Přelouč

Přelouč
Budova Občanské záložny v Přelouči
znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0532 575500
kraj (NUTS 3):	Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4):	Pardubice (CZ0532)
obec s rozšířenou působností:	Přelouč
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	30,47 km²
počet obyvatel:	9 091 (1. 1. 2012)
zeměpisné souřadnice:	50° 2′ 22″ s. š., 15° 33′ 38″ v. d.
nadmořská výška:	212 m
PSČ:	535 01
zákl. sídelní jednotky:	15
části obce:	8
katastrální území:	8
adresa městského úřadu:	Městský úřad Přelouč, Československé armády 1665, 535 33 Přelouč
starosta / starostka:	Bc. Irena Burešová
Oficiální web: http://www.mestoprelouc.cz/ E-mail: podatelna@mestoprelouc.cz
Přelouč
Zdroje k infoboxu a částem obce

Přelouč se nachází asi dvanáct kilometrů západně od krajského města Pardubice. Město s jádrem na levém břehu řeky Labe se skládá z osmi místních částí – Přelouč, Klenovka, Lhota, Lohenice, Mělice, Škudly, Štěpánov a Tupesy.

Historie

Přelouč je jedním z nejstarších historicky doložených míst regionu. Ve svém znaku má černý rošt ve zlatém poli, který je atributem sv. Vavřince, patrona opatovického kláštera, jemuž byla v roce 1086 králem Vratislavem I. věnována. K tomuto roku se vztahuje i první písemná zmínka o osadě s chmelnicí. Od té doby se význam Přelouče výrazně měnil. Dne 8. září roku 1261 byla původní osada povýšena Přemyslem Otakarem II. na město. Bylo jí uděleno magdeburské soudní právo. Správa náležela zvláštní rychtě, mezi jejímiž držiteli byl například i Jiří z Poděbrad. Ještě ve 13. století se město stalo významným strategickým tranzitním místem při labském brodu na spojnici Hradce Králové a Kutné Hory. Roku 1421 byla Přelouč údajně dobyta a zničena katolickým vojskem Jana Městeckého z Opočna.
Roku 1518 připojil Přelouč Vilém z Pernštejna k panství Pardubice. V druhé polovině 16. století dostala renesanční podobu a roku 1580 se stala královským komorním městem, když tato privilegia potvrdil Rudolf II.. Zároveň byl městu udělen městský znak s roštem sv. Vavřince. Za dob třicetileté války byla ale znovu poničena a rozkvět městu přinesla až stavba železnice a císařské silnice v 1. pol. 19. století. Díky těmto stavbám se Přelouč stala po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem regionu. V letech 1949 až 1960 byla městem okresním. V celém městě je v současnosti registrováno celkem 1973 domů a žije zde 9091 obyvatel.

Významné stavby

Od konce 13. století bylo budováno městské opevnění. Mělo dvě hlavní brány, Horskou na západě (též Pražskou) a na východě Pardubickou a dvě fortny, na severní straně Semínská, na jižní Benešovická. Obě brány byly zbourány po požáru v roce 1809. První radnice je doložena z roku 1562, zbořena byla roku 1852. Nová radnice s chlapeckou a dívčí školou v novorenesančním stylu byla vystavěna v roce 1882. Ve stejné stavebním slohu byla v letech 1899–1901 vybudována Občanská záložna, novorenesanční evangelický chrám 1905 a Divišova vila, vše dle plánů architekta Rudolfa Kříženeckého. Vila sloužila pro účely městského muzea, pak jako pečovatelský dům církve Čbr.evang. Nyní zprivatizována a upravena. Kostel sv. Jakuba Většího, původně románský, barokně přestaven v roce 1646 po požáru v roce 1621, barokní varhany pocházejí z roku 1692. Hřbitovní kaple Navštívení Panny Marie byla postavena v letech 1682–84 v souvislosti s pověstí o zázračné moci mariánského obrazu. Sloup sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1704. Novorománská synagoga z roku 1861 byla roku 1937 pronajata církvi Československé husitské, v letech 1949–1952 zmodernizována na sbor Tůmy Přeloučského.

Průmysl

Na počátku 16. století vybudoval Štěpán Anděl z Ronovce vodovod, rozvádějící vodu z labského mlýna do dvou pivovarů a kašny na náměstí. Zároveň nechal postavit most přes řeku Labe. Roku 1923 byla zřízena čokoládovna Ego, zrušena v roce 1957, kdy budovy převzala Tesla Přelouč. Tato továrna, původně firma Radiozávody Přelouč – J.V.Myslík-Hyršovský a spol., později Radio Zenit Přelouč, byla v letech 1928–45 ve vlastnictví firmy Siemens-Halske a od roku 1948 se jmenovala Tesla Přelouč. Podnik zrušen v roce 1989. V letech 1922–3 vznikla filiálka Chlumeckých strojíren, kterou roku 1928 koupila vojenská správa a zřídila zde opravárenský závod. V roce 1845 byla Přelouč napojena na železnici Pardubice – Praha, v roce 1882 vystavěna odbočka do Vápenného Podola.

Na budově malé vodní elektrárny byla v r. 2009 zprovozněna fotovoltaická elektrárna s instalovaným výkonem 21 kW.

Demografie

Vývoj počtu obyvatel Přelouče

1620	1843	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
cca 900	1 767	2 718	3 437	3 598	3 457	3 808	3 568	4 191	4 374	5 394	6 279	7 753	8 588	8 199	9 108

Osobnosti města

• Tůma Přeloučský (cca 1435 – 1518), biskup Jednoty bratrské, literárně velmi činný
• Josef Pardus (7. února 1801 Přelouč – 1893 Kameničky), vzorný vlastenec, jeho život se stal základem knihy "Západ" (postava faráře Kalouse), napsal K. V. Rais
• Jan Dítě (30. května 1812 Přelouč – 2. června 1892 Přelouč), čestný měšťan v Přelouči, zakladatel Občanské záložny, městského parku aj.
• Jan Slavík (29. listopadu 1842 Přelouč – 2. srpna 1906 Praha), matematik a filosof, organizátor českého středního školství na Moravě
• Ladislav Quis (7. února 1846 Čáslav – 1. září 1913 Černošice), básník a spisovatel
• Josef Topič (30. března 1848 Přelouč – 27. května 1932 na Novém Zélandu), český cestovatel a lovec
• Alois Topič (3. března 1852 Přelouč – 10. června 1927 Nový Bydžov), český cestovatel
• František Dvořák (vlastním jménem František Brunner) (14. listopadu 1862 Přelouč – 7. června 1927 Praha), akademický malíř, malíř podobizen
• František Flos (27. července 1864 Přelouč – 8. ledna 1961 Praha), učitel, dramatik, překladatel a spisovatel
• Rudolf Brunner-Dvořák (17. července 1864 Přelouč – 30. ledna 1921 Přelouč), fotograf, zakladatel žurnalistické fotografie a průkopník fotografické reportáže v českých zemích, dvorní fotograf arcivévody Ferdinanda d'Este
• Jan Vincenc Diviš (1848-1923), český cukrovarník, vynálezce, básník a spisovatel, překladatel, c. a k. konzervátor, v letech 1914–1919 starosta města Přelouče.
• Rudolf Neuhöfer (6. března 1876 Přelouč – 5. prosince 1945 Praha), středoškolský profesor, klasický filolog a překladatel
• Jiří Diviš (4. května 1886 Přelouč – 2. července 1959 Praha), chirurg, v r. 1923 provedl první transfuzi krve v ČSR, držitel světového prvenství v léčbě plicních metastáz
• František Filipovský (9. března 1845 Rožmitál pod Třemšínem – 11. října 1919 Přelouč), ředitel kůru, kapelník a učitel zpěvu na měšťanské škole v Přelouči, hudební skladatel, otec Františka Filipovského ml.
• František Filipovský (23. září 1907 Přelouč – 26. října 1993 Praha), herec a dabér
• František Emler (26. července 1912 Přelouč – 25. května 1992 Praha), malíř
• Miroslav Brotánek (4. prosince 1916 Přelouč – 10. listopadu 1987 Praha), malíř
• Jindřich Mahelka (15. července1919 Přelouč – 3. března 1991 Praha), malíř, grafik a ilustrátor
• Jiří Novák (sochař) (6. ledna 1922 Přelouč – 19. února 2010 Turnov), akademický sochař
• Jiřina Petrovická (30. ledna 1923 Pardubice – 10. října 2008 Praha), herečka
• Stanislav Brebera (10. srpna 1925 Přelouč - 11. května 2012 Pardubice ), chemik, vyvinul plastickou trhavinu Semtex
• Ladislav Kudláček (16. srpna 1932 – 20. prosince1999 Pardubice), prof. Ing. CSc., první rektor University Pardubice

Galerie

• 

  Původně románský kostel Svatého Jakuba v Přelouči, přestavěn barokně

• 

  Novorenesanční budova evangelického kostela z roku 1904 v Přelouči

• 

  Hřbitovní kostel Navštívení Panny Marie v Přelouči

Odkazy

Literatura

• VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče I. 1086–1618. Přelouč : Městský úřad, 1999. 223 s. ISBN 80-238-4119-X.
• VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče II. 1618–1848. Přelouč : Městský úřad, 2002. 278 s. ISBN 80-238-8800-5.
• LEDR, Josef. Dějiny města Přelouče nad Labem. Knihtiskárna Otakara Ludvíka v Přelouči. 1926

Související články

• Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Přelouči
• Městská autobusová doprava v Přelouči
• Švarcava