Emanuel Viktor Voska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Emanuel Viktor Voska (* 4. listopadu 1875 v Kutné Hoře1. dubna 1960 v Praze) byl kameníkem, později majitelem kamenolomů, agentem tajné služby Spojených států amerických.

Před první světovou válkou[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v kamenické rodině, jeho otec tragicky v lomu zahynul, když mu bylo 6 let. Absolvoval s vyznamenáním odpolední průmyslovou školu. Působil ve vzdělávacím spolku Komenský, byl členem místního Sokola, spolku Volná myšlenka a zapojil se i do sociálně demokratického hnutí. V 19 letech bylo Voskovi, za kritiku pracovních a hygienických poměrů v továrně na tabákové výrobky v Sedlci, doporučeno okresním hejtmanem, aby opustil zemi. Voska s pěti dolary v kapse a bez znalosti angličtiny přistál v roce 1894 v New Yorku. Jako kameník si našel práci v lomu, kde se záhy vypracoval na předáka. V šestadvaceti letech založil společnost Voska & Bremer Marble Company. Vlastnil tři lomy ve Vermountu, ve státě New York a v Kansasu. V té době se také oženil s Annou Ročňákovou, která za ním přijela z vlasti. Anna porodila Voskovi 6 dětí.

Voska se v New Yorku angažoval v českém krajanském hnutí, založil zde i první českou sociálně demokratickou sekci. Vstoupil do místního Sokola a byl členem Volné myšlenky. Založil a redigoval týdeník Pravda a posléze vlastnil i list Hlas lidu. Stal se čelným funkcionářem Česko-Amerického svazu žurnalistů v New Yorku. V roce 1902 poznal profesora Masaryka a seznámil se s rodinou jeho ženy Charlotty. Když o pět let později navštívil Masaryk znovu USA, organizoval Voska Masarykovo přednáškové turné. Později obdobně organizoval i návštěvy jiných českých politiků v USA (Gustav Habrman, František Soukup, Václav Klofáč nebo bratři Vojta a Edvard Beneš).

Za první světové války[editovat | editovat zdroj]

Jako místopředseda svazu Česko-Amerických žurnalistů vytvořil v roce 1914 zpravodajské týmy v Paříži a Londýně a za stejným cílem navštívil Rakousko-Uhersko, kde chtěl získat korespondenty v Praze, Plzni a ve Vídni. V Čechách při té příležitosti na začátku války diskutoval s českými politiky o jejich postojích a došel k závěru, že jedinou reálně uvažující osobností je profesor Masaryk. Masaryk také požádal Vosku zda by nemohl vysondovat, na kterou stranu se přidájí Itálie, Řecko a Osmanská říše. Když opouštěl Voska R-U měl v podrážkách bot a jeho dcera Villa ve šnerovačce informace vojenského a hospodářského charakteru + poselství od prosefora Masaryka, které předal v Londýně Wichamovi Steedovi. V Londýně navštívil za Steedova doprovodu ruského velvyslance Benckendorffa a setkal se s britským ministrem Kitchenerem.

Před návratem do Ameriky dostal doporučující dopis pro Maxwella, washingtonského dopisovatele listu Times, který mu pak umožnil setkání s britským námořním atašé Guy Gauntem, šéfem britské zpravodajské služby ve Spojených státech. Spolupráci projednali v polovině září 1914 na srbském konzulátu v New Yorku. Voska odmítl finanční pomoc a z vlastních prostředků začal budovat zpravodajskou agenturu, vlastně soukromou detektivní kancelář. Brzy v agentuře pracovalo 84 dobrovolníků, většinou původem Češi. Voska získal spolupracovníky na rakouských konzulátech v San Franciscu, v Clevelandu, St. Louis, Chicagu, New Orleansu a také na německém velvyslanectví ve Washingtonu. V roce 1915 se dostal do finanční tísně a prodal lomy v Kansasu, aby nemusel omezovat zpravodajskou činnost.

V únoru 1916 byla před americkými úřady odhalena v tisku Voskova agentura díky německé zpravodajské službě, Voska však našel porozumění u ministra spravedlnosti T. W. Gregoryho, který budoval americkou Intelligence Service. Gregory nabídl Voskovi spolupráci a již počátkem roku 1917 zařadil Voskovu agenturu do rozpočtu ministerstva. Po vstupu USA do války přešla většina Voskových důvěrníků do služeb ministerstva. Na základě informací Voskovy agentury, americké úřady v průběhu války zatkly několik stovek německých a rakousko-uherských agentů.

Voska velmi výrazně omezoval špionážní činnost ústředních mocností v USA, odhaloval saboterskou činnost, upozorňoval na chystané stávky a zveřejňoval finanční převody německé zpravodajské služby. Voskova agentura má také na kontě dvě velké aféry, takzvanou aféru "Albertova aktovka" a případ žurnalisty Archibalda. Dr. Heinrich Albert byl obchodním radou německého velvyslanectví, jemuž lidé z Voskovy agentury vyměnili ve vlaku aktovku a dokumenty pak Voska uveřejnil v tisku, čímž kompromitoval řadu politiků a osobností ze spolupráce s německou zpravodajskou službou. Aktovka také obsahovala dokumenty o dodávkách kontrabandu do Německa. Aféra s žurnalistou Jamesem Francisem Archibaldem ovlivnila především americké veřejné mínění, neb na Voskovo upozornění zadrželi Britové parník na kterém se nacházel Archibald i s dokumenty z německého vylvyslanectví, které převážel do Německa. Dokumenty usvědčovaly Německo z plánovaných sabotáží, organizování stávek, podplácení odborových předáků a mnoha dalších nezákonných věcí. Voska pak v tisku mimo jiné zveřejnil i dopis německého vojenského atašé Franze von Papen: "Neustále opakuji těm pitomým Yankeeům, aby drželi hubu." Spojené státy pak donutily Německo kompletně vyměnit představitele německého velvyslanectví.

Voskova agentura se podílela i na odhalení irského povstání v roce 1916. Jeho kontrašpionážní aktivity jsou spojovány s pádem Bághá Džatína, bengálského filozofa a revolucionáře zasazujícího se o nezávislost Indie na britské koloniální říši. Na podzim 1916 Voska demaskoval v tisku dva německé agenty pracující v kanceláři prezidentského kandidáta Charlese Hughese a tím výrazně přispěl k vítězství Wilsona v prezidentských volbách.

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

V padesátých letech byl na základě vykonstruovaných obvinění komunistickým aparátem uvězněn. V roce 1960 byl jako těžce nemocný, krátce před svou smrtí, propuštěn.[1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOSKA, Emanuel Viktor; IRWIN, William Henry. Spy and Counter-Spy. London : Harrap, 1941. S. 98, 108, 120, 122–3, 126–7. (anglicky) 


Zdroje a externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php?zp=4&name=VOSKA+EMANUEL+VIKTOR

V tomto článku byly použity překlady textů z článků E. V. Voska na anglické Wikipedii a Emanuel Viktor Voska na slovenské Wikipedii.