Dillí
| Dillí दिल्ली / ਦਿੱਲੀ / دِلّی |
|
|---|---|
| poloha | |
| souřadnice: | |
| nadmořská výška: | 239 m n. m. |
| stát: | |
| svazový stát: | Dillí |
|
Dillí
|
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 1483 km² |
| počet obyvatel: | 11 007 835 (2011) |
| hustota zalidnění: | 7 432 obyv. / km² |
| správa | |
| starosta: | Rajni Abbi |
| oficiální web: | delhigovt.nic.in/index.asp |
Dillí (hindsky दिल्ली, urdsky دہلی nebo دلّی, paňdžábsky ਦਿੱਲੀ) je druhé největší město Indie po Bombaji. Má téměř 14 milionů obyvatel (v aglomeraci 15,3 mil). Leží v severní části země (28°23' s. š. a 77°7' v. d.) na rozloze 1 483 čtverečních kilometrů v průměrné nadmořské výšce 293 m. nad mořem. Na délku i na šířku má město kolem 50 km.
Městem protéká řeka Jamuna, jedna z nejposvátnějších hinduistických řek.
Obsah |
[editovat] Nerezavějící sloup v Dillí
Byť zní titulek trochu neuvěřitelně, nerezavějící železný sloup opravdu existuje. Jak všichni víme rez je velkým nepřítelem všech železných konstrukcí po celém světě, na železný sloup v Dillí však nemá žádný vliv, a to už více jak 1600 let. Kolem sloupu se omílá spousta bájných legend, ba až nesmyslných pověstí. Na nekorodující více jak sedmi a půl tunový sloup, prý působí bohové, jež ho chrání před všemi špatnostmi včetně již zmiňované rzi. Avšak Ramamurthy Balasubramanian z Indického technologického institutu v Dillí, přišel na kloub naší záhadě. Materiál z něhož byl totiž sloup vyroben obsahuje obrovské množství sloučeniny fosforu, jež spolu s vlhkostí a kyslíkem vytvořila na povrchu sloupu ochranný povlak o síle jedné dvacetiny mm, který ho chrání před korozí. Je z amorfního materiálu zvaného „misawit“ (d-FeOOH).[1] Sloup byl původně vyroben na počest válečných vítězství krále Chandragupty II., jež vládl v letech 400 až 410 n.l. Původně se nacházel v chrámu boha Višnua ve městě Udayagiri ve střední Indii, teprve na přelomu 12. a 13. století byl přesunut do Dillí. Ramamurthy Balasubramanian ještě dodal, že indičtí slévači v dobách krále Chandragupty II., při tavení nepoužili vápenec, který ze železa odstraňuje fosfor.
[editovat] Kultura
Kulturní bohatství v Dillí bylo ovlivněno také zdlouhavou historií tohoto města. V Dillí uznává Indie více jak 175 památek, které označují jako národní dědictví. Za zmínku určitě stojí největší mešita v Indii - Páteční mešita (Jama masjid) nebo Červená pevnost, kterou nechal vybudovat mughalský císař Šáhdžahán. Tři objekty, které spadají do světového kulturního dědictví, Červená pevnost, Kutub minar (Qutb Minar) a Humájunova hrobka, patří téže pod hlavní město Indie - Dillí.
[editovat] Obyvatelstvo
Celkových zhruba 14 milionů obyvatelů Dillí tvoří většina příslušníky různých národů Indie, a tak je město kosmopolitní. Navíc zde pracuje mnoho lidí původem z jiných indických měst a rovněž tu žijí i pracovníci ze zahraničí. Dillí je relativně hustě osídleno – hustota zalidnění zde vychází na 9 294 lidí na km². Vzdělanost činí 81 %, pod hranicí chudby žije 1,4 milionu obyvatel velkoměsta. Díky vnitřní migraci a vysokému přírůstku indické populace vůbec se město neustále rozrůstá a do roku 2015 se má se svojí aglomerací stát po Tokiu a Bombaji třetím největším na světě.
[editovat] Ekonomika
Dillí je indickou metropolí a správním střediskem svazového území „National Capital Teritory of Delhi“. V rámci Dillí se nachází i hlavní město Nové Dillí, které je neoddělitelnou součástí města a sídlem federálních vládních orgánů. Město je důležitým centrem i v celé Asii; soustřeďuje se zde mnoho služeb, firem a průmyslu. Hrubý domácí produkt na obyvatele zde převyšuje 2,5x celoindický průměr. V zaměstnanosti vedou právě služby, zhruba 12 % práceshopného obyvatelstva je nezaměstnaná.
[editovat] Administrativní dělení
Kromě Nového Dillí se Národní svazové teritorium Dillí dělí na dalších 8 distriktů: Centrální, severní, jižní, východní, severovýchodní, jihozápadní, severozápadní a západní Dillí.
[editovat] Doprava
- Související informace naleznete v článku Doprava v Dillí.
Jako více než desetimilionové velkoměsto má Dillí vlastní síť dopravní infrastruktury, byť v porovnání se západními standardy poněkud chudou. Většina dopravy je zajišťována po silnicích; v městské se jedná o autobusy a rikšy, autobusová doprava i nákladní automobilová doprava hraje významnou roli pak také v přepravě meziměstské a dálkové. Od roku 2002 má Dillí i vlastní systém metra. Kromě něj zde ale slouží také i železniční doprava; Dillí je významným železničním uzlem. Na jihovýchodě města se pak nachází mezinárodní letiště Indíry Ghándíové, které ročně odbaví přes 8 milionů cestujících.
[editovat] Znečištění
Vzhledem přetížení dopravy a průmyslové produkci se začala míra znečištění vzduchu ve městě v polovině 90. let 20. století prudce zvyšovat. Roku 1998 nařídil nejvyšší indický soud, aby se používal ve veřejné dopravě stlačený zemní plyn (CNG); díky tomu tak má Dillí jeden z nejekologičtějších autobusových provozů na světě. Míra znečištění sice po roce 2000 trochu poklesla, i přesto však zůstává Dillí jedním z nejvíce znečištěných měst na světě, podle údajů Světové banky dokonce nejvíce. Bylo proto rozhodnuto míru znečištění ještě více snížit pomocí investic to nových druhů dopravy (trolejbusy, metro, monorail).
[editovat] Reference
|
||||||||