Džammú a Kašmír

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Džammú a Kašmír
مقبوضہ کشمیر
جۄم تٕ کٔشېر
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Jammu and Kashmir in India (de-facto) (disputed hatched).svg

Hlavní město: Šrínagar (léto) a Džammú (zima)
zeměpisné souřadnice:
Rozloha: 222 236 km² nárokováno Indií, spravováno 101 437 km²
Nejvyšší bod: K2 / Nun Kun (8611 / 7135 m n. m.)
Časové pásmo: +5,+5:30,+8
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 10 070 000 (indická část, 2001)
Hustota zalidnění: 99 (indická část, 2001) ob./km²
Jazyk: urdština, angličtina, kašmírština, dógrí (úřední), ladakština, baltí, burušaskí aj.
Náboženství: islám, hinduismus, buddhismus
správa regionu
Nadřazený celek: Indie, části pod kontrolou Pákistánu a Číny
Druh celku: svazový stát
Podřízené celky: okresy (اضلاع, districts)
Guvernér Narinder Nath Vohra
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: IN-JK

Džammú a Kašmír (anglicky Jammu and Kashmir; hindsky जम्मू और कश्मीर, Jammū ôr Kašmīr; urdsky مقبوضہ کشمیر, Jammūn va Kašmīr; kašmírsky جۄم تٕ کٔشېر, जॅम तु' क'शीर, Jọm tụ Kạšīr) je svazový stát v Indii. Indie za součást Džammú a Kašmíru považuje celé území knížecího státu Kašmír, který zde existoval do roku 1947, fakticky však kontroluje jen necelou polovinu jeho rozlohy. Zbytek je rozdělen mezi Pákistán a v menší míře Čínu. Indií nárokované území sousedí na severu s afghánským Váchánem, na východě s čínskými autonomními oblastmi Ujgursko a Tibet, na jihu s indickými státy Himáčalpradéš a Paňdžáb a na západě s pákistánskými provinciemi Paňdžáb a Chajbar Paštúnchwá.

Indická vláda považuje celé území za součást Indie, jako svůj nejsevernější stát, a to včetně území spravovaného Pákistánem, kterému říká Pákistánem spravovaný (resp. okupovaný) Kašmír. Na druhé straně Pákistán neuznává indickou svrchovanost ani nad územím, které je momentálně pod indickou kontrolou, a nazývá ho „Okupovaný Kašmír“, zatímco území pod jeho kontrolou se jmenuje Ázád Kašmír (Azad Kashmir, česky Svobodný Kašmír). Pákistán nenárokuje Kašmír přímo jako součást svého území, nýbrž prohlašuje, že o osudu Kašmíru by měli svobodně rozhodnout jeho obyvatelé. Ázád Kašmír požívá v rámci Pákistánu jisté autonomie, o skutečné nezávislosti lze však těžko mluvit a žádný jiný stát na světě Ázád Kašmír jako nezávislý neuznává. Pákistán navíc nepovažuje (na rozdíl od Indie) za součást Kašmíru oblast Gilgit-Baltistán (dříve Northern Areas) včetně strategické Karákoramské dálnice, spojující Pákistán s Čínou. Tato území byla začleněna do Pákistánu (byť si udržují zvláštní status) a proklamace o svobodě Kašmíru se na ně nevztahuje; jejich rozloha přitom mnohonásobně převyšuje rozlohu Ázád Kašmíru.

Čína spravuje nevelké hornaté území Aksai Čin, kudy vede strategická silnice z Ujgurska do Tibetu. Formálně ho převzala na základě dohody s Pákistánem, avšak Indie namítá, že Pákistánu území nepatřilo a neměl právo s ním nakládat. Obě země o toto území v roce 1962 vedly krátkou válku. Dále spravuje část historického Kašmíru v rámci autonomní oblasti Ujgursko.

Indická vláda zakazuje jakékoli publikace, které popisují či zobrazují Indií nárokované území Kašmíru jako sporné území nebo dokonce jako součást Pákistánu či Číny. To například vedlo v roce 1998 k zákazu distribuce CD-ROM Encyclopædia Britannica v Indii [1].

Území, které zůstává v indických rukách, se skládá ze tří nestejných částí: okolí Džammú, údolí Kašmír a Ladákh na východě. Obyvatelé Kašmíru jsou převážně muslimové, akorát v Ladákhu převládá buddhismus. Toto bývalé samostatné království, přezdívané též Malý Tibet, zůstává stranou kašmírského konfliktu a i dnes láká turisty. Obyvatelstvo hovoří vlastním jazykem, ladákštinou, která je příbuzná tibetštině.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Celé území státu je značně hornaté, pouze jihozápadní hranice kolem Džammú leží relativně v nížině. Z východu sem dosahují výběžky Himálaje, Zanskárské hory v Ladákhu je spojují s pohořím Karákoram, severního okraje pákistánského Kašmíru se dotýká Hindúkuš a do Čínou spravovaného Aksai Činu zasahuje pohoří Kchun-lun. Nejvyšší horou Kašmíru je druhá nejvyšší hora planety, K2 (též Mount Godwin Austen, Čhokori, Qogir Feng aj.; 8611 m). Indií spravované území dosahuje do výšky 7135 m n. m. masívem Nun Kun.

Nejvýznamnější kašmírskou řekou je Indus, který ovšem pramení v sousedním Tibetu, Kašmírem protéká z jihovýchodu na severozápad, tam se teprve láme k jihu a protéká Pákistánem do Indického oceánu.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Indií kontrolovaná část státu Džammú a Kašmír se dělí na 22 okresů (anglicky district, urdsky a paňdžábsky ضلع zila'a, kašmírsky ज़िला zilā, hindsky जिला džilā). Údaje o velikosti okresů pocházejí ze stránek vlády Džammú a Kašmíru. Jejich součet neodpovídá údajům o celkové rozloze Indií spravovaného území. Anglická Wikipedie udává rozlohu 100 569 km², estonská 101 387 km², vládní stránky uvádějí 101 437 km², ale součet rozloh okresů uvedených tamtéž vychází na 87 594, resp. 126 259 km² (u okresu Léh je uvedeno 44 000 km², u Kargilu 14 036, ale celý Ladakh (součet okresů Kargil a Léh) má být 96 701 km²!)

Údaje o počtu obyvatel se vztahují k poslednímu indickému sčítání v roce 2001. Na Pákistánem kontrolovaných územích proběhlo poslední sčítání v roce 1998; zde uvedené údaje vznikly extrapolací nasčítaných dat pomocí přirozeného přírůstku do roku 2001. Území kontrolovaná Čínou nejsou trvale obydlená.

Okres Rajouri vznikl v roce 1968 vyčleněním z okresu Poonch. V roce 1979 byl dále ze Srinagaru vyčleněn Budgam, z Baramully Kupwara, z Anantnagu Pulwama a Ladakh byl rozdělen na Kargil a Léh.

K další úpravě správního členění došlo v roce 2007, kdy byly vytvořeny okresy Kištvár (vyčleněn z Dódy), Rámbán (z Dódy), Rijásí (z Udhampúru), Sámba (z Džammú), Bándípúra (z Bárámúly), Gánderbal (ze Šrínagaru), Kulgám (z Anantnágu) a Šópiján (z Pulvámy).


  • Džammú (جموں)
    Mapa okresů státu Džammú a Kašmír
Okres Hindsky Paňdžábsky Rozloha (km²) Obyvatel
1. Jammu Džammú, جموں जम्मू जिला ضلع جموں 3 097 1 572 000
28. Samba Sámba सांबा जिला ضلع سمبا
2. Kathua कठुआ जिला ضلع کٹھوعہ 2 651 544 000
3. Doda डोडा जिला ضلع ڈوڈا 11 691 690 000
29. Kishtwar Kištvár किश्तवार जिला ضلع کشتواڑ
30. Ramban Rámbán रामबान जिला ضلع رمباں
4. Udhampur उधमपुर जिला ضلع اودھم پور 4 550 739 000
31. Reasi Rijásí रियासी जिला ضلع ریاسی
5. Rajouri Radžuri, Rajauri राजौरी जिला ضلع راجوری 2 630 472 000
6. Poonch Punč, پونچ, Punch पुंछ जिला ضلع پونچھ 1 674 372 000

91% obyvatel okresu Kathua jsou hinduisté. V okresu Doda se mluví kašmírsky, dogri, bhadarwahi, kishtwani, siraji, pogli, paddri a paňdžábsky. Hlavním jazykem v Rajouri je pahárí, též gojri, dogri, kašmírština.

  • Kašmír (Vádí Kašmír, وادئ کشمیر)
Okres Hindsky Paňdžábsky Rozloha (km²) Obyvatel
7. Anantnag अनन्तनाग अनंतनाग जिला ضلع اننت ناگ 3 934 1 170 000
32. Kulgam Kulgám कुलगाम जिला ضلع کلگام
8. Pulwama पुलवामा जिला ضلع پلوامہ 1 398 649 000
33. Shopian Šópiján शोपियां जिला ضلع شوپیاں
9. Budgam Badgam बड़गांव जिला ضلع بڈگام 1 371 632 000
10. Baramulla Baramula बारामूला जिला ضلع بارہ مولہ 4 588 1 167 000
34. Bandipora Bándípúra बांडीपुरा जिला ضلع بانڈیپورہ
11. Šrínagar Šrínagar, سرینگر श्रीनगर जिला ضلع سری نگر 2 228 1 183 000
35. Ganderbal Gánderbal गांदरबल जिला ضلع گاندربل
12. Kupwara Kupvara कुपवाड़ा जिला ضلع کپواڑاہ 2 379 640 000

Hlavními jazyky v Anantnagu a Šrínagaru jsou kašmírština a urdština, v Pulwamě kašmírština a vedle ní též pahari a sujri. V Baramulle kašmírština, dále pahárí, gojri, sheena (dardi) a urdština.

  • Ladákh (لداخ, लद्दाख, Laddākh, ལདཁ)
Okres Hindsky Paňdžábsky Rozloha (km²) Obyvatel
13. Kargil Kárgil, کارگل, करगिल कारगिल जिला ضلع کارگل 14 036 118 000
14. Leh Léh, लेह लेह जिला ضلع لہ 45 110 115 000

Severní část okresu Kargil hovoří jazykem balti (kargali), jižní (Zanskár) jazykem ladákhí. V okrese Leh se mluví ladákhí. Zhruba platí, že mluvčí balti jsou muslimové, mluvčí ladákhí buddhisté.

  • Ázád Kašmír (Ázád Džamún Kašmír, آزاد جموں کشمیر): Vláda AJK v srpnu 2009 zavedla dva nové okresy Haveli (Havélí) a Hattian Bala (Hatján Bálá), ale ani na svých stránkách zatím neuvádí jejich rozlohu a počet obyvatel. Nejsou k dispozici ani mapy, na kterých by nové okresy byly zakresleny. Okres Havélí byl zřejmě vyčleněn z Bághu (východní část), jeho správním centrem je město Kahúta (کہوٹہ). Okres Hatján Bálá byl snad vyčleněn z Muzaffarábádu – obec toho jména se na mapách objevuje v horách na jihovýchod od Muzaffarábádu, na trase autobusové linky, která jednou týdně překračuje linii kontroly do Šrínagaru v indickém Kašmíru. Určité pochybnosti však přináší další stránka vlády AJK, která tvrdí, že „A new districts of Havaile(Kahuta) and Hattian(Athmuqam) have also been declared in the north." („Nové okresy Havaile (Kahuta) a Hattian (Athmuqam) byly také vyhlášeny na severu.") Město Athmuqam je totiž podle dosavadních map správním centrem okresu Neelum (Nílam).
Okres Urdsky Rozloha (km²) Obyvatel
36. Neelum Nílam ضلع نیلم 3 621 106 778
15. Muzaffarabad Muzafar Ábád ضلع مظفرآباد 2 496 810 000
16. Dach Bágh ضلع باغ 1 268 417 000
17. Punch Púnčh ضلع پونچھ 855 439 000
18. Sudhamti Sudhantí ضلع سدھنتی 569 238 000
19. Kotli Kótlí ضلع کوٹلی 1 862 608 000
20. Mirpur Mírpúr ضلع میرپور 1 010 356 000
21. Bhimber Bhimber ضلع بھمبر 1 516 326 000
37. Haveli Havílí ضلع حویلی
38. Hattian Bala Hatján Bálá ضلع ہٹیاں بالا
  • Severní oblasti (Northern areas, شمالی علاقہ جات, Šimālī ʿIlāqâjāt) byly pákistánskou vládou v roce 2009 přejmenovány na Gilgit-Baltistán (Gilgit-Baltistan, گلگت و بلتستان, Gilgit va Baltistán). Za Baltistán se považují okresy Gánčé a Skardú, zbytek tvoří Gilgitskou oblast. K pěti starším okresům a šestému novějšímu okresu Astúr přibyl v roce 2009 sedmý okres, Hunza-Nagar, vyčleněný z Gilgitu. Urdský i paňdžábský výraz pro okres je ضلع zila'a, množné číslo urdsky اضلاع azilā'a, paňdžábsky ضلعے zila'e.
Okres Urdsky Rozloha (km²) Obyvatel
22. Gilgit Gilgit ضلع گلگت 39 300 264 000
23. Ghizar Ghizar ضلع غذر 9 635 132 000
24. Dumir Djámir ضلع دیامر 10 936 221 000
25. Baltistan Skardú ضلع سکردو 18 000 234 000
26. Ghanche Gánčé ضلع گانچے 9 400 94 000
39. Astore Astúr ضلع استور 8 657 71 666
40. Hunza-Nagar Hunza-Nagar ضلع ہنزہ۔نگر
  • Aksai Čin netvoří v rámci Číny samostatnou územně-správní jednotku, ale je rozdělen mezi prefektury dvou autonomních oblastí. Není trvale osídlen.
Autonomní oblast Prefektura Čínsky Ujgursky / Tibetsky Rozloha (km²)
27. Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang Hotan 和田地区 Hétián Dìqū Che-tchien ti-čchü خوتەن ۋىلايىتى Xoten wilayiti Choten vilajiti 37 555
27. Tibetská autonomní oblast Ngari 阿里地区 Ālǐ Dìqū A-li ti-čchü མངའ་རིས་ ས་ཁུལ Mnga'-ris sa-khul Ngari sakhul

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

Celoindickými úředními jazyky jsou hindština a angličtina. Státním jazykem Džammú a Kašmíru je urdština (od roku 1906, kdy z rozhodnutí mahárádži Pratapa Singha nahradila perštinu). Všechny dosud uvedené jazyky jsou pro drtivou většinu obyvatelstva státu cizí. Kašmírština, kterou hovoří asi 55% obyvatel státu, se ve státní správě nepoužívá, i když je alespoň na seznamu 18 jazyků oficiálně uznávaných indickou federální vládou. Státní správa Džammú a Kašmíru stále více preferuje angličtinu (i v zákonodárství). Angličtina se používá ve vyšším školství a částečně i v tisku. Urdština se používá v tisku a jako vyučovací jazyk na základních školách.

Obyvatelstvo hovoří řadou dalších jazyků. V oblasti Džammú jsou to dialekty paňdžábštiny, zejména dogrí; paňdžábština je také běžným (ale ne úředním) jazykem Azad Kashmiru. V centrální oblasti jsou to (vedle kašmírštiny) dialekty hindštiny, godžrí a pahárí. Ladákh hovoří ladákštinou, příbuznou tibetštině; sever okresu Kargil už ovládá jazyk balti/kargali, stejně jako jihovýchodní třetina Pákistánem obsazených Severních oblastí (tzv. Baltistán). Severní třetina (zvaná Hunza) je doménou zvláštního jazyka burušaskí, zatímco jihozápadní třetina používá jazyk dardí, příbuzný kašmírštině.

Dějiny Kašmíru[editovat | editovat zdroj]

Historický stát Kašmír vznikl 16.3.1846. Ihned po osamostatnění Indie a Pákistánu v roce 1947 svedly tyto dva státy o Kašmír válku.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.indianexpress.com