1961

Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.  
◄◄ | ◄ | 1957 | 1958 | 1959 | 1960 | 1961 | 1962 | 1963 | 1964 | 1965 | ► | ►►

1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Události

1961
1961 v Československu 1961 v nehodách a katastrofách 1961 v dopravě 1961 ve filmu 1961 v hudbě 1961 v římskokatolické církvi 1961 v letectví 1961 v loďstvech 1961 ve sportu 1961 v šachu 1961 ve fotografii 1961 ve volbách

Československo

• zahájena stavba Nechranické přehrady
• do května pokračoval sesuv v Handlové, který začal v prosinci 1960
• 1. března – sčítání lidu. V Československu žilo 13 745 377 obyvatel.
• 24. března – ukončen provoz úzkorozchodných tramvají mezi Mostem a Litvínovem.
• 7. července – došlo k důlnímu neštěstí na Dole Dukla v Havířově Prostřední Suché. Neštěstí si vyžádalo 108 lidských životů.
• 22. prosince - slavnostním uvedením do provozu byla po stavební stránce dokončena výstavba vodního díla Orlík na Vltavě, která trvala více než 6 let. Orlická vodní elektrárna byla uvedena do plného provozu v dubnu 1962.

Svět

• Vznik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
• Kypr se stal členem Commonwealthu.
• 31. ledna – šimpanz Ham se stal v rámci projektu Mercury prvním živým tvorem, který byl Američany dopraven do vesmíru
• 12. dubna – první člověk ve vesmíru: Nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin byl vybrán k letu do vesmíru generálem N. P. Kamaninem. Jako první člověk na světě uskutečnil na palubě lodi Vostok 1 kosmický let.
• 16. dubna – Stirling Moss na voze Lotus se stal vítězem Preis Von Wien.
• 17. dubna – vylodění kubánských emigrantů v zátoce Sviní. Špatně zorganizovaná akce naplánovaná a organizovaná USA skončila po dvou dnech porážkou výsadku.
• 24. dubna – na hladinu byla vyzvednuta švédská válečná loď Vasa, která se potopila v roce 1628.
• 5. května – Alan Bartlett Shepard mladší (1923–1998) je prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trvá 15 minut, což je méně než jeden úplný oblet Země (letěl po balistické dráze).
• 25. května – Prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu uvedl, že by Spojené státy měly v rámci programu Apollo dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970.
• 7. srpna – Sovětský kosmonaut German S. Titov byl na palubě Vostoku 2 druhým sovětem ve vesmíru a prvním člověkem, který strávil v kosmu více než den. Za 25 a půl hodiny obletěl Zemi sedmnáctkrát.
• 13. srpna – zahájena stavba Berlínské zdi.
• 1. října – Indie zavedla metrický systém namísto dosavadního britského systému.
• 30. října – nad Novou zemí Sovětský svaz odpálil jadernou termonuklerní bombu zvanou Car-bomba – šlo o nejničivější zbraň všech dob.
• 1. listopadu – z mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě byly odstraněny ostatky J. V. Stalina.
• 9. prosince – Jim Clark zvítězil v Grand Prix Rand v jihoafrickém Kyalami, závod F1 nezapočítávaný do mistrovství světa.

Vědy a umění

• Americký fyzik Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili chemický prvek lawrencium.
• Americký vědec Edward Lorenz začal vyvíjet matematický obor, ze kterého se vyvine teorie chaosu.
• Byl objeven a izolován virus spalniček. Vakcína poskytující dlouhodobou imunitu proti spalničkám bude k dispozici během desetiletí.
• Český chemik Otto Wichterle vyrobil první měkké kontaktní čočky. V polovině 90. let je bude používat přes 100 milionů lidí na celém světě.
• Americký fyzik Murray Gell-Mann vypracoval systém třídění elementárních částic hadronů, který je rozděluje do rodin podle jejich měnících se vlastností. Systém nazval termínem vypůjčeným z buddhismu „osmerá cesta“.
• Sovětští vědci vytvořili dosud nepřekonaný rekord – největší jaderný výbuch při zkoušce padesátiosmimegatunové jaderné pumy.
• Britský fyzik Jeffrey Goldstone formuloval tzv. Goldstoneovu poučku, která předvídá existenci částic s nulovou hmotností a s nulovým spinem, zvaných Goldstoneovy bosony, v určitých případech souměrnosti.
• Americký ekonom John Muth zformuloval základní hypotézu racionálních očekávání, na kterou později navázal Robert Lucas, Jr..

Nobelova cena

• Fyzika – Robert Hofstadter (USA; za průkopnický výzkum rozptylu elektronů na atomových jádrech a tím dosažené objevy týkající se struktury nukleonů), Rudolf Ludwig Mössbauer (Německo; za výzkum rezonanční absorpce gama záření a s tím spojený objev po něm pojmenovaného jevu)
• Chemie – Melvin Calvin (USA; za výzkum asimilace oxidu uhličitého v rostlinách)
• Fyziologie a medicína – Georg von Békésy (USA; za objevy fyzikálního mechanismu stimulace kochlei)
• Literatura – Ivo Andrić (Jugoslávie)
• Mír – Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld (Švédsko, generální tajemník OSN)

Narození

Česko

• 11. ledna - Jiří Kajínek, legendární český vězeň
• 29. ledna – Jan Balabán, český prozaik, publicista a překladatel († 23. dubna 2010)
• 17. února – Andrej Korotajev, ruský antropolog, orientalista, ekonom, historik a sociolog
• 26. února – Jiří Bezděk, český hudební skladatel a pedagog
• 1. května
  • Ivo Skřenek, český několikanásobný vítěz MS v dračích lodích
  • Jiří Babica, český kuchař
• 3. června – Dana Drábová, jaderná fyzička
• 10. srpna – Květuše Pušová, rozená Munzarová, česká manželka, matka, teta, švagrová, snacha
• 10. října – Zuzana Bydžovská, česká filmová a divadelní herečka
• 16. října – Veronika Stropnická, česká herečka
• 3. listopadu – Jaroslav Šilhavý, český fotbalista
• 9. prosince – Luděk Mikloško, český fotbalový brankář
• Josef Rautenkranz, publicista

Barack Obama

Svět

• 11. ledna – Sergej Fedotov, ruský divadelní režisér
• 25. ledna – Wayne Gretzky, bývalý kanadský hokejista
• 3. února - Mercedes Abadová, španělská spisovatelka
• 17. února – Andrej Korotajev, ruský antropolog, orientalista, ekonom, historik a sociolog
• 28. února – Rae Dawn Chong, kanadsko-americká herečka
• 21. května – Davide Sparti, italský sociolog
• 9. června – Michael J. Fox, kanadský herec
• 1. července – Diana Frances Spencerová, britská princezna z Walesu, bývalá manželka prince Charlese. († 31. srpna 1997)
• 23. července – Rob Stewart, kanadský herec a hypnotizér
• 4. srpna – Barack Obama, senátor Spojených států za stát Illinois a prezident USA
• 20. srpna – Greg Egan, australský programátor a autor hard sci-fi
• 18. říjen – Wynton Marsalis, americký jazzový trumpetista
• 12. listopadu – Nadia Comaneciová, rumunská gymnastka

Úmrtí

Česko

• 13. ledna – František Drtikol, fotograf, grafik a malíř (* 3. března 1883)
• 9. února – František Kadeřávek, český geometr (* 26. června 1885)
• 10. února – Jakub Deml, český spisovatel (* 20. srpna 1878)
• 6. září – Jaroslav Jankovec, český dirigent a hudební skladatel (* 26. dubna 1896)
• 29. října – Zdeněk Folprecht, český hudební skladatel a dirigent (* 26. ledna 1900)
• 12. listopadu – Rudolf Chlup, český hudební skladatel (* 8. září 1879)

Svět

• 4. ledna – Erwin Schrödinger, rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky (* 12. srpna 1887)
• 25. dubna – Robert Garrett, americký atlet, dvojnásobný olympijský vítěz 1896 (* 24. května 1875)
• 1. července – Louis-Ferdinand Céline, francouzský spisovatel (* 27. května 1894)
• 2. července – Ernest Hemingway, americký spisovatel (* 21. července 1898)
• 6. června – Carl Jung, švýcarský psycholog (* 26. července 1875)
• 10. ledna – Dashiell Hammett, americký spisovatel (* 25. června 1894)

Domácí demografický vývoj

Demografický vývoj v Česku
1961
Střední stav obyvatel	9 588 016
Narození	132 201
Zemřelí	94 973
Přirozený přírůstek	36 046
Přírůstek stěhováním	4 911
Celkový přírůstek	40 957

Hlava státu

• Československo
  • prezident Antonín Novotný
  • předseda vlády Viliam Široký
• Albánie – Haxhi Lleshi
• Andorra – Ramon Iglesias i Navarro
• Belgie – král Albert II.
• Bělorusko – Tikhon Kiselyov - předseda Rady ministrů
• Bosna a Hercogovina – Đuro Pucar - předseda Lidového shromáždění
• Bulharsko – Dimitar Ganev - předseda Národního shromáždění
• Černá Hora – Blažo Jovanovič - prezident Lidového shromáždění
• Čína – předseda ČLR Liu Šao-čchi
• Dánsko - král Frederik IX.
• Estonsko – August Rei
• Finsko - prezident Urho Kaleva Kekkonen
• Francie – prezident Charles de Gaulle
• Chorvatsko – Vladimir Bakarič, předseda Saboru Chorvatské lidové republiky
• Irsko - prezident Éamon de Valera
• Island – prezident Ásgeir Ásgeirsson
• Itálie – prezident Giovanni Gronchi
• Jugoslávie - prezident Josip Broz Tito
• Kosovo – Dušan Mugoša, prezident Lidového shromáždění
• Lichtenštejnsko - kníže Franz Josef II.
• Litva – Justas Paleckis - předseda Nejvyššího sovětu
• Lucembursko – velkovévodkyně Šarlota Lucemburská
• Maďarská lidová republika - prezident István Dobi
• Makedonie – Lazar Koliševski, předseda Lidového shromáždění
• Spolková republika Německo
  • prezident Heinrich Lübke
  • spolkový kancléř Konrad Adenauer
• Nizozemsko - královna Beatrix
• Norsko - král Olaf V.
• Polsko – prezident August Zaleski, v exilu
• Portugalsko - prezident Américo de Deus Rodriguez Tomás
• Rakousko
  • kancléř Julius Raab
  • kancléř Alfons Gorbach
• Rumunsko – Gheorghe Gheorghiu-Dej, prezident Státní rady
• Řecko - král Pavel I.
• Slovinsko – Miha Marinko, prezident Lidového shromáždění
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Leonid Iljič Brežněv
  • (de facto) první tajemník KSSS Nikita Sergejevič Chruščov
• Velká Británie - premiér Harold Macmillan
• USA
  • prezident Dwight D. Eisenhower
  • prezident John Fitzgerald Kennedy
• Srbsko – Joran Veselinov, předseda Lidového shromáždění
• Španělsko – don Francisco Franco (caudillo) - vůdce z Boží milosti
• Švédsko - král Gustaf VI. Adolf
• Švýcarsko – Friedrich Traugott Wahlen, prezident konfederace
• Turecko – prezident Cemal Gürsel
• Vatikán – papež Jan XXIII.