Dinosauři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Dinosauři
Stratigrafický výskyt: Střední trias až současnost (ptáci) (asi před 235-0 miliony let)
Kostra ceratopsida triceratopse, jednoho z nejznámějších dinosaurů
Kostra ceratopsida triceratopse, jednoho z nejznámějších dinosaurů
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Owen, 1842
Řády

Dinosauři (z řec. deinos + sauros = „strašný ještěr“, někdy překládáno „hrozný plaz“) jsou skupina živočichů z třídy plazů, která dominovala živočišné říši na suché zemi přes 134 miliónů[1] let v období druhohor. Objevili se ve středním triasu asi před 235 mil. let a vyhynuli (kromě jedné větve - ptáků) před 65,5 miliony let na konci svrchní křídy. Poslední dobou se však objevuje názor, že někteří dinosauři mohli přežít i do starších třetihor (paleocénu) a vymřít až před zhruba 64 miliony let. Veškeré informace o dinosaurech dnes máme nicméně pouze ze zachovaných fosílií. Ptáci jsou ve skutečnosti pokračovatelé evoluční linie dinosaurů, jak v posledních dvaceti letech dokázaly intenzivní výzkumy. Podle některých paleontologů (Robert T. Bakker, John Ostrom, Jacques Gauthier ad.) jsou pak ptáci přímo malí, agilní dinosauři (důkazem pro tuto teorii je třeba objev opeřených dinosaurů v oblasti Liao-ning). Proto navrhli vyčlenit dinosaury úplně ze třídy Reptilia (plazi) a zahrnout je společně s ptáky do nové třídy Dinosauria. Každopádně jde však o monofyletickou skupinu se společným předkem.[2]

Dnes již je však důležitější kladistika nežli přesné určování taxonomických kategorií, proto se touto problematikou zabývá jen málokdo. Za dinosaura je podle definice považován jakýkoliv živočich, který je přímým potomkem posledního společného předka iguanodona a megalosaura (někdy se také pro tento účel „využívá“ Tyrannosaurus a Triceratops). Každopádně však většina paleontologů považuje ptáky za jediné v současnosti žijící dinosaury.[3]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Dinosauři patří mezi diapsidní živočichy - mají dva spánkové otvory na upevnění žvýkacích svalů. Dalším typickým znakem, který odlišuje dinosaury od většiny ostatních plazů, je postavení končetin. U recentních plazů jsou končetiny postaveny směrem do stran (např. krokodýli), zatímco dinosauří končetiny směřují přímo pod tělo (jako u savců). Přední končetiny byly obvykle kratší než zadní. Další významný znak je zvláštní stavba zadních končetin. Stehenní kost byla opatřena kulovitou hlavicí, která zapadala do pánevní jamky a umožňovala svislé umístění končetiny. Lýtková kost (fibula) byla na vnější straně mnohem tenčí než holenní kost (tibia) na straně vnitřní. Dinosauři měli zuby zasazeny v jamkách, podobně jako krokodýli, u plazů vyrůstají zuby přímo z čelistní kosti. Dinosauři měli různý počet obratlů, které byly mnohdy duté a vyplněné vzdušnými vaky (plazopánví). Žebra byla připojena dvěma kloubními hlavicemi.

Stejně jako ostatní plazi byli dinosauři vejcorodí (přestože se již objevily teorie o živorodosti některých druhů). Jejich vejce však nebyla kožovitá, ale měla pevnou skořápku inkrustovanou minerálními látkami, podobně jako vejce dnešních ptáků. Povrch těla byl pokryt šupinatou nebo rohovitou kůží, případně peřím. U některých druhů, zejména velkých býložravců, se vyvinuly mohutné kostěné pláty. Existovali také četní opeření dinosauři, ze kterých se později, někdy během jurského období, vyvinuli praví ptáci. V současnosti známe kolem dvaceti druhů malých dravých teropodů s pernatým integumentem (pokryvem těla), téměř všechny pocházejí z oblasti Liao-ning v Číně. Nicméně se nedokonalé proto-peří objevilo i u některých býložravých dinosaurů. Možná se tedy u předka všech dinosaurů objevilo ještě v triasu nebo se u dinosarů peří objevilo několikrát nezávisle na sobě. Výzkum L. Witmera z roku 2008 prokázal, že většina dinosaurů měla zřejmě odlehčené lebky a ty byly do značné míry vyplněné vzdušnými dutinami.[4]

Rozměry[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Velikost dinosaurů a Dinosauří rekordy.

Dinosauři ze skupiny Sauropoda představovali největší suchozemské živočichy všech dob. Někteří zřejmě mohli dosáhnout délky až kolem 50 metrů (tedy o 20 metrů více, než dosahují největší velryby!) a hmotnosti až přes 100 metrických tun. Těžší je pouze jediný druh kytovce - plejtvák obrovský.[5] Zatím největším relativně dobře známým dinosaurem je rod Argentinosaurus, u něhož se předpokládá hmotnost 75-90 tun. Vážil tedy asi tolik, jako 15 dospělých slonů. Podobně velký byl i Puertasaurus. Některé izolované obrovské kosti naznačují existenci ještě větších dinosaurů (viz např. Amphicoelias - pravost Copeova nálezu je sporná, neboť jediný nalezený obratel byl ztracen). Na druhou stranu však existovali i velmi drobní dinosauři (např. dromeosauridi Microraptor nebo Epidendrosaurus, který je však často řazen k Avialae, tedy již k „ptačím dinosaurům“ do čeledi Scansoriopterygidae, jejíž validita je diskutabilní), kteří dosahovali velikostí jen v řádu desítek centimetrů a stovek gramů.

Nejdelší dinosauři[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu nekompletnosti fosilního materiálu a skutečnosti, že nikdy nenalezneme skutečného rekordmana, nelze brát tabulky rekordů zcela vážně. Jsou zde nicméně indicie (znalost blízkých příbuzných, biomechanické studie), které nám dovolují byť přibližně určit délku, výšku či hmotnost zvířete. Dle těchto indicií by pak k nejdelším dinosaurům mohl patřit severoamerický rod Amphicoelias s délkou 56–62 m. K dalším obrům bez pochyb patřily rody Bruhathkayosaurus s 28–44 m (u tohoto rodu je však možné, že se jedná o zkamenělý kmen stromu), Puertasaurus s 35–40 m, Argentinosaurus s 30–37 m, Turiasaurus 30–39 m (dosud největší suchozemský živočich, jaký kdy byl na evropském kontinentu nalezen), Supersaurus s 35 m - ?40 m, Sauroposeidon s 29–34 m (s výškou snad 18 metrů nejvyšší dosud známý dinosaurus), Seismosaurus s 33 – 35 m, Paralititan s 26–35 m, Antarctosaurus s až 40 m nebo Argyrosaurus s 18–30 m.

Největší draví dinosauři[editovat | editovat zdroj]

Největší draví dinosauři (teropodi) představují společně s některými zástupci krokodýlů zároveň největší suchozemské dravce všech dob. Dlouhou dobu držel primát rekordního predátora známý severoamerický Tyrannosaurus, v 90. letech minulého století ho však překonal argentinský obr Giganotosaurus, který měřil téměř 14 metrů a vážil snad kolem 8 tun. Ani tento teropod však zřejmě nebyl největší, jak potvrzují nedávné nálezy. Dnes je držitelem velikostního primátu mezi teropody Spinosaurus.

K nejdelším bychom tedy mohli opět zařadit severoafrický rod Spinosaurus, jež se svými 16-18 metry neměl v dospělosti žádného přirozeného nepřítele (nepočítáme-li příslušníky stejného druhu). V závěsu za ním je pak rod Giganotosaurus s 13,5-13,7 m, Tyrannotitan s 13.4 m, Deltadromeus s 13.3 m, Mapusaurus s 12,8 m, Tyrannosaurus s 12,8 m nebo Carcharodontosaurus s 11,1-13.5 m.

Inteligence dinosaurů[editovat | editovat zdroj]

Za nejinteligentnější se obecně považuje menší teropod druhu Troodon formosus ze svrchní křídy USA a Kanady, jehož encefalizační kvocient (EQ - vyjadřující poměrnou velikost mozku k tělu oproti stejně těžkému krokodýlovi) činil až 6,5. Troodon byl tak zřejmě stejně inteligentní jako dnešní šelmy a někteří ptáci (a mnohem inteligentnější než dnešní plazi). Nedávno byl však změřen objem mozkovny jiného malého svrchnokřídového teropoda druhu Bambiraptor feinbergi (objeven v roce 1995 v Montaně, USA). Výsledek odpovídá téměř dvojnásobku hodnoty u troodonta (EQ 12,5 - 13,8). Navíc bylo zjištěno, že tento dinosaurus používal „vratiprst“ a mohl tedy možná manipulovat s předměty (na druhou stranu však šlo ještě o mládě, u kterého je mozkovna relativně větší v poměru k tělu). Porovnáváme-li EQ neptačích dinosaurů s ptáky, vyjde nám většinou hodnota 0,05 až 1,4. Vůbec nejinteligentnějšími dinosaury jsou zřejmě dnešní vrány (konkrétně vrána novokaledonská, která se pozná v zrcadle a používá jednoduché nástroje). Většina dinosaurů (především býložravých) však zřejmě příliš vysoké inteligence nedosahovala.[6]

Zbarvení dinosaurů[editovat | editovat zdroj]

Celkový vzhled hraje v životě zvířete velkou roli. Je nejen důležitou součástí sexuálního výběru, ale často slouží i jako ochrana proti predátorům, po případě jako maskovací úbor lovců. Dinosauři byli zpočátku představováni jako šedí tvorové bez jakýchkoli výrazných barevných znaků. Nicméně není důvod tento názor považovat za prokazatelný fakt. Stejně jako i dnešní fauna, byli zcela jistě i dinosauři barevnými živočichy. Vzhledem ke skutečnosti, že se nikdy nedozvíme, jakými barvami tito diapsidní plazi oplývali, lze na toto téma pouze spekulovat. Různorodost zbarvení záležela na způsobu života daného druhu. Zvíře žijící v lesích se z důvodu maskování jistě lišilo od tvorů obývajících volná prostranství. Pestrost byla určitě výhodou i během námluv, kdy si samice vybraly jedince, kteří jim nejvíce imponovali. Vzhledem k přítomnosti peří u mnoha druhů dinosaurů je předpoklad zbarvení velmi pravděpodobný. Počátkem roku 2010 bylo vědci oznámeno, že byly objeveny molekuly pigmentů (původních barviv) v primitivním peří neptačích teropodních dinosaurů rodu Sinosauropteryx, Anchiornis, Caudipteryx a snad i některých dalších. Jedná se o historicky vůbec první příležitost, kdy byla identifikována barva neptačího dinosaura.

Reprodukční biologie dinosaurů[editovat | editovat zdroj]

Dinosauři se podobně jako všichni dnešní plazi a ptáci rozmnožovali vejci. Četné objevy vajíček i celých hnízd nebo hnízdních kolonií byly od 20. let minulého století postupně učiněny prakticky po celém světě (především Mongolsko, USA, Čína a Argentina). Dinosauří vejce měla pevnou skořápku, často zdobenou různými vystupujícími útvary. Dnes známe dinosauří vejce z více než 200 lokalit po celém světě.[7] Dodnes však neexistuje relevantní metoda k určení pohlaví u těchto vyhynulých tvorů. Pouze v případě některých skupin na toto rozlišení ukazují například různé imponující útvary na lebkách (hadrosauridi, ceratopsidi, pachycefalosauridi).[8] Existují sice domněnky, že například velcí sauropodi mohli rodit živá mláďata (viviparie), ty jsou však dnes již prakticky zcela vyvráceny.[9]

Fyziologie dinosaurů[editovat | editovat zdroj]

Již od 60. let 20. století je známo, že dinosauři měli rychlý metabolismus, podobný metabolismu dnešních ptáků, nikoliv současných plazů. Je také vysoce pravděpodobné, že minimálně někteří (pravděpodobně všichni teropodi) dinosauři byli teplokrevní a jejich tělesná teplota tak nebyla závislá na teplotě okolního prostředí (podobně jako u dnešních ptáků a savců).[10] To odpovídá novějšímu pojetí dinosaurů coby rychlých a aktivních tvorů, žijících například i v polárních oblastech a migrujících na velké vzdálenosti. V roce 2014 se však objevila studie, která v dinosaurech spatřuje spíše tzv. mezotermy.[11]

Víme také, že neptačí dinosauři rostli relativně rychle (dospívali obvykle do 10. roku života) a nedožívali se příliš vysokého věku.[12]

Četné známky zranění a nemocí na kostech některých dinosaurů svědčí také o tom, že tito pravěcí plazi trpěli četnými chorobami včetně nádorových onemocnění.[13]

Historie výzkumu[editovat | editovat zdroj]

Rohatý dinosaurus rodu Achelousaurus

Zkameněliny dinosaurů v podobě fosilních skořápek vajec byly v Mongolsku možná využívány k výrobě náhrdelníků již ke konci období paleolitu[14]. Kosti dinosaurů již prokazatelně znali také staří Číňané kolem roku 300 n. l., kdy máme první písemný záznam o jejich objevení. Lze však předpokládat, že je místní obyvatelé znali již mnoha tisíciletími. V některých oblastech Číny byly (a dosud jsou) tyto fosílie tak četné, že je místní mudrci a lékaři roztloukali na prach a používali údajně jako prostředek na mužskou potenci. V roce 2007 bylo navíc zjištěno, že mnozí venkované takto používají fosílie dinosaurů i v současnosti.[15] Představa o množství zničených cenných pozůstatků pravěku je potom téměř děsivá. Podobná božstva, založená na objevech dinosauřích zkamenělin, však uctívali například také Tibeťané.[16] Staří Číňané věřili, že velké kosti patřily drakům a dali jim jméno konglong („hrozný drak“). Také původní obyvatelé Severní Ameriky se již před mnoha stovkami (a možná tisíci) let setkávali s fosilními kostmi velkých vymřelých zvířat, včetně kostí dinosaurů (především na severozápadě USA a na západě Kanady). V Evropě byly velké kosti dinosaurů (ale i mamutů, jeskynních medvědů apod.) považovány za pozůstatky zvířat žijících před biblickou potopou. V Portugalsku byly ve 13. století stopy sauropodního dinosaura na jednom útesu považovány za stopy oslíka, který vezl na hřbetě panenku Marii.[17]

První kvalitní písemná zmínka o dinosauří fosílii však pochází až z raně novověké Anglie a datuje se k roku 1676 (jiný údaj hovoří o roku 1677), jde však zatím jen o zobrazení bez odborného popisu (autorem byl tehdejší ředitel Ashmolean museum Robert Plot a jednalo se o část stehenní kosti teropoda megalosaura).

Prvním vědeckým názvem, přisouzeným fosílii dinosaura, byl taxon Rutellum excavatum, který použil Plotův nástupce ve funkci ředitele muzea, Edward Lhuyd roku 1699 k popisu zubu sauropoda cetiosaura (o skutečném zvířeti však neměl správnou představu).

Prvním opravdu vědecky popsaným dinosaurem byl tak opět Megalosaurus, popsaný roku 1824,[18] avšak o dinosaury propukl zájem teprve po objevu jiného dinosaura, Iguanodona. V květnu roku 1822 nalezl doktor a nadšený paleontolog amatér, Gideon Mantell, v oblasti Tilgate Forest v jihoanglickém hrabství Sussex kus pískovce se zkamenělým zubem. Zub jej nadchl a tak pátral po dalších pozůstatcích záhadného živočicha. Měl štěstí a objevil další fosílie patřící stejnému druhu. Doktor Mantell dospěl k závěru, že se jednalo o obrovitého plaza a co víc, z tvaru a opotřebování zubů usoudil, že to byl býložravec (býložravý plaz - to byla pro tehdejší biology věc nepředstavitelná). Nález doktora Mantella nebyl přijat vědci z Geologické společnosti v Londýně. Tvrdili, že se jedná o zub ryby, případně savce z diluvia. Byl dokonce varován profesorem oxfordské univerzity, Williamem Bucklandem, aby netvrdil, že nálezy pochází z pískovcových lomů oblasti Tilgate Forest, protože „v žádném případě nemohou být tak staré“.

Eoraptor lunensis

Sám Buckland popsal v roce 1824 z fosilních pozůstatků jež měl k dispozici (část čelisti, pánve, lopatky zadní nohy a několik obratlů) megalosaura (použil pouze rodové jméno). Popsal jej jako obrovitého dravého ještěra, přestože si všiml, že zuby jsou, podobně jako u krokodýlů, zasazeny v jamkách. Megalosaurus byl bez problémů akceptován vědeckou veřejností (a stal se prvním formálně popsaným dinosaurem).

Ale Gideon Mantell svůj boj nevzdával. Vydal se do Londýna, aby nalezené zuby porovnal se zuby v muzejních sbírkách plazů. Nenalezl ovšem nic podobného tomu, co měl v ruce. Shodou náhod se v muzeu potkal se Samuelem Stutchburym, který se zabýval studiem leguánů. Fosilní zub byl nápadně podobný zubům leguána. To byl pro Mantella konečný impuls a tak roku 1825 popsal býložravého plaza pod jménem Iguanodon („leguání zub“). Tentokrát se mu už dostalo patřičného uznání. Do roku 1852 (kdy umírá G. Mantell) bylo známo již devět druhů vymřelých gigantických plazů, kteří se výrazně odlišovali od současných plazů. Proto Sir Richard Owen, první ředitel Britského muzea přírodních věd, navrhl, aby byli zařazeni do samostatné skupiny nazvané Dinosauria („strašný ještěr“).

Dinosauři se jako skupina dostávají do obecného povědomí laické veřejnosti až po slavných objevech na území Severní Ameriky, především v době tzv. války o kosti, odehrávající se v poslední třetině 19. století.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Počet dinosaurů[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku seznam dinosaurů.

K roku 2010 je známo již přes 700 platných rodů (a kolem 1500 druhů) dinosaurů, přičemž je jisté, že zdaleka nejde o konečná čísla.[19] Většina odhadů skutečného počtu dinosaurů se v současnosti pohybuje kolem 2000 až 20 000 druhů. V roce 2006 byla však publikována studie, podle které známe dnes 527 platných rodů a celkem jich existovalo asi 1844. Tento odhad je však velmi pochybný (nemluvě o zarážející „přesnosti“). Podle odhadů většiny odborníků totiž rozhodně neznáme více než pětinu všech kdysi existujících rodů. Zajímavé jsou počty Američana George Olshevského, který uvádí až 220 000 druhů (nikoli rodů). Olshevsky vychází z toho, že každých 4,5 milionu let se v průměru vymění jedna megafauna s počtem 6000 druhů. Během 165 milionů let by se tedy vystřídalo celkem asi 220 000 druhů (165.000.000 / 4.500.000 = 37 * 6000 = 220 000). Společně s ptáky (kteří patří mezi dinosaury do podřádu Theropoda) roste celkový počet známých rodů na zhruba 10 000 (z toho 9 600 tvoří dnešní ptáci). Další statisíce rodů by pak tvořili fosilní ptáci.

Podle údajů skotského paleontologa Michaela Bentona bylo k září 2008 popsáno již 1047 druhů dinosaurů, pouze asi 500 z nich je však považováno za platné (validní) taxony.[20]

Rozvoji dinosaurů napomohlo přečkání vymírání na konci triasu před 200 miliony lety, kdy vymřeli hlavní konkurenti dinosaurů v triasu - „crurotarsánští archosauři“ (archosauři skupiny Crurotarsi).[21]

Systém[editovat | editovat zdroj]

Dnes již převládá kladistické řazení (viz Fylogeneze dinosaurů na Wild Prehistory), nicméně pro potřeby Wikipedie zůstává zachována klasická systematika. Zatím nejnovější publikovaný fylogenetický strom z roku 2008 - viz Numerical study of dinosaur evolution - Supertree.

Nadřád Dinosauria (= dinosauři; Owen, 1842) zahrnuje dva řády - Saurischia (= plazopánví; Seeley, 1887) a Ornithischia (= ptakopánví; Seeley, 1888). Do těchto dvou řádů jsou dinosauři řazeni na základě stavby pánve.

Řád Saurischia zahrnuje dva podřády - Theropoda, mezi které patří všichni masožraví dinosauři; a Sauropodomorpha, mezi které patří sauropodi (Sauropoda), největší suchozemští živočichové všech dob.

Řád Ornithischia zahrnuje dva podřády - Thyreophora, mezi které patří všichni obrnění dinosauři a Cerapoda, mezi které patří heterodontosauriformové, jejichž vývoj kulminoval pestrou faunou svrchní křídy a ornitopodi, kteří zahrnovali veleúspěšné hadrosauroidy a iguanodontidy.

Znamení kříže (†) je použito u taxonů, jejichž jedinci už vymřeli.

Řád Saurischia[editovat | editovat zdroj]

Řád Ornithischia[editovat | editovat zdroj]

Paleontologie[editovat | editovat zdroj]

Unikátní objevy[editovat | editovat zdroj]

Mezi unikátní objevy dinosaurů patří především tzv. "dinosauří mumie", tedy fosilizované pozůstatky neptačích dinosaurů se zachovanými otisky měkkých tkání. Mezi nejproslulejší patří tzv. opeření dinosauři z Číny nebo kachnozobí dinosauři "Leonardo" (Brachylophosaurus) a "Dakota" (Edmontosaurus), u nichž se dochovala i část kůže, svaloviny, vaziva, vnitřních orgánů apod.[22]

České nálezy[editovat | editovat zdroj]

První kost českého dinosaura, objevená v roce 2003 u Kutné Hory

Dinosauři byli běžnou součástí druhohorních ekosystémů také na území Evropy.[23] První fosílie přisuzované dinosaurům byly na našem území objeveny již koncem 19. století profesorem Antonínem Fričem. Vesměs se však jedná o pozůstatky jiných tvorů nebo nelze přesně jejich původ rozlišit. V roce 2003 byl objeven vůbec první nepochybný český dinosaurus známý podle kosterních pozůstatků na Kutnohorsku (předtím byla u nás objevena pouze fosilní tříprstá stopa malého dravého dinosaura z lomu „U Devíti Křížů“ nedaleko Červeného Kostelce).[24] V roce 2006 byly na stejném místě objeveny další kosti, pravděpodobně články prstů nohy tohoto ornitopodního dinosaura. Během roku 2007 bylo oznámeno, že se údajně našly další otisky stop malého teropoda, patřící pravděpodobně stejnému druhu jako ta předchozí. V roce 2011 přibyl další objev, stopy ptakopánvého dinosaura ze stejného lomu (pískovcová deska v Pražské botanické zahradě).[25]

Vymření[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vymírání na konci křídy.

Otázka masového vymírání na konci druhohor je téma, ke kterému se vědci často a rádi vracejí. Teorií na téma, proč dinosauři vymřeli, je celá řada. Některé jsou podpořeny plnohodnotnými důkazy, jiné jsou spíše úsměvné a zakládají se na spekulacích. K takovým může patřit myšlenka, že za vyhynutí dinosaurů je odpovědná nějaká zvláštní nemoc, téměř pandemie, která vyhubila veliké množství tehdejší fauny. Vědci však zatím nemají žádné důkazy, že by se v minulosti něco takového přihodilo. Byly sice nalezeny pozůstatky nemocných jedinců, kteří na svojí nemoc pravděpodobně zemřeli, avšak často se doba úmrtí neshoduje s dobou vyhynutí zbylých druhů.

Další, ne příliš populární a uznávanou teorií (či opět raději spekulací), je ta o „samozničení“. Tvrdí, že během dlouhých miliónů let evoluce se dinosauři vyvinuli do takových tvarů, až nebyli schopní dál přežít. Jenže to nijak neodpovídá přírodnímu výběru, dle nějž přežije ten nejsilnější, nejlépe přizpůsobený. Vědci, kteří zastávali/zastávají tuto teorii, poukazují, jakožto důkaz, na skupiny pachycefalosaurů, ankylosaurů, ceratopsidů a jiných, bizarně vyhlížejících živočichů z konce křídového období.

Tato teorie se nezdá být příliš pravděpodobná už jen proto, že dinosauři nebyli jedinými tvory, kteří tehdy vymizeli (ptakoještěři, mořští plazi, …), a kteří zdaleka nemuseli vypadat až tak bizarně. Ba naopak je jasné, že tyto „bizarnosti“ byly veledůležitým aspektem pohlavního výběru, což dokazuje skutečnost, že během vývoje docházelo ke zvětšování a vývoji těchto „ozdob“, a nikoli ke ztrátě, popřípadě redukci. Ve stejné době navíc vyhynula i většina dosud rostoucích druhů cykasů.

Snad nejvíc uznávanou a rozšířenou teorií je ta o katastrofě způsobené dopadem vesmírného tělesa na Zem. Tato teorie vznikla v osmdesátých letech dvacátého století, kdy dva američtí vědci, Luis a Walter Alvarezovi, poukázali na obrovské množství iridia nacházejícího se v sedimentech z rozhraní K-T. Podle jejich teorie dopadl na Zemi zhruba před 65 mil. let (některé údaje však hovoří spíše o 66 milionech let) gigantický asteroid o průměru přesahujícím 10 km. Tato teorie měla však jeden drobný „nedostatek“. Pokud by na Zem spadl asteroid (a způsobil takovou katastrofu), někde by přece musel být nějaký kráter nebo alespoň pozůstatky po něm. Důkaz přišel v devadesátých letech. U mexického poloostrova Yucatán objevili geologové pozůstatky po obrovském kráteru (Chicxulub), který odpovídal i přibližnou dobou dopadu.

Jak se ovšem zdá, tak onen vesmírný posel ve formě chicxulubského asteroidu nebyl jediným prorokem brzkého konce nadvlády druhohorních plazů. Výzkumy z Deccan Plateau v Indii podpořily někdejší domněnky, že na vyhynutí dinosaurů nesou vinu masivní vulkanické výlevy. Deccan Plateau, neboli Dekánská plošina, je geologický masiv vulkanického původu vzniklý zřejmě během pouhých 30000 let vulkanické aktivity. Francouzka Anne-Lise Chenet se svými kolegy zkoumala tento vulkanický masiv a dospěla k závěru, že na konci křídového období vulkán vychrlil velké množství lávy a prachu, které značně přispělo k zániku dinosaurů. Někteří vědci podporující tuto skutečnost se domnívali, že za ony výlevy byl vlastně odpovědný asteroid. Respektive, že na konci křídy se na zem zřítilo více jeho úlomků, a jeden z nich, Šiva, dopadl na Dekánskou plošinu a odstartoval tak vulkanický proces. Podle dalších teorií mohly vulkanickou činnost mimo místo dopadu způsobit i zemětřesné vlny, způsobené pádem asteroidu. Tuto teorii však Chenet se svým týmem zpochybnila, když zjistili, že vytvoření vrstvy iridia v Chicxulubu mělo své místo někdy v polovině dekánských výlevů.

Takže viníkem celé katastrofy byla zřejmě řada událostí, které proběhly v relativně krátkém, a jak se zdá, geologicky velice aktivním časovém úseku. Příčin bylo hned několik a šlo o složitější komplex jevů.

V roce 2008 byla publikována studie, zpřesňující dosavadní odhady doby vymření dinosaurů (katastrofu K-T). Vylepšená datovací metoda argon-argon s odchylkou pouhých 0,25 % určila dobu předělu druhohor a třetihor na 65 950 000 let (+-40 000 let).[26]

Občas se také objevují vědecky nepodložené spekulace o možném dalším vývoji dinosaurů. Podle některých vědců by se někteří teropodní dinosauři změnili v inteligentní bytosti, tvořící kulturu a vlastní civilizaci - tzv. dinosauroidy.[27] Pro tyto spekulace je podkladem relativně velká inteligence dinosaurů čeledí dromaeosauridae a troodontidae, z nichž by se (nebýt oné katastrofy) mohl v dalším vývoji takový dinosauroid vyvinout.

Další teorie mluví o vymření dinosaurů, protože se zastavila soustava mořských proudů. Voda se neobměňovala a fotoplankton nevyráběl dostatek kyslíku. Celá zem se oteplila a dinosauři se udusili.

Otázka třetihorních dinosaurů[editovat | editovat zdroj]

Již dlouho vědci spekulují o možném přežití dinosaurů do paleocénu (nejstaršího období třetihor). Podle studie z roku 2007 (Fassett et al.) pak skutečně neptačí dinosauři kritickou hranici K-T přežili. Alespoň na území dnešního Nového Mexika a Colorada v USA, kde se jejich zkameněliny velmi pravděpodobně nacházely ještě před 64,4 miliony let (a přežili tak minimálně 1,1 milionu let po skončení druhohor). Podle jiných paleontologů však tyto údaje nejsou pravdivé a jedná se o křídové fosílie druhotně uložené již v třetihorním období. Přežití alespoň některých neptačích dinosaurů do paleocénu po dobu alespoň několika set tisíc let je nicméně velmi pravděpodobné.[28]

Dlouho se předpokládalo, že žádní dinosauři nedokázali hrabat nory a dlouhodobě je obývat, což bylo pokládáno za jedno z vysvětlení jejich vyhynutí (zachránit se měli jen savci a plazi schopní „norování“). V roce 2007 však byl objeven malý dinosaurus druhu Oryctodromeus cubicularis, který prokazatelně dokázal hrabat nory. Takových druhů dinosaurů zřejmě i na konci křídy mohlo být více, takže možnost jejich přežití do starších třetihor se tak alespoň v teoretické rovině zvýšila.[29] Podobné objevy přicházejí také z Austrálie, pravděpodobně jde o dílo jiných malých ornitopodů.[30]

Na druhou stranu, dinosauři zcela nevymřeli. Jedna skupina teropodů, ptáci, žijí na Zemi dodnes.

Další teorií je, že dinosauři přežili až dodnes jako takoví. Tuto teorii podporují určitá svědectví z Afriky a Jižní Ameriky. Tato teorie není mezi vědci příliš oblíbená a jedná se spíše o spekulaci bez nezvratných důkazů, spadající spíše do oboru kryptozoologie.

Odraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Dinosauři v klasické literatuře[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o dinosaurech v klasické literatuře se týká nikoliv překvapivě teropoda megalosaura. Tento dravý dinosaurus se již v roce 1852 objevil jako element pro dokreslení temné a nepříznivé atmosféry v díle britského spisovatele Charlese Dickense Ponurý dům (v orig. Bleak House, 1852-3).[31]

Dinosauři v populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Dinosauři jsou předmětem zájmu a obliby značného množství lidí. Obecný pohled na dinosaury je stále u většiny populace zastaralý a nerespektuje nové poznatky o nich. Setkáváme se tak s nesprávnými údaji v hračkářstvích, filmech nebo běžných diskuzích (kdy jsou například s dinosaury zaměňováni jiní pravěcí obratlovci jako ptakoještěři, mosasauři, pelykosauři ad.).[32]

Klonování dinosaurů[editovat | editovat zdroj]

Klonovat dinosaury, jak to bylo zobrazeno v Jurském parku věda zatím nedokáže, a zřejmě tomu tak bude i v budoucnu.[33] V roce 2009 byl však zahájen projekt pod vedením amerického paleontologa Jacka Hornera, který si klade za cíl pozměnit genom současného kuřete. Tím by mělo být možné vytvořit živého kura s dosud zachovanými archaickými znaky dinosauřích předků (ocas, ozubené čelisti apod.).[34][35] V současnosti jsou také některé fosílie podrobovány výzkumu a pátrání po původních proteinech, které již byly údajně skutečně izolovány.[36] V současnosti se touto problematikou zabývá především americká biochemička Mary Higby Schweitzerová, spolupracující již od 90. let s Jackem Hornerem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2012/07/15/jak-dlouho-existovali-neptaci-dinosauri/
  2. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2011/01/25/879663-co-je-to-ten-dinosaurus/
  3. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/03/31/776571-jsou-ptaci-dinosauri/
  4. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2008/12/14/750099-tri-kulata-paleontologicka-vyroci/
  5. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2011/05/24/893631-nejvetsi-obratlovec-vsech-dob/
  6. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2007/03/02/495299-byl-t-rex-chytrejsi-nez-vrana/
  7. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/06/02/790787-dinosauri-vejce/
  8. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/02/27/769708-dinosaurak-nebo-dinosaurice/
  9. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2014/06/09/rodili-dinosauri-ziva-mladata/
  10. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/03/27/775683-byli-dinosauri-teplokrevni/
  11. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2014/06/19/meli-dinosauri-teplou-krev/
  12. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/04/03/777177-jak-rychle-dinosauri-rostli/
  13. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/04/10/778654-take-dinosauri-umirali-na-rakovinu/
  14. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2013/07/17/dinosauri-zkameneliny-vyuzivali-lide-jiz-v-paleolitu/
  15. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/06/25/795085-byli-dinosauri-objeveni-jiz-ve-staroveku/
  16. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2011/01/18/879011-mocne-dinosauri-bozstvo/
  17. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/10/16/816850-nejstarsi-evropske-zpodobneni-dinosauri-fosilie/
  18. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/02/20/768006-185-let-dinosauri-paleontologie/
  19. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2008/02/20/658986-velka-dinosauri-statistika/
  20. http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/7620621.stm
  21. Štěstí a smůla dinosaurů. - Lidové noviny, 12. září 2008.
  22. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/05/12/786688-tutanchamon-doby-kridove/
  23. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/05/15/787311-evropsti-dinosauri/
  24. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/11/03/819828-informacni-karta-jedineho-ceskeho-teropoda/
  25. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2011/04/26/890720-ceskych-dinosauru-bylo-mnohem-vic/
  26. http://palaeoblog.blogspot.com/search?q=65%2C95+million
  27. http://www.zshorakhk.cz/tvorba/ucitele/int_dino.pdf
  28. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/05/01/784379-tretihorni-neptaci-dinosauri/
  29. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2007/03/21/506983-norujici-dinosaurus/
  30. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/07/20/799230-tak-prece-norovali/
  31. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/10/14/816483-dalsi-vyroci-jurskeho-parku-a-dickensovo-prvenstvi/
  32. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/06/23/794681-nejvetsi-omyly-o-dinosaurech/
  33. http://www.zshorakhk.cz/tvorba/ucitele/DINO.pdf
  34. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/03/07/771302-prvni-vazny-pokus-o-jursky-park/
  35. http://www.wired.com/magazine/2011/09/ff_chickensaurus/all/1
  36. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2012/11/05/dalsi-podpora-pro-dinosauri-proteiny/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční tituly[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

České stránky[editovat | editovat zdroj]

Články[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční stránky[editovat | editovat zdroj]

V angličtině[editovat | editovat zdroj]
V němčině[editovat | editovat zdroj]
V polštině[editovat | editovat zdroj]