Kalkata
| Kalkata |
||
|---|---|---|
 Odshora ve směru hodinových ručiček: Victoriin památník, katedrála sv. Pavla, centrum města, most Howrah, kalkatská tramvaj, most Vidyasagar Setu |
||
|
||
| poloha | ||
| souřadnice: | ||
| nadmořská výška: | 9 m n. m. | |
| stát: |  Indie |
|
| svazový stát: | Západní Bengálsko | |
| distrikt: | Kalkata | |
[[Soubor:
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 185 km² | |
| počet obyvatel: | 5,138,208 (2010) | |
| hustota zalidnění: | 27,462 obyv. / km² | |
| náboženské složení: | Hinduisté, Muslimové, Křesťané, Džainové | |
| správa | ||
| starosta: | Sovan Chatterjee | |
| oficiální web: | Kolkatamycity.com | |
| telefonní předvolba: | +91-33-XXXX XXXX | |
| PSČ: | 700 xxx | |
Kalkata (bengálsky: কলকাতা, česky také Kolkata[1] či Kolkátá[2]) je hlavním městem indického státu Západní Bengálsko, leží ve východní Indii, na východním břehu řeky Hugli. Ve městě žije více než 5 milionu lidí, v celé metropolitní oblasti více než 13 milionu. Kalkata je třetím největším městem Indie. Nachází se na poměrně malé ploše 185 km2.
Obsah |
[editovat] Historie
Objev archeologického naleziště Chandraketugarh,[3] dokazuje, že oblast Kalkaty byla osídlena před více než dvěma tisíci let.[4] Dokumentovaná historie města nicméně začíná až s příchodem Východoindické společ roku 1690, kdy společnost zkonsolidovala své obchodní aktivity v Bengálsku. Job Charnock, ředitel Východoindické společnosti, byl tradičně považován za zakladatele města. Nicméně někteří vědci v nedávné době tento ustálený názor zpochybnili a v reakci na bouřlivou veřejnou debatu Vrchní soud roku 2003 rozhodl, že město nebude mít žádného oficiálního zakladatele.[5]
Na konci 17. století byla oblast dnešní Kalkaty v držení Nawaba Bengálského, Siraje-Ud-Daulaha a skládala se ze tří vesnic: Kalikaty, Gobindapuru a Sutanuti. Britové v té době potřebovali postavit poblíž Gobindapuru novou pevnost, aby mohli upevnit svou moc nad ostatními zahraničními silami v Indii, zejména Holanďany, Portugalci a Francouzi. Roku 1702 Britové také dokončili stavbu pevnosti Fort William,[6] která sloužila jako regionální základna pro jejich vojska. Kalkata byla ustanovena „prezidentským městem“. Tváří v tvář častým potyčkám s francouzskými silami, rozhodli se Britové roku 1756 své opevnění rozšířit. Proti tomu ovšem ostře protestoval Siraj-Ud-Daulaha, a když byly jeho protesty ignorovány, na pevnost zaútočil a dobyl ji. Tato akce vešla do historie pod nelichotivým označením jako „Černá díra Kalkaty“.[7] Britské síly vedené Robertem Clivem nicméně město následujícího roku dobyly zpět. Roku 1772 byla Kalkata ustanovena hlavním městem Britské Indie, nicméně od roku 1864 byla administrativa v letních měsících pravidelně přesunována do horské stanice Šimla.[8] Na počátku 19. století byly vysušeny močály obklopující město a vládní oblast byla stanovena na březích řeky Hugli. Richard Wellesley, generální guvernér v letech 1797-1805, má velký podíl na rozvoji města a jeho architektury, díky které bývá Kalkata také označována jako „Město paláců“.[9] Město bylo centrem britské Východoindické společnosti v 18. a 19. století, tedy hlavně v době kvetoucího obchodu s opiem.
Kolem roku 1850 byla Kalkata rozdělena na dvě oblasti. Jednu britskou (označovanou jak Bílé město), soustředěnou kolem Chowringhee, druhou indickou (označovanou jako Černé město), nacházející se v severní části Kalkaty. V té doby také ve město došlo k rapidnímu rozvoji průmyslu, zejména textilního a zpracování juty. S tím souvisely masivní britské investice do infrastruktury, zejména do železnice a telegrafu. Důsledkem sbližování britské a indické kultury byl vznik nové indické kasty – Babu, jejíž členové byli nejčastěji úředníci nebo jiní byrokrati, anglofilové, kteří se často rekrutovali z vyšších hinduistických kast.[10] Během 19. století, v období sociokulturní reformy, tzv. Bengálské renesance, došlo k všeobecné změně v myšlení Indů, stali se sebevědomějšími a průbojnějšími. Roku 1883 zorganizoval Surendranath Banerjee první celonárodní konferenci – první svého druhu v tom století v Indii. Kalkata se postupně stala centrem indického hnutí za nezávislost a vzniklo zde mnoho revolučních skupin. Rozdělení Bengálska roku 1905 bylo důvodem všeobecného bojkotu britského zboží (hnutí Swadeshi).[11] Tyto aktivity, spolu s již nevyhovující polohou Kalkaty na východním okraji Indie výrazně přispěly k rozhodnutí Britů přesunout v roce 1911 hlavní město do Nového Dillí.[12]
Město a jeho přístav byly během 2. světové války několikrát bombardovány japonským letectvem, poprvé 20. prosince1942[13] a naposledy 24. prosince 1944.[14] Během války zemřely ve městě milióny lidí následkem Bengálského hladomoru, který byl zapříčiněn kombinací vojenských, administrativních a přírodních faktorů. Roku 1946 vedly požadavky na vytvoření muslimského státu k silným výbuchům násilí, jemuž padlo za oběť na 4000 lidí.[15][16][17] Rozdělení Indie bylo příčinou dalšího podobného výbuchu a následných velmi výrazných změn ve složení obyvatelstva – mnoho muslimů odešlo do východního Pákistánu, zatímco statisíce Hindů naopak do města přišlo. V 60. a 70. letech se město dostalo do ekonomické stagnace, částečně díky čatým výpadkům dodávek elektřiny a vody, částečně díky Marx-Maoistickému hnutí Naxalitů, jehož stoupenci poničili velkou část městské infrastruktury.[18] Roku 1971 v důsledku války mezi Indií a Pákistánem do města přišly další tisíce uprchlíků, což znamenalo další nápor pro již tak nedostačující infrastrukturu města. V polovině 80. let předstihla Mumbaí (dříve Bombaj) v počtu obyvatel. Kalkata je silnou základnou indického komunistického hnutí, západní Bengálsko je pod vládou komunistické strany nepřetržitě již 32 let – nejdelší demokraticky zvolená komunistická vláda na světě.[19] Hospodářské oživení města opět nabralo na obrátkách po zavedení vládních ekonomických reforem v polovině 90. let. Do roku 2000 má na růstu města rozhodující podíl IT průmysl a ve městě ožívá také výrobní sektor.
[editovat] Obyvatelstvo
| Hinduismus | 73 % | |||
| Islám | 23 % | |||
| Křesťanství | 2 % | |||
| Džainismus | 1 % | |||
| rok | obyvatel | |||
| 1981 | 9 194 000 | |||
| 1991 | 11 021 900 | |||
| 2001 | 13 114 700 | |||
Obyvatelům Kalkaty se říká Calcuttans.[zdroj?] Roku 2001 žilo v samotném městě 4 580 544 obyvatel, zatímco v celé aglomeraci 13 216 546 obyvatel. Odhady za rok 2009 jsou o něco vyšší, podle projektu organizovaného městem je počet obyvatelv Kalkatě 5 080 519.[20] Poměr mužů a žen je 928 žen na 1000 mužů,[21] což je méně, než činí indický průměr, protože mnoho pracujících muží přišlo do města z venkovských oblastí (hlavně Bihar), kde zanechali své rodiny. Míra gramotnosti ve městě činí 81%,[22] což je více než činí celonárodní průměr. Bengálci tvoří většinu obyvatel Kalkaty, spolu s Marwari a Bihary (většinou dělníci, kteří se stěhují do města za prací). K tomu je v Kalkatě mnoho národnostních menšin, zejména Číňané, Tamilové, Nepálci, Gudžaráti, Tibeťané, ale i Arméni, Řekové.[23] Bengálština je ve městě dominantním jazykem, který má také status jazyka oficiálního. Používá se také angličtina, zejména mezi tzv. bílými límečky. V Kalkatě se ovšem setkáte s mnoha dalšími jazyky, což je dáno pestrým zastoupením národnostních menšin. V roce 2004 bylo v Kalkatě hlášeno 67.6% porušení zákona ze všech 35 indických velkoměst.[24] V témže roce evidovala městská policie 10 757 případů, čímž se Kalkata umístila na 10. místě celonárodního žebříčku kriminality.[25] Naproti tomu podle údajů z roku 2006 připadá v Kalkatě na 100 000 obyvatel 71 trestných činů, což je hluboko pod celonárodním průměrem (167,7).[26]
[editovat] Klimatické podmínky
V oblasti městské aglomerace je tropické klima. Průměrná roční teplota je 26,8 °C. Extrémy dosahují 5 °C až 44 °C. V prosinci a lednu klesají na 12 °C až 14 °C. Deště sebou přináší mezi červnem až zářím jihovýchodní monzun z oblasti Bengálského zálivu.
| Klimatická data o Kalkatě | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| měsíc | Leden | Únor | Březen | Duben | Květen | Červen | Červenec | Srpen | Září | Říjen | Listopad | Prosinec | rok |
| Průměrná nejvyšší teplota°C (°F) | 26.6 (79.9) |
29.7 (85.5) |
34.0 (93.2) |
36.3 (97.3) |
36.0 (96.8) |
34.1 (93.4) |
32.2 (90) |
32.0 (89.6) |
32.2 (90) |
31.9 (89.4) |
29.8 (85.6) |
27.0 (80.6) |
29.0 (84.2) |
| Průměrná nejnižší teplota°C (°F) | 13.9 (57) |
16.9 (62.4) |
21.7 (71.1) |
25.1 (77.2) |
26.4 (79.5) |
26.5 (79.7) |
26.1 (79) |
26.1 (79) |
25.8 (78.4) |
24.0 (75.2) |
18.9 (66) |
14.3 (57.7) |
18.6 (65.5) |
| Srážky mm (palce) | 16.8 (0.661) |
22.9 (0.902) |
32.8 (1.291) |
47.7 (1.878) |
101.7 (4.004) |
259.9 (10.232) |
331.8 (13.063) |
328.8 (12.945) |
295.9 (11.65) |
151.3 (5.957) |
17.2 (0.677) |
7.4 (0.291) |
1,614.2 (63.551) |
| Zdroj: [27] | |||||||||||||
[editovat] Doprava
Veřejnou dopravu zajišťuje společnost Kalkata suburban railway, navzdory svému názvu zajišťuje metro, tramvaje i autobusy. Městská dopravní síť je poměrně široká a zasahuje i do poměrně vzdálených částí aglomerace.
Kalkatské metro je nejstarší metro v Indii a je v provozu od roku 1984. Autobusy jsou nejoblíbenějším typem dopravy ve městě a provozují je jak státní podnik, tak soukromí operátoři. Kalkata je také jediným indickým městem, ve kterém existuje funkční tramvajová síť, ačkoli doprava tramvají je v Kalkatě pomalá a síť má jen omezený rozsah. Veřejná doprava je v monzunovém období poměrně často narušována silnými dešti.
Ve výčtu dopravních prostředků nelze opomenout žluté taxy (vybavené taxametry), zatímco autorikšové jezdí po poměrně specifických cestách. Skoro všechy taxíky v Kalkatě jsou značky Ambassador, což je oproti ostatním indickým místům poměrně neobvyklé, většinou převažují vozy Tata. V některých částech města operují stále ještě cyklorikšové nebo přímo rikši tažené lidmi. Obecně není vlastnictví osobního vozu v Kalkatě příliš časté, méně časté než v jiných indických městech, což je dané frekvencí hromadné dopravy a v neposlední řadě hustotou provozu. Nicméně počet registrovaných osobních automobilů ve městě roste, v roce 2002 od roku 1995 přibylo 44% automobilů.[28] Silnice zabírají pouhých 6% z rozlohy města (v Dillí je to 23% a 17% v Mumbaji), což představuje hlavní dopravní problém Kalkaty.
[editovat] Reference
- ↑ Liščák V.: Státy a území světa, Praha, 2009
- ↑ Geografické názvoslovné seznamy OSN – Jména států a jejich územních součástí, Praha, 2009
- ↑ History [online]. Yahoo! Pte Ltd, [cit. 2006-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Das S. Pre-Raj crown on Clive House- Abode of historical riches to be museum. Parametr "periodikum" je povinný!, 2003-01-15. Dostupné online [cit. 2006-04-26].
- ↑ GUPTA, Subhrangshu. Job Charnock not Kolkata founder: HC Says city has no foundation day. Parametr "periodikum" je povinný!, 18 May 2003. Dostupné online [cit. 2006-12-07].
- ↑ William, Fort. [s.l.] : [s.n.], 2007. Dostupné online.
- ↑ History of Kolkata [online]. Kolkathub.com, [cit. 2007-09-04]. Dostupné online.
- ↑ CHUAHAN, Baldev. Shimla - more than just Raj nostalgia. IANS. Parametr "periodikum" je povinný!, 7 August 2007. Dostupné online [cit. 2009-03-08].
- ↑ DUTTA, Krishna. Calcutta; A Cultural and Literary History [online]. Interlink Books, [cit. 2007-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Jack I. (2001). "Introduction to URL accessed on 2006-04-26.
- ↑ ROY, Ranjit. Swadeshi Movement [online]. Asiatic Society of Bangladesh, [cit. 2007-09-14]. (Banglapedia.) Dostupné online.
- ↑ HALL, P. Cities of Tomorrow. [s.l.] : Blackwell Publishing, 2002. ISBN 0631232524. S. 198–206.
- ↑ World War 2 timelines 1939–1945 - Asian mainland 1942 [online]. [cit. 2008-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Pacific War Timeline - New Zealanders in the Pacific War [online]. [cit. 2008-10-13]. Dostupné online.
- ↑ BURROWS, Frederick. Report to Viceroy Lord Wavell. [s.l.] : The British Library IOR: L/P&J/8/655 f.f. 95, 96-107, 1946.
- ↑ DAS, Suranjan. The 1992 Calcutta Riot in Historical Continuum: A Relapse into 'Communal Fury'?. Modern Asian Studies, May 2000, roč. 34, čís. 2, s. 281–306. Dostupné online. DOI:10.1017/S0026749X0000336X.
- ↑ Talukdar, MHR. (ed.). Memoirs of Huseyn Shaheed Suhrawardy. [s.l.] : University Press of Bangladesh, 1987. ISBN 9840510878. Kapitola Direct Action Day, s. 55–56.
- ↑ Calcutta [online]. Encyclopædia Britannica, [cit. 2009-03-15]. (Encyclopedia Britannica Online.) Dostupné online. and Judith Vidal-Hall, "Naxalites", in Index on Censorship, Volume 35, Number 4 (2006). p. 73.
- ↑ Biswas S. Calcutta's colorless campaign. Parametr "periodikum" je povinný!, 2006-04-16. Dostupné online [cit. 2006-04-26].
- ↑ World Gazetteer: India - largest cities and towns and statistics of their population Retrieved 4 June 2009
- ↑ Directorate of Census Operations, West Bengal. Table-4: Population, Decadal Growth Rate, Density and General Sex Ratio by Residence and Sex, West Bengal/ District/ Sub District, 1991 and 2001 [online]. [cit. 2006-04-26]. (Census of India 2001: Provisional Population Totals, West Bengal.) Dostupné online.
- ↑ Directorate of Census Operations, West Bengal. Table 11 Literacy Rate with Decadal Percentage Point Increase (in brackets) * by Residence and Sex, West Bengal / District 1951–2001 [online]. [cit. 2006-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Basic Statistics of Kolkata [online]. KolkataMyCity.com, [cit. 2008-11-02]. Dostupné online.
- ↑ National Crime Records Bureau. Crime in India-2004. [s.l.] : Ministry of Home Affairs, 2004. Kapitola General Crime Statistics Snapshots 2004, s. 1.
- ↑ National Crime Records Bureau. Crime in India-2004. [s.l.] : Ministry of Home Affairs, 2004. Kapitola Executive Summary, s. 34.
- ↑ National Crime Records Bureau. Crime in India-2006. [s.l.] : Ministry of Home Affairs, 2006. Kapitola Crimes in Mega Cities.
- ↑ Kolkata [online]. . Dostupné online.
- ↑ Traffic Accident Characteristics of Kolkata [PDF]. UNESCAP, [cit. 2006-07-05]. Dostupné online.
V tomto článku je použit překlad textu z článku Kolkata na anglické Wikipedii.
