Torvosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxTorvosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 153 až 148 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Torvosaurus tanneri
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Reptilia)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
Podřádteropodi (Theropoda)
ČeleďMegalosauridae
RodTorvosaurus
Galton & Jensen, 1979
Binomické jméno
Torvosaurus tanneri
Galton & Jensen, 1979
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Torvosaurus ("zuřivý ještěr") byl rod velkého dravého dinosaura (teropoda), který žil na konci jurského období (asi před 153 až 148 miliony let) na západě dnešních USA a také na území dnešního Portugalska. Nověji byly fosilie tohoto rodu objeveny i na území států Uruguay a Tanzanie, jednalo se tedy o značně geograficky rozšířený rod teropoda.[1] Formálně tento rod popsali paleontologové Peter Galton a James A. Jensen v roce 1979.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dráp torvosaura (Národní přírodovědné muzeum v Londýně).

Torvosaurus byl obří dravý dinosaurus, který dosahoval délky až 12 metrů a hmotnosti přes 3 tuny[2], takže patřil k největším dnes známým teropodům vůbec (přestože běžně velké exempláře dosahují délky v rozmezí spíše 9 až 11 metrů a hmotnosti asi 2 tun)[3]. Největší lebka přisuzovaná tomuto rodu, z níž se dochovala jen část spodní čelisti o délce 63 cm, by v kompletním stavu měřila kolem 140 cm, což je téměř tolik, jako u populárního teropoda rodu Tyrannosaurus. Torvosaurus tedy může představovat vůbec největšího dosud známého jurského teropoda. Podle jiných interpretací však obří lebka patří nějakému jinému, příbuznému a dosud vědecky nepopsanému rodu teropodního dinosaura.

Zástupcem potenciálně nového druhu rodu Torvosaurus může být také obří pozdně jurský teropod z východoafrické lokality Tendaguru, popsaný již roku 1920 německým paleontologem Wernerem Janenschem jako Megalosaurus ingens (později také Ceratosaurus ingens). Tento obří teropod měl zuby dlouhé až 15 centimetrů.[4]

Tito velcí draví dinosauři sdíleli ekosystémy s obřími sauropodními dinosaury, jako byl Brachiosaurus altithorax nebo až kolem 40 metrů dlouhý Supersaurus vivianae (jejichž mláďata nebo nemocné a přestárlé jedince mohli torvosauři příležitostně lovit).[5]

Evropské objevy[editovat | editovat zdroj]

Počátkem roku 2014 byl konečně po letech výzkumu popsán i portugalský taxon. Vědci stanovili nové druhové jméno T. gurneyi na počest americkému spisovateli a ilustrátorovi Jamesi Gurneymu (autor Dinotopie). T. gurneyi byl s délkou přes 10 metrů a hmotností 3600 až 4500 kilogramů zřejmě největším dosud známým teropodem Evropy.[6][7][8]

V Německu byly objeveny vůbec nejstarší známé fosilie přisouzené tohoto rodu, a to v sedimentech souvrství Ornatenton o stáří kolem 165 milionů let.[9] Zařazení objeveného materiálu do tohoto rodu však zatím nelze prokázat.

Dosud neznámému druhu rodu torvosaurus nebo nějakému blízce příbuznému rodu mohl patřit i dolní konec stehenní kosti, známý od 18. století jako "Scrotum humanum".[10]

V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Kosterní diagram druhu Torvosaurus gurneyi

Torvosaurus se jako obří a dominantní predátor objevuje ve druhém díle amerického televizního dokumentu Dinosaur Revolution, odehrávajícím se v období svrchní jury na území dnešního západního Portugalska. V roce 2016 byl na internetu oznámen fiktivní objev nového druhu torvosaura v Orlických horách, a to druhu "Torvosaurus orliciensis".[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matías Soto, Pablo Toriño & Daniel Perea (2019). A large sized megalosaurid (Theropoda, Tetanurae) from the late Jurassic of Uruguay and Tanzania. Journal of South American Earth Sciences, 102458 (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2019.102458
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 86-87 (anglicky)
  4. SOCHA, Vladimír. Stále záhadný Ceratosaurus ingens. OSEL.cz [online]. 5. října 2020. Dostupné online.  (česky)
  5. SOCHA, Vladimír. Supersaurus vrací úder. OSEL.cz [online]. 18. listopadu 2021. Dostupné online.  (česky)
  6. SOCHA, Vladimír. Objeven král evropských teropodů. OSEL.cz [online]. 8. března 2014. Dostupné online. 
  7. Christophe Hendrickx, Octávio Mateus (2014). Torvosaurus gurneyi n. sp., the Largest Terrestrial Predator from Europe, and a Proposed Terminology of the Maxilla Anatomy in Nonavian Theropods. PLoS ONE, 9 (3): e88905 doi: 10.1371/journal.pone.0088905
  8. Socha, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 170)
  9. Oliver W. M. Rauhut, Achim H. Schwermann, Tom R. Hübner & Klaus-Peter Lanser (2020). The oldest record of the genus Torvosaurus (Theropoda: Megalosauridae) from the Callovian Ornatenton Formation of north-western Germany. Archivováno 13. 7. 2021 na Wayback Machine. Geologie und Paläontologie in Westfalen. 93: 1-13.
  10. http://theropoddatabase.blogspot.com/2023/01/scrotum-humanum-torvosaur-and-jurassic.html
  11. Článek na webu DinosaurusBlog (česky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Česká literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]