1960
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1956 • 1957 • 1958 • 1959 • 1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 ► ►►
Obsah |
1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Události [editovat]
| 1960 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
Československo
- Vynalezena Kofola – známý a původem český sycený nápoj, který vznikl kvůli přebytku Kofeinu v Kávě. Dnes jde o populární nápoj.
- Založena hudební skupina Spirituál kvintet.
- Zahájeno vysílání FM rozhlasu.
- Do divadla Semafor přišla Eva Pilarová.
- Karel Gott odešel z ČKD a profesionálně se začal věnovat zpěvu.
- Jan Werich poprvé vydal své Fimfárum, vzdal se také vedení divadla ABC.
- Natočeny filmy Vyšší princip, Dařbuján a Pandrhola a Robot Emil.
- Na pražské DAMU absolvovali herci Jan Přeučil, Jana Hlaváčová, Milena Dvorská a režisér Jan Kačer.
- Spisovatel František Hrubín byl jmenován zasloužilým umělcem.
- Československá televize se přestěhovala na Kavčí hory.
- Rok vzniku "Festivalu filmů pro děti a mládež", který se každoročně odehrává ve Zlíně
- 4. dubna - Při příležitosti 15. výročí osvobození Rudou armádou byl v Bratislavě odhalen obrovský pomník padlým sovětským vojákům na Slavíně.
- 11. dubna – V Národním shromáždění byl přijat Zákon o územním členění státu č. 36/1960 Sb.. Podstatou zákona bylo nové územně-správní uspořádání Československa. Vzniklo 11 nových krajů (vč. hlavního města Prahy), které se dále členily 108 okresů a obce. Počet okresů i obcí se oproti původnímu územnímu uspořádání z roku 1949 výrazně snížil. Nové uspořádání začalo fungovat po volbách do Národních výborů (12. června) s platností od 1. července.
- 9. května - U příležitosti 15. výročí osvobození Českloslovenska vydal prezident Antonín Novotný rozhodnutí o amnestii, která se týkala zejména politických vězňů.
- 25. května – V souladu s probíhajícími administrativně-správními změnami vstoupil v platnost nový zákon o národních výborech.
- 8. června – V Opatovicích nad Labem na Pardubicku byla za účasti prezidenta republiky Antonína Novotného slavnostně předána do provozu nová tepelná elektrárna.
- 12. června – Konaly se všeobecné volby do Národního shromáždění a do všech stupňů národních výborů.
- 23. června – 3. července – Na Strahovském stadionu v Praze se konala II. československá celostátní spartakiáda, které se zúčastnilo na 750 tis. cvičenců.
- 5. – 7. července – Na celostátní konferenci KSČ bylo prohlášeno dosažení cíle - vybudování socialismu v Československu.
- 11. července – Ústavním zákonem č. 100/1960 Sb. byla přijata nová – tzv. „socialistická“ ústava, která reagovala na společenské změny dosažené od února 1948. Název státu byl změněn na Československou socialistickou republiku (ČSSR). Ve čtvrtém článku této ústavy byla zakotvena vedoucí úloha KSČ ve společnosti.
- 6. září – Připojením poslední obce – Zlatá Baňa v okrese Prešov, ve Východoslovenském kraji, byla dokončena elektrifikace Československa.
- 11. září – Na druhém Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně byl představen prototyp tramvaje Tatra T3, která se stala nejpočetnějším tramvajovým vozem na světě.
- 23. září – Na dole Nosek v Tuchlovicích na Kladensku došlo k samovznícení uhlí, které vyvolalo následný rozsáhlý důlní požár. O život přišlo 20 horníků.
- 26. září – V Chebu se konala manifestace proti západoněmeckému revanšismu a na podporu mírových návrhů Sovětského svazu.
- 29. září – Uzavřením koryta Vltavy na 1 den bylo zahájeno napouštění vznikající vodní nádrže Orlík.
- 14. listopadu - u Stéblové na Parbubicku došlo k největšímu železničnímu neštěstí v našich zemích: při střetu dvou osobních vlaků, parního a motorového, zahynulo 118 lidí a 110 bylo zraněno.
- 16.-17. listopadu – Schválen zákon o třetí pětiletce na léta 1961–1965.
- 11. prosince – začal ničivý sesuv v Handlové, který pokračoval až do května 1961.
Svět
- V únoru v kalifornském Squaw Valley proběhly VIII. zimní olympijské hry.
- Na přelomu srpna a září se v Římě konaly XVII. letní olympijské hry.
- O dva měsíce později se v Římě koná první Paralympiáda.
- Na hollywoodský chodník slávy byla položena první hvězda (herečce Joanne Woodwardové)
- Natočen kultovní film Sedm statečných, Psycho či Spartakus.
- Byla vynalezena minisukně.
- 1. ledna – 28. listopadu – Nezávislost získala řada zemí afrického kontinentu. Rok 1960 je někdy označován za „rok Afriky“. Samostatnými státy se staly Kamerun (1. ledna), Togo (27. dubna), Nigérie (1. května), Federace Mali (20. června), Madagaskar (28. června), Somálsko (1. července), Dahome (1. srpna), Niger (3. srpna), Horní Volta (15. srpna), Pobřeží slonoviny (7. srpna), Středoafrická republika (13. srpna), Kongo/Brazzaville (15. srpna) Gabun (17. srpna), Mauretánie (28. listopadu).
- 29. února - Silné zemětřesení postihlo město Agadir v Maroku, zemřelo 12 000 lidí.
- 21. března – Protestní demonstrace černochů v JAR.
- 15. dubna – Byla vyhlášena ústava druhé korejské republiky.[1]
- 1. května – Nad územím SSSR nedaleko Sverdlovska byl sestřelen americký špionážní letoun Lockheed U-2. Pilot Francis Gary Powers byl zajat.
- 3. května – Vzniklo Evropské sdružení volného obchodu.
- 22. května – Velké chilské zemětřesení, které dosáhlo 9,5 stupně Richterovy stupnice, bylo dosud nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením.
- 22. května – Vlna tsunami způsobila rozsáhlé škody na Havaji a Japonsku.
- 16. srpna – Kypr vyhlásil nezávislost.
- 20. srpna – Federace Mali se rozpadla na dva samostatné státy Mali a Senegal.
- 14. září – Vznikla Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).
- 13. prosince – Byla uzavřena mezinárodní úmluva o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu.
- Velké povodně na řece Visle.
- Za hlavní město Pákistánu byl zvolen Islámábád.
- V Číně byla na Žluté řece postavena přehrada San-men-sia, tj. Tři brány.
Vědy a umění [editovat]
- 13. únor – na Sahaře odpálena první francouzská pokusná atomová bomba. Francie se stala čtvrtým státem vlastnícím atomové zbraně.
- 15. květen – vypuštěn Sputnik 4, následován 19. srpna Sputnikem 5 se dvěma psy na palubě (psi se šťastně vrátili na Zemi).
- 16. květen – Theodore H. Maiman v USA poprvé předvedl funkční rubínový laser.
- Přijata soustava SI.
- Založena skupina Spirituál kvintet.
- Nalezena mapa amerického ostrova Vinland, kterou zhotovili Vikingové.
Nobelova cena [editovat]
- Nobelova cena za fyziku – Donald Arthur Glaser
- Nobelova cena za chemii – Willard Libby
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Sir Frank Macfarlane Burnet, Peter Brian Medawar
- Nobelova cena za literaturu – Saint-John Perse
- Nobelova cena za mír – Albert Lutuli
Narození [editovat]
| 1960 | |
| Střední stav obyvatel | 9 659 818 |
|---|---|
| Narození | 130 161 |
| Zemřelí | 93 863 |
| Přirozený přírůstek | 35 016 |
| Přírůstek stěhováním | 6 521 |
| Celkový přírůstek | 41 537 |
Česko
- 30. ledna – Václav Marhoul, český scenárista, režisér, herec
- 7. března – Jozef Chovanec, český fotbalista a trenér slovenského původu
- 7. března – Ivan Lendl, český tenista
- 5. května – Marek Vašut, český herec
- 16. května – Miroslav Dvorský, slovenský operní zpěvák
- 16. května – Hanuš Bartoň, český hudební skladatel a klavírista
- 11. června – Petr Wolf, český politik
- 20. června – Ilona Svobodová, česká herečka
- 30. června – Anna Šišková, slovenská herečka
- 14. července – Michal David, český zpěvák a skladatel
- 26. srpna – Jiří Šneberger, český politik
- 16. září – Michal Cihlář, český výtvarník
- 25. září – Milan Bahúl, slovenský herec
- 28. října – Ivana Andrlová, česká herečka
- 8. prosince – Jaroslav Svěcený, český houslový virtuóz
- 17. prosince – Jaromír Dulava, český herec
- 22. prosince – Václav Daněk, český fotbalista
Svět
- 8. února – Dino Ciccarelli, kanadský hokejista
- 21. března – Ayrton Senna, brazilský pilot F1 († 1. května 1994)
- 28. března – Chris Barrie, britský herec
- 11. dubna - Jeremy Clarkson, britský moderátor
- 21. května – Jeffrey Dahmer, americký sériový vrah, kanibal a nekrofil († 28. listopadu 1994)
- 1. června - Vladimir Jevgenijevič Krutov, ruský hokejista († 6. června 2012)
- 6. června – Steve Vai, americký rockový kytarista
- 10. srpna – Antonio Banderas, španělský herec
- 26. srpna – Branford Marsalis, americký jazzový saxofonista
- 9. září – Hugh Grant, britský herec
- 10. září – Colin Firth, britský herec
- 16. září – Danny John-Jules, britský herec
- 30. října – Diego Maradona, argentinský fotbalista
- 10. listopadu – Neil Gaiman, spisovatel
- 27. listopadu – Julija Tymošenková, ukrajinská podnikatelka a politička
- 22. prosince – Jean-Michel Basquiat, americký malíř († 12. srpna 1988)
- 28. prosince – Ray Bourque, bývalý kanadský hokejista
- 7. srpna - David Duchovny, americký herec
Úmrtí [editovat]
Česko
- 15. března – Eduard Čech, český matematik (* 29. června 1893)
- 12. dubna – František Forst, český hudební skladatel (* 2. června 1891)
- 25. dubna
- Vojtěch Martínek, český spisovatel (* 11. dubna 1887)
- Inocenc Arnošt Bláha, český sociolog, filosof a pedagog (* 28. července 1879)
- 16. května – Jiří Eliáš, český klavírista a hudební skladatel (* 22. srpna 1908)
- 18. června – Karel Mareš, český generál a letec (* 3. listopadu 1898)
- 23. července – František Omelka, český učitel a spisovatel (* 19. srpna 1904)
- 5. srpna – Theodor Pištěk, český herec (* 13. června 1895)
- 23. srpna – Bedřich Andres, český profesor práva (* 1898)
- 29. srpna – Jaroslav Žák, český spisovatel (* 28. listopadu 1906)
- 2. října – Jaroslav Doubrava, český hudební skladatel (* 25. dubna 1909)
- 6. října – Karel Absolon, krasový badatel a archeolog (* 16. června 1877)
- 7. října – Jan Zahradníček, český básník (* 17. ledna 1905)
- 20. října – František Spilka, český dirigent, hudební skladatel (* 13. listopadu 1877)
Svět
- 4. ledna – Albert Camus, francouzský spisovatel a filozof (* 7. listopadu 1913)
- 6. února – Karl Maybach, německý konstruktér (* 6. července 1879)
- 7. února – Igor Kurčatov, sovětský jaderný fyzik (* 8. ledna 1903)
- 20. února – Leonard Woolley, britský archeolog (* 17. dubna 1880)
- 13. března – Alžběta Amálie Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně a lichtenštejnská princezna (* 7. července 1878)
- 16. května – Harry Schell, americký pilot Formule 1 (* 29. června 1921)
- 30. května – Boris Leonidovič Pasternak, ruský básník a spisovatel (* 10. února 1890)
- 31. května – Walter Funk, nacistický ministr hospodářství
- 17. července – blahoslavený Pavel Peter Gojdič, řeckokatolický biskup a mučedník
- 5. listopadu – Mack Sennett, americký režisér, producent a herec (* 17. ledna 1880)
- 7. listopadu – Vincenc Kramář, český historik umění, odborník na soudobé moderní umění (* 8. května 1877)
- 10. prosince – Mado Robin, francouzská sopranistka (* 29. prosince 1918)
Hlavy států [editovat]
Evropa:
- Československo – prezident Antonín Novotný (19. listopadu (1957 – 28. března 1968)
- Vatikán – papež Jan XXIII. – (28. října 1958 – 3. června 1963)
- Francie – prezident Charles de Gaulle (8. ledna 1959 – 28. dubna 1969)
- Litevská SSR – Antanas Sniečkus
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Kliment Jefremovič Vorošilov
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Leonid Iljič Brežněv
- (de facto) první tajemník KSSS Nikita Sergejevič Chruščov
Asie: