Kuala Lumpur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Federal Territory of Kuala Lumpur
Wilayah Persekutuan Kuala Lumpur
吉隆坡联邦直辖区
கோலாலம்பூர்
Zleva: Petronas Twin Towers, Petaling Street, soutok řek Gombak a Klang, Tugu Negara, Masjid Negara, panorama města
Zleva: Petronas Twin Towers, Petaling Street, soutok řek Gombak a Klang, Tugu Negara, Masjid Negara, panorama města
Federal Territory of Kuala LumpurWilayah Persekutuan Kuala Lumpur吉隆坡联邦直辖区கோலாலம்பூர் – znak
znak
Federal Territory of Kuala LumpurWilayah Persekutuan Kuala Lumpur吉隆坡联邦直辖区கோலாலம்பூர் – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 21,95 m n. m.
stát: Malajsie Malajsie
KL FT locator.PNG
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 243,65 km²
počet obyvatel: 1 887 674 (2007)
hustota zalidnění: 7388 obyv. / km²
správa
starosta: Dato' Ahmad Fuad Ismail
oficiální web: http://www.kualalumpur.gov.my/
PSČ: 50xxx až 60xxx, 68xxx

Kuala Lumpur (překládáno jako: "blátivý soutok," "blátivá zátoka," a "blátivé město"; v malajštině [kwɑlɑlʊmpʊ], [kwɑləlʊmpɔ] nebo jen [kɔlɔmpɔ], nicméně běžně označováno jednoduše KL) je největším a zároveň hlavním městem Malajsie. Město leží na rozloze 244 km2, odhadovaný počet jeho obyvatel je 1,6 miliónu. Městská aglomerace Kuala Lumpur, také nazývána údolí Klang, je ovšem obydlena 7,2 milióny obyvatel. Je to nejrychleji rostoucí region v zemi, jak z ekonomického pohledu, tak co do populace.

Kuala Lumpur je sídlem malajsijského parlamentu. Bývalo také sídlem legislativních i exekutivních vládních institucí, z nichž většina v roce 1999 přesídlila do Putrajaya. Oficiální sídlo malajsijského krále Istana Negara leží také v Kuala Lumpur. Podle Globalization and World Cities Study Group and Network (GaWC) je Kuala Lumpur jediným globálním velkoměstem Malajsie.

Město Kuala Lumpur leží uvnitř federálního území Kuala Lumpur, který je jedním ze tří malajsijských federálních území. Zbývající dvě jsou Putrajaya (administrativní centrum) a Labuan (finanční centrum).

Od začátku devadesátých let město hostilo mnoho významných mezinárodních sportovních, politických nebo kulturních událostí, například v roce 1998 hry Commonwealthu nebo závody F1. Ve městě také stojí nejvyšší dvojitá budova světa, Petronas Twin Towers, který byl v letech 19982004 nejvyšší stavbou světa, dokud ji nepřekonala Taipei 101.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Emblem Kuala Lumpur.png

Historie Kuala Lumpur začíná v roce 1850, kdy malajský vůdce Rádža Abdullah najal čínské dělníky pro založení nových cínových dolů. Ti přistáli na soutoku řek Sungai Gombak a Sungai Klang. Sungai Gombak se dříve nazývala Sungai Lumpur, tedy blátivá řeka. Tam založili osadu, která se původně nazývala Pengkalan Lumpur, později byla přejmenována na Kuala Lumpur. Původní osada se potýkala s mnoha problémy – epidemiemi, požáry, potopami a zasáhla ho také Selangorská občanská válka. Roku 1870 se ale vlády nad městem chopil čínský kapitán Yap Ah Loy, pod jehož vedením se malá osada začala rapidně rozrůstat a již roku 1880 bylo do strategický výhodněji položeného Kuala Lumpur přesunuto hlavní město státu Selangor. Roku 1896 bylo Kuala Lumpur vybráno jako hlavní město nově vznikající Federace malajských států.

Petronas Twin Towers

Za 2. světové války bylo město obsazeno japonskými jednotkami (11. ledna 1942). Japonci Kuala Lumpur okupovali až do 15. srpna 1945, kdy se hlavní velitel Sedmé japonské armády v Singapuru a Malajsii, Seiširó Itagaki, po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki vzdal Britům. Roku 1957 získala Federace malajských států na Británii nezávislost a Kuala Lumpur zůstalo jejím hlavním městem i po vzniku státu Malajsie 16. září 1963.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Kuala Lumpur je domovem různých kultur. 52% obyvatel města tvoří Číňané, 39% Malajci a 6% Indové. Ve městě dále žijí poměrně početné menšiny Arabů, Indonésanů, Filipínců a a mnoho dalších. Mimo malajštiny, národního jazyku a dalších tradičních jazyků jako kantonština, mandarínština a tamilština tu má silné zastoupení i angličtina. Ta se vyučuje povinně ve školách a objevuje se v oblastech obchodu. Nejvíce zastoupeným náboženství je islám. Významný je i hinduismus, buddhismus, taoismus, konfucianismus a křesťanství.

mešita Masjid Jamek

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město má dvě letiště, Kuala Lumpur International Airport (KLIA) v Sepangu je hlavním mezinárodním letištěm a Sultan Abdul Aziz Shah Airport v Subangu převážně pro vnitrostátní lety.

Veřejná doprava v Kuala Lumpur (i v celé oblasti údolí Klang) je poměrně moderní, ve srovnání s jinými asijskými velkoměsty velmi spolehlivá a nezadá si s dopravou v mnoha evropských městech. Takzvaný Rapid Transit System se skládá ze tří železničních tratí, které se setkávají ve městě a následně zasahují daleko do údolí Klang. Jsou to Rapid KL RAIL, KL Monorail a KTM Komuter a jsou vedeny buď pod zemí nebo naopak na zvýšených tratích nad zemí. Hlavním dopravním uzlem je stanice KL Sentral.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Město je chráněno na východě horami Titiwangsa a ostrovem Sumatra na západě, nicméně ve městě panuje klima tropického deštného pralesa, tedy teplo a kromě období dešťů (od října do března) slunečno. Teploty se během roku příliš nemění. Hlavním zdrojem znečištění ovzduší ve městě jsou spolu s výfukovými plyny automobilů poměrně časté lesní požáry na ostrově Sumatra.

Klima Kuala Lumpur
měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec rok
Nejvyšší teploty °C (°F) 32.1

(89.8)

32.9

(91.2)

33.2

(91.8)

33.1

(91.6)

32.9

(91.2)

32.7

(90.9)

32.3

(90.1)

32.3

(90.1)

32.1

(89.8)

32.1

(89.8)

31.6

(88.9)

31.5

(88.7)

32.4

(90.32)

Nejnižší teploty °C (°F) 22.5

(72.5)

22.8

(73)

23.2

(73.8)

23.7

(74.7)

23.9

(75)

23.6

(74.5)

23.2

(73.8)

23.1

(73.6)

23.2

(73.8)

23.2

(73.8)

23.2

(73.8)

22.9

(73.2)

23.2

(73.76)

Množství srážek mm (palců) 169.5

(6.673)

165.4

(6.512)

240.9

(9.484)

259.2

(10.205)

204.4

(8.047)

125.3

(4.933)

127.2

(5.008)

155.7

(6.13)

192.8

(7.591)

253.1

(9.965)

287.8

(11.331)

245.7

(9.673)

2,427

(95.55)

Deštivých dnů 11 12 14 16 13 9 10 11 13 16 18 15 158
Zdroj: World_Meteorological_Organisation, United Nations, únor 2010

Městské mrakodrapy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]