Srnojedy
| Srnojedy | |
|---|---|
Nová restaurace v Srnojedech |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0532 553719 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický (CZ053) |
| okres (NUTS 4): | Pardubice (CZ0532) |
| obec s rozšířenou působností: | Pardubice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 2,47 km² |
| počet obyvatel: | 609 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 2′ 22″ s. š., 15° 42′ 22″ v. d. |
| nadmořská výška: | 217 m |
| PSČ: | 530 02 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Ke Hřišti 8 Srnojedy 53002 Pardubice 2 |
| starosta / starostka: | Jarý Zdeněk |
| Oficiální web: http://www.srnojedy.cz/ E-mail: obec@srnojedy.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Srnojedy se nachází v okrese Pardubice, kraj Pardubický. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 609 obyvatel. Od roku 1961 až do roku 1985 byly součástí obce Lány na Důlku a spolu s nimi pak do roku 1993 součástí města Pardubice. K 1. lednu 1994 se samy osamostatnily.[1]
Obsah |
Historie [editovat]
Obec Srnojedy se v dochovaných historických pramenech poprvé vzpomíná v době zemana Jana ze Srnojed, zvaného Tluch, který se v roce 1410 soudil o místní dědictví u dvorského soudu v Praze. Celý spor měl rozhodnout král Václav IV. Počátky obce lze ale hledat již v období konce 12. století (resp. začátku 13. století). Další zmínka se objevuje teprve roku 1462, a to v souvislosti s prodejem Krchlebské tvrze spolu s majetkem, do něhož patřila i obec Srnojedy, bratřím Janu a Jiřímu z Ohnišťan tehdejším majitelem Janem Žákem. Jan mladší z Ohnišťan později rozrostlý statek prodal v roce 1502 městu Chrudim. Po prodeji se stali srnojedští na dalších 45 let poddanými vrchnosti města Chrudimi. Když v roce 1547 vypukly protihabsburské stavovské nepokoje, kterých se účastnily i delegace královských měst, byl jim po potlačení těchto nepokojů Ferdinandem I. zkonfiskován majetek - tak se stalo i chrudimským...
Konfiskovanou tvrz Krchleby spolu se Srnojedy koupil od krále Jan z Pernštejna a připojil nový majetek k pardubickému panství. Obec se stala i s ostatním majetkem součástí rozlehlého velkostatku, který spolu s centrem Pardubic budoval od roku 1491 Vilém z Pernštejna. S pardubickým panstvím potom vesnice sdílela své osudy již natrvalo. Na panství vznikly rozsáhlé soustavy rybníků, tehdy jedny z nejvýznamnějších v Čechách. Srnojedy byly začleněny do rychty Jezbořické. V polovině 16. století bylo v Srnojedech sedm selských gruntů a jedna výsadní hospoda. V roce 1560 byl nucen Jaroslav z Pernštejna prodat zadlužené pardubické panství králi Ferdinandovi I. To se tak napříště stalo královským komorním panstvím. Do třicetileté války se velikost a rozsah Srnojed příliš nezměnil, Srnojedy na panství patřily k malým vesnicím. V průběhu třicetileté války pak většina statků zpustla, ale poté sem přišli noví obyvatelé a vrátili se i někteří starousedlíci.
Největší změny ve vývoji obce nastaly ve 20. století. Rozrostl se počet obyvatel obce, ve třicátých letech sem byla zavedena elektřina. Největší zemědělská usedlost - Srnojedský dvůr - který stojí osamocen v polích na příjezdu směrem od Pardubic, v průběhu let změnil několik majitelů a dnes je z této usedlosti průmyslový areál. V roce 1933 vzniká v obci hasičský sbor a začíná se stavět hasičská zbrojnice. Do obce je zaveden telefon. Staví se zdymadlo na Labi s odpadním kanálem. Ve 40. letech se začíná budovat vodní elektrárna. V padesátých letech si občané začínají stavět nové rodinné domky na pozemcích, které patřily k Srnojedskému dvoru. Vzniká tak nová zástavba. V této době také staví Jednota v centru obce nový obchod se smíšeným zbožím. Začátkem 70. let si občané svépomocně staví pohostinství v obci a následně (po prodeji Jednotě), dostavují velký kulturní dům. Koncem 80. let a začátkem 90. let začíná obec psát svou novodobou historii. Od roku 1994 je obec samostatná, se svým vlastním zastupitelstvem, a o rok později se začínají budovat nové inženýrské sítě. Obci se nevyhnula ani povodeň v roce 1997, která zatopila několik pozemků v okolí Zdymadla a ve staré části obce. V roce 1998 byl obci schválen heraldický znak, který vychází z názvu obce.
V současnosti má obec 654 obyvatel (k 1.7.2010). K nárůstu obyvatel významně přispěla výstavba 92 rodinných domků s nájemním bydlením, kterou obec zahájila v roce 1999. Celá výstavba byla dokončena v průběhu roku 2002 a obci se na ní podařilo získat rozsáhlé státní dotace. Mimo této ucelené výstavby přibylo v obci ještě asi 30 rodinných domů, které si zde stavěli občané individuálně svépomocí.
Zajímavosti a fakta [editovat]
Místní jméno "Srnojedy" vzniklo podle jazykovědců proto, že první usedlíci vznikající obce v okolních lesích lovili hojně srny - "sronojedy" = "srny jedli", "tam co srny jedí".
Obcí projíždí spoj Pardubické MHD, a to linka č. 15.
Hranici katastru tvoří z jedné strany řeka Labe, po které od podzimu roku 2000 jezdí parník Arnošt z Pardubic se zastávkou i v Srnojedech.
V blízkosti obce se nachází významná paleontologická lokalita křídového stáří. Přírodovědec Antonín Frič odtud před více než stoletím (1905) popsal pravěkého tvora, o kterém předpokládal, že patří mezi dinosaury (pod již neplatným jménem Albisaurus scutifer). To se však nejdřív nepotvrdilo, předpokládalo se, že šlo spíše o kosti aligátora. V červnu 2011 však pracovníci Národního muzea ohlásili, že po histologickém rozboru kostí zřejmě opravdu jde o fosílie neptačího dinosaura.[2]
Další fotografie [editovat]
-
Pardubická ulice
-
Nová výstavba
Reference [editovat]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.
- ↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=705328
