1961
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.
◄◄ | ◄ | 1957 | 1958 | 1959 | 1960 | 1961 | 1962 | 1963 | 1964 | 1965 | ► | ►►
Obsah |
1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
[editovat] Události
| 1961 |
|---|
- Československo
- zahájena stavba Nechranické přehrady
- do května pokračoval sesuv v Handlové, který začal v prosinci 1960
- 1. března – sčítání lidu. V Československu žilo 13 745 377 obyvatel.
- 24. března – ukončen provoz úzkorozchodných tramvají mezi Mostem a Litvínovem.
- 7. července – došlo k důlnímu neštěstí na Dole Dukla v Havířově Prostřední Suché. Neštěstí si vyžádalo 108 lidských životů.
- 22. prosince - slavnostním uvedením do provozu byla po stavební stránce dokončena výstavba vodního díla Orlík na Vltavě, která trvala více než 6 let. Orlická vodní elektrárna byla uvedena do plného provozu v dubnu 1962.[1]
- Svět
- Vznik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
- Kypr se stal členem Commonwealthu.
- 31. ledna – šimpanz Ham se stal v rámci projektu Mercury prvním živým tvorem, který byl Američany dopraven do vesmíru
- 12. dubna – první člověk ve vesmíru: Nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin byl vybrán k letu do vesmíru generálem N. P. Kamaninem. Jako první člověk na světě uskutečnil na palubě lodi Vostok 1 kosmický let.
- 16. dubna – Stirling Moss na voze Lotus se stal vítězem Preis Von Wien.
- 17. dubna – vylodění kubánských emigrantů v zátoce Sviní. Špatně zorganizovaná akce naplánovaná a organizovaná USA skončila po dvou dnech porážkou výsadku.
- 24. dubna – na hladinu byla vyzvednuta švédská válečná loď Vasa, která se potopila v roce 1628.
- 5. května – Alan Bartlett Shepard mladší (1923–1998) je prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trvá 15 minut, což je méně než jeden úplný oblet Země (letěl po balistické dráze).
- 25. května – Prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu uvedl, že by Spojené státy měly v rámci programu Apollo dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970.
- 7. srpna – Sovětský kosmonaut German S. Titov byl na palubě Vostoku 2 druhým sovětem ve vesmíru a prvním člověkem, který strávil v kosmu více než den. Za 25 a půl hodiny obletěl Zemi sedmnáctkrát.
- 13. srpna – zahájena stavba Berlínské zdi.
- 1. října – Indie zavedla metrický systém namísto dosavadního britského systému.
- 30. října – nad Novou zemí Sovětský svaz odpálil jadernou termonuklerní bombu zvanou Car-bomba – šlo o nejničivější zbraň všech dob.
- 1. listopadu – z mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě byly odstraněny ostatky J. V. Stalina.
- 9. prosince – Jim Clark zvítězil v Grand Prix Rand v jihoafrickém Kyalami, závod F1 nezapočítávaný do mistrovství světa.
[editovat] Vědy a umění
- Americký fyzik Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili chemický prvek lawrencium.
- Americký vědec Edward Lorenz začal vyvíjet matematický obor, ze kterého se vyvine teorie chaosu.
- Byl objeven a izolován virus spalniček. Vakcína poskytující dlouhodobou imunitu proti spalničkám bude k dispozici během desetiletí.
- Český chemik Otto Wichterle vyrobil první měkké kontaktní čočky. V polovině 90. let je bude používat přes 100 milionů lidí na celém světě.
- Americký fyzik Murray Gell-Mann vypracoval systém třídění elementárních částic hadronů, který je rozděluje do rodin podle jejich měnících se vlastností. Systém nazval termínem vypůjčeným z buddhismu „osmerá cesta“.
- Sovětští vědci vytvořili dosud nepřekonaný rekord – největší jaderný výbuch při zkoušce padesátiosmimegatunové jaderné pumy.
- Britský fyzik Jeffrey Goldstone formuloval tzv. Goldstoneovu poučku, která předvídá existenci částic s nulovou hmotností a s nulovým spinem, zvaných Goldstoneovy bosony, v určitých případech souměrnosti.
- Americký ekonom John Muth zformuloval základní hypotézu racionálních očekávání, na kterou později navázal Robert Lucas, Jr..
[editovat] Nobelova cena
- Fyzika – Robert Hofstadter (USA; za průkopnický výzkum rozptylu elektronů na atomových jádrech a tím dosažené objevy týkající se struktury nukleonů), Rudolf Ludwig Mössbauer (Německo; za výzkum rezonanční absorpce gama záření a s tím spojený objev po něm pojmenovaného jevu)
- Chemie – Melvin Calvin (USA; za výzkum asimilace oxidu uhličitého v rostlinách)
- Fyziologie a medicína – Georg von Békésy (USA; za objevy fyzikálního mechanismu stimulace kochlei)
- Literatura – Ivo Andrić (Jugoslávie)
- Mír – Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld (Švédsko, generální tajemník OSN)
[editovat] Narození
Česko
- 11. ledna - Jiří Kajínek, legendární český vězeň
- 29. ledna – Jan Balabán, český prozaik, publicista a překladatel († 23. dubna 2010)
- 17. února – Andrej Korotajev, ruský antropolog, orientalista, ekonom, historik a sociolog
- 26. února – Jiří Bezděk, český hudební skladatel a pedagog
- 1. května
- Ivo Skřenek, český několikanásobný vítěz MS v dračích lodích
- Jiří Babica, český kuchař
- 3. června – Dana Drábová, jaderná fyzička
- 10. srpna – Květuše Pušová, rozená Munzarová, česká manželka, matka, teta, švagrová, snacha
- 10. října – Zuzana Bydžovská, česká filmová a divadelní herečka
- 16. října – Veronika Stropnická, česká herečka
- 3. listopadu – Jaroslav Šilhavý, český fotbalista
- 9. prosince – Luděk Mikloško, český fotbalový brankář
- Josef Rautenkranz, publicista
Svět
- 11. ledna – Sergej Fedotov, ruský divadelní režisér
- 25. ledna – Wayne Gretzky, bývalý kanadský hokejista
- 3. února - Mercedes Abadová, španělská spisovatelka
- 17. února – Andrej Korotajev, ruský antropolog, orientalista, ekonom, historik a sociolog
- 28. února – Rae Dawn Chong, kanadsko-americká herečka
- 21. května – Davide Sparti, italský sociolog
- 9. června – Michael J. Fox, kanadský herec
- 1. července – Diana Frances Spencerová, britská princezna z Walesu, bývalá manželka prince Charlese. († 31. srpna 1997)
- 23. července – Rob Stewart, kanadský herec a hypnotizér
- 4. srpna – Barack Obama, senátor Spojených států za stát Illinois a prezident USA
- 20. srpna – Greg Egan, australský programátor a autor hard sci-fi
- 18. říjen – Wynton Marsalis, americký jazzový trumpetista
- 12. listopadu – Nadia Comaneciová, rumunská gymnastka
[editovat] Úmrtí
- Česko
- 13. ledna – František Drtikol, fotograf, grafik a malíř (* 3. března 1883)
- 9. února – František Kadeřávek, český geometr (* 26. června 1885)
- 10. února – Jakub Deml, český spisovatel (* 20. srpna 1878)
- 6. září – Jaroslav Jankovec, český dirigent a hudební skladatel (* 26. dubna 1896)
- 29. října – Zdeněk Folprecht, český hudební skladatel a dirigent (* 26. ledna 1900)
- 12. listopadu – Rudolf Chlup, český hudební skladatel (* 8. září 1879)
- Svět
- 4. ledna – Erwin Schrödinger, rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky (* 12. srpna 1887)
- 25. dubna – Robert Garrett, americký atlet, dvojnásobný olympijský vítěz 1896 (* 24. května 1875)
- 1. července – Louis-Ferdinand Céline, francouzský spisovatel (* 27. května 1894)
- 2. července – Ernest Hemingway, americký spisovatel (* 21. července 1898)
- 6. června – Carl Jung, švýcarský psycholog (* 26. července 1875)
- 10. ledna – Dashiell Hammett, americký spisovatel (* 25. června 1894)
[editovat] Domácí demografický vývoj
| Demografický vývoj v Česku | |
|---|---|
| 1961 | |
| Střední stav obyvatel | 9 588 016 |
| Narození | 132 201 |
| Zemřelí | 94 973 |
| Přirozený přírůstek | 36 046 |
| Přírůstek stěhováním | 4 911 |
| Celkový přírůstek | 40 957 |
[editovat] Hlava státu
- Československo
- prezident Antonín Novotný
- předseda vlády Viliam Široký
- Albánie – Haxhi Lleshi
- Andorra – Ramon Iglesias i Navarro
- Belgie – král Albert II.
- Bělorusko – Tikhon Kiselyov - předseda Rady ministrů
- Bosna a Hercogovina – Đuro Pucar - předseda Lidového shromáždění
- Bulharsko – Dimitar Ganev - předseda Národního shromáždění
- Černá Hora – Blažo Jovanovič - prezident Lidového shromáždění
- Čína – předseda ČLR Liu Šao-čchi
- Dánsko - král Frederik IX.
- Estonsko – August Rei
- Finsko - prezident Urho Kaleva Kekkonen
- Francie – prezident Charles de Gaulle
- Chorvatsko – Vladimir Bakarič, předseda Saboru Chorvatské lidové republiky
- Irsko - prezident Éamon de Valera
- Island – prezident Ásgeir Ásgeirsson
- Itálie – prezident Giovanni Gronchi
- Jugoslávie - prezident Josip Broz Tito
- Kosovo – Dušan Mugoša, prezident Lidového shromáždění
- Lichtenštejnsko - kníže Franz Josef II.
- Litva – Justas Paleckis - předseda Nejvyššího sovětu
- Lucembursko – velkovévodkyně Šarlota Lucemburská
- Maďarská lidová republika - prezident István Dobi
- Makedonie – Lazar Koliševski, předseda Lidového shromáždění
- Spolková republika Německo
- prezident Heinrich Lübke
- spolkový kancléř Konrad Adenauer
- Nizozemsko - královna Beatrix
- Norsko - král Olaf V.
- Polsko – prezident August Zaleski, v exilu
- Portugalsko - prezident Américo de Deus Rodriguez Tomás
- Rakousko
- kancléř Julius Raab
- kancléř Alfons Gorbach
- Rumunsko – Gheorghe Gheorghiu-Dej, prezident Státní rady
- Řecko - král Pavel I.
- Slovinsko – Miha Marinko, prezident Lidového shromáždění
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Leonid Iljič Brežněv
- (de facto) první tajemník KSSS Nikita Sergejevič Chruščov
- Velká Británie - premiér Harold Macmillan
- USA
- prezident Dwight D. Eisenhower
- prezident John Fitzgerald Kennedy
- Srbsko – Joran Veselinov, předseda Lidového shromáždění
- Španělsko – don Francisco Franco (caudillo) - vůdce z Boží milosti
- Švédsko - král Gustaf VI. Adolf
- Švýcarsko – Friedrich Traugott Wahlen, prezident konfederace
- Turecko – prezident Cemal Gürsel
- Vatikán – papež Jan XXIII.
[editovat] Zdroje
- ↑ http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1961/12/23/1.png Stavba vodního díla Orlík dokončena