Urísa

Urísa;
geografie
Hlavní město:	Bhuvanéšvar
Rozloha:	155 707 km²
Časové pásmo:	+5:30
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	36 706 920
Hustota zalidnění:	236 ob. / km2
Jazyk:	uríština
správa regionu
Druh celku:	svazový stát
	mezinárodní identifikace
ISO 3166-2:	IN-OR

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Urísa - nově přejmenovaná na Uríša (anglicky Odisha) - je stát na východním pobřeží Indie. Na severu sousedí s Džharkhandem, na severovýchodě se Západním Bengálskem, na jihu s Ándhrapradéšem a na západě s Čhattísgarhou. Počet obyvatel přesáhl 36 milionů.

Urísa patří mezi nejchudší z indických svazových států. Krom hinduistickým poutníků sem jezdí bohatí Bengálci na rekreaci k moři (Bengálskému zálivu) na zdejší nádherné mělké písčité pláže a západní turisté obdivovat skvosty starověké a středověké architektury.

[editovat] Města

Hlavním městem je město Bhubanéšvar (urijsky: ଭୁବନେଶ୍ବର, hindsky: bhuvaneśvar (भुवनेश्वर), anglicky: Bhubaneshwar), s cca 800 tisíci obyvateli, dalším velkým městem je Kaṭak (urijsky: କଟକ, hindsky: कटक, anglicky psáno Cuttack), s cca 750 tisíc obyvateli, který byl původním hlavním městem Urísy.

Významným poutním místem Kršnova kultu je Purí (urijsky: ପୁରୀ, hindsky: पुरी), Kršna je zde uctíván pod jménem Džagannáth (sanskrt) nebo také Džagarnáth (jagarnātha = Pán světa). K jeho poctě se zde v červnu až červenci (druhého dne měsíce ašádha) pořádají velkolepá procesí vozů nazývaná Ratha játrá (rathayātrā – रथयात्रा – ରଥ ଜାତ୍ରା).

Dalším zajímavým městem je Kónárk (urijsky: େକାଣାର୍କ, hindsky: कोनार्क), s architektonicky a historicky významným Chrámem Slunce, který má tvar Súrjova vozu s 12 páry obrovských kol, taženého koňským sedmispřežím. Západní turisty ale lákají spíše erotické rytiny na motivy z Kámasútry. Tento chrám byl zasypán a znovu vykopán až počátkem 20. století. Mimo toho jsou zde i další významná archeologická naleziště.

[editovat] Historie

na území dnešní Urísy kdysi ve starověku byla mocná říše Kalinga (republika!), kterou proslavil indický císař Ašóka, když ji za cenu nepředstavitelných ztrát na obou stranách dobyl, začlenil do Maurjovské říše a zděšen krvavým masakrem se vzdal násilí a konvertoval k buddhismu.