechází v estuár. Poslední pravostrannou spojkou je plavební kanál, vedoucí přes Kiel do Baltského moře. U přístavu Cuxhaven ústí Labe do Severního moře. Estuár je dlouhý 100 km a široký 2,5 až 15 km.

[editovat] Přítoky

[editovat] Významná města na Labi

Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, Hostinné, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Hradec Králové, Pardubice, Přelouč, Kolín, Poděbrady, Nymburk, Lysá nad Labem, Čelákovice, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Neratovice, Mělník, Štětí, Roudnice nad Labem, Litoměřice, Lovosice, Ústí nad Labem, Děčín, Bad Schandau, Pirna, Drážďany, Míšeň, Torgau, Lutherstadt Wittenberg, Dessau, Magdeburg, Wittenberge, Hamburg, Cuxhaven

Labe v hamburském přístavu

[editovat] Vodní díla

[editovat] České horní Labe

(V závorce uvedena kilometráž od Mělníka, bez závorky od státní hranice.)

  • řkm (249,0) přehrada Labská, Špindlerův Mlýn
  • řkm (248,9) jez
  • řkm (248,7) jez
  • řkm (242,5) jez
  • řkm (241,7) jez (Herlíkovice)
  • řkm (240,9) jez (Podžalý)
  • řkm (239,9) jez
  • řkm (239,8) jez (Hořejší Vrchlabí)
  • řkm (239,3) jez
  • řkm (237,9) jez nad Vrchlabskou soutěskou
  • řkm (236,8) vysoký jez (Vrchlabí)
  • řkm (236,0) vysoký jez (Vrchlabí)
  • řkm (235,2) jez
  • řkm (233,8) jez (Podhůří)
  • řkm (232,2) jez Dolní Branná
  • řkm (231,3) jez
  • řkm (227,4) jez Klášterská Lhota
  • řkm (223,9) jez (tento a další jezy v Hostinném)
  • řkm (222,7) jez
  • řkm (222,3) jez
  • řkm (221,8) jez
  • řkm (219,7) jez
  • řkm (218,7) jez
  • řkm (216,7) jez
  • řkm (214,2) jez (poškozený)
  • řkm (206,9) přehrada Les Království, Dvůr Králové nad Labem
  • řkm (206,8) jez
  • řkm (202,0) vysoký jez (Dvůr Králové nad Labem)
  • řkm (201,7) menší jez (Dvůr Králové nad Labem)
  • řkm (200,4) jez
  • řkm (195,1) jez (Žireč)
  • řkm (191,9) jez Stanovice
  • řkm (186,2) jez Heřmanice nad Labem
  • řkm (183,6) jez (rozvalený)
  • řkm (181,7) jez (Jaroměř)
  • řkm (181,3) jez (Jaroměř)
  • řkm (180,3) jez Jaroměř centrum
  • řkm (177,8) jez Jaroměř, nad soutokem s Metují
  • řkm 281,763 (171,7) jez Smiřice
  • řkm 274,315 (164,4) jez Předměřice
  • řkm 268,444 (158,4) jez Hučák, Hradec Králové
  • řkm (152,6) jez u Opatovického kanálu

[editovat] České střední Labe

Podrobnější informace naleznete v článku Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic.

(Uvedena Evropská kilometráž s nulou při ústí Labe do Severního moře, v závorce uvedena kilometráž od státní hranice a od Mělníka.)

[editovat] České dolní Labe

(Uvedena Evropská kilometráž s nulou při ústí Labe do Severního moře, v závorkách kilometráž od Mělníka ve směru po proudu.)

[editovat] Německé Labe

(Uvedena kilometráž od Státní hranice s ČR po proudu.)

[editovat] Vodní režim

Nejvyšších vodních stavů dosahuje na jaře, což způsobuje tající sníh. V létě hladina klesá, přičemž dešťové srážky mohou v tomto období způsobit náhlé vzestupy hladiny. Po zbývající část roku je úroveň hladiny vyšší. Dlouhodobé kolísání hladiny dosahuje 7 až 8 m. Průměrný roční průtok vody na česko-německé hranici činí 300 m³/s a na dolním toku 750 m³/s. Mořský příliv se projevuje do vzdálenosti 160 km. Na horním toku zamrzá na 1,5 až 2 měsíce a na dolním toku na 2 až 3 měsíce. V mírných zimách nezamrzá vůbec.

Tabulka průtoků na českém území
místo říční km plocha povodí [km²] průměrný průtok (Qa) [m³/s] stoletá voda (Q100) [m³/s]
Špindlerův Mlýn[2] 358,90 61,16 2,14 175
Dolní Olešnice[3] 326,80 299,59 6,10 301
Bílá Třemešná[4] 316,40 532,01 8,31 294
Němčice[5] 253,30 4300,51 46,2 793
Přelouč[6] 224,20 6435,02 56,4 956
Nymburk[7] 168,40 9724,3 71,8 1150
Brandýs nad Labem - Stará Boleslav[8] 137,90 13109,19 99,3 1390
Mělník[9] 109,50 41837,98 252 4150
Ústí nad Labem[10] 39,25 48540,85 293 4290

[editovat] Vodní doprava

Vodní doprava je možná do vzdálenosti 950 km od ústí do Kolína (Česko). Do Hamburku je splavné pro námořní lodě. Systémem kanálů je spojené s Baltským mořem, Rýnem, Vezerou, Emží a Odrou.

[editovat] Příroda

[editovat] Fauna

Díky výraznému zlepšení čistoty vody po roce 1990 se do Labe po dlouhé době vrátila dříve vzácná fauna, zejména losos, vydra říční a bobr evropský. Mezi ptáky obývající údolí Labe patří např. potápka malá, volavka popelavá, volavka bílá, kormorán velký, ledňáček říční, břehule říční, kulík říční a morčák velký.

[editovat] Ochrana přírody

Velkoplošná chráněná území přírody podél českého toku Labe - Krkonošský národní park, CHKO České středohoří, CHKO Labské pískovce, Národní park České Švýcarsko

[editovat] Odkazy

[editovat] Poznámky

  1. Mezinárodní povodí řek v Evropě, Elbe
  2. Evidenční list hlásného profilu Labská [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.
  3. Evidenční list hlásného profilu Vestřev [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.
  4. Evidenční list hlásného profilu Les Království [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.
  5. Evidenční list hlásného profilu Němčice [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.
  6. Evidenční list hlásného profilu Přelouč [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.
  7. Evidenční list hlásného profilu Nymburk [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.
  8. Evidenční list hlásného profilu Brandýs nad Labem [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.
  9. Evidenční list hlásného profilu Mělník [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.
  10. Evidenční list hlásného profilu Ústí nad Labem [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.

[editovat] Související články

   Seznam řek , Seznam řek v česku

[editovat] Literatura

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu