Přelouč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přelouč
Budova Občanské záložny v Přelouči

Budova Občanské záložny v Přelouči

znak obce Přeloučvlajka obce Přeloučznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0532 575500
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Pardubice (CZ0532)
obec s rozšířenou působností: Přelouč
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 30,47 km²
počet obyvatel: 9 057 (1. 1. 2013)
nadmořská výška: 212 m
PSČ: 535 01
zákl. sídelní jednotky: 15
části obce: 8
katastrální území: 8
adresa městského úřadu: Městský úřad Přelouč, Československé armády 1665, 535 33 Přelouč
starosta / starostka: Bc. Irena Burešová
Oficiální web: http://www.mestoprelouc.cz/
E-mail: podatelna@mestoprelouc.cz

Přelouč
Red pog.png
Přelouč
Zdroje k infoboxu a částem obce

Přelouč se nachází asi dvanáct kilometrů západně od krajského města Pardubice. Město s jádrem na levém břehu řeky Labe se skládá z osmi místních částí – Přelouč, Klenovka, Lhota, Lohenice, Mělice, Škudly, Štěpánov a Tupesy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přelouč je jedním z nejstarších historicky doložených míst regionu. Ve svém znaku má černý rošt ve zlatém poli, který je atributem sv. Vavřince, patrona opatovického kláštera, kterému byla v roce 1086 králem Vratislavem I. věnována. K tomuto roku se vztahuje i první písemná zmínka o osadě s chmelnicí. Od té doby se význam Přelouče výrazně měnil. Dne 8. září roku 1261 byla původní osada povýšena Přemyslem Otakarem II. na město a bylo jí uděleno magdeburské soudní právo. Správa náležela zvláštní rychtě. Mezi jejími držiteli byl například i Jiří z Poděbrad. Ještě ve 13. století se město stalo významným strategickým tranzitním místem při labském brodu na spojnici Hradce Králové a Kutné Hory. Roku 1421 byla Přelouč údajně dobyta a zničena katolickým vojskem Jana Městeckého z Opočna.
Roku 1518 připojil Přelouč Vilém z Pernštejna k panství Pardubice. V druhé polovině 16. století dostala renesanční podobu a roku 1580 se stala královským komorním městem, když tato privilegia potvrdil Rudolf II.. Zároveň byl městu udělen městský znak s roštem sv. Vavřince. Za dob třicetileté války byla ale znovu poničena a rozkvět městu přinesla až stavba železnice a císařské silnice v 1. pol. 19. století. Díky těmto stavbám se Přelouč stala po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem regionu. V letech 19491960 byla městem okresním. V celém městě je v současnosti registrováno celkem 3563 domů a bytů a žije zde 9193 obyvatel.

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Od konce 13. století bylo budováno městské opevnění. Mělo dvě hlavní brány, Horskou na západě (též Pražskou) a na východě Pardubickou a dvě fortny, na severní straně Semínská, na jižní Benešovická. Obě brány byly zbourány po požáru v roce 1809. První radnice je doložena z roku 1562, zbořena byla roku 1852. Nová radnice s chlapeckou a dívčí školou v novorenesančním stylu byla vystavěna v roce 1882. Ve stejné stavebním slohu byla v letech 1899–1901 vybudována Občanská záložna, novorenesanční evangelický chrám 1905 a Divišova vila, vše dle plánů architekta Rudolfa Kříženeckého. Vila sloužila pro účely městského muzea, pak jako pečovatelský dům církve Čbr.evang. Nyní zprivatizována a upravena. Kostel sv. Jakuba Většího, původně románský, barokně přestaven v roce 1646 po požáru v roce 1621, barokní varhany pocházejí z roku 1692. Hřbitovní kaple Navštívení Panny Marie byla postavena v letech 1682–84 v souvislosti s pověstí o zázračné moci mariánského obrazu. Sloup sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1704. Novorománská synagoga z roku 1861 byla roku 1937 pronajata církvi Československé husitské, v letech 1949–1952 zmodernizována na sbor Tůmy Přeloučského.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 16. století vybudoval Štěpán Anděl z Ronovce vodovod, rozvádějící vodu z labského mlýna do dvou pivovarů a kašny na náměstí. Zároveň nechal postavit most přes řeku Labe. Roku 1923 byla zřízena čokoládovna Ego, zrušena v roce 1957, kdy budovy převzala Tesla Přelouč. Tato továrna, původně firma Radiozávody Přelouč – J.V.Myslík-Hyršovský a spol., později Radio Zenit Přelouč, byla v letech 1928–45 ve vlastnictví firmy Siemens-Halske a od roku 1948 se jmenovala Tesla Přelouč. Podnik zrušen v roce 1989. V letech 1922–3 vznikla filiálka Chlumeckých strojíren, kterou roku 1928 koupila vojenská správa a zřídila zde opravárenský závod. V roce 1845 byla Přelouč napojena na železnici PardubicePraha, v roce 1882 vystavěna odbočka do Vápenného Podola.

Na budově malé vodní elektrárny byla v r. 2009 zprovozněna fotovoltaická elektrárna s instalovaným výkonem 21 kW.[1]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Přelouče
1620 1843 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
cca 900 1 767 2 718 3 437 3 598 3 457 3 808 3 568 4 191 4 374 5 394 6 279 7 753 8 588 8 199 9 108

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Přelouč ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vodní elektrárny ČEZ, Přelouč [online]. Praha: ČEZ, [cit. 2011-03-05]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče I. 1086–1618. Přelouč : Městský úřad, 1999. 223 s. ISBN 80-238-4119-X.
  • VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče II. 1618–1848. Přelouč : Městský úřad, 2002. 278 s. ISBN 80-238-8800-5.
  • LEDR, Josef. Dějiny města Přelouče nad Labem. Knihtiskárna Otakara Ludvíka v Přelouči. 1926

Související články[editovat | editovat zdroj]