Bangladéš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Východní Pákistán)
Skočit na: Navigace, Hledání
Bangladéšská lidová republika
গনপ্রজাতন্ত্রী বাংলােদশ
Gana Prajātantrī Bānglādesh
Ganapradžátantrí Bángládéš
Vlajka Bangladéše
vlajka		 Znak Bangladéše
znak
Hymna: Ámár šónár Bánglá
(Mé zlaté Bengálsko)
Geografie

Poloha Bangladéše
Hlavní město: Dháka
Rozloha: 144 000 km² (93. na světě)
z toho 7 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Mowdok Mual (1052 m n. m.)
Časové pásmo: +6
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 162 221 000[1] (7. na světě, 2009)
Hustota zalidnění: 1023 ob. / km² (12. na světě)
HDI: ▲ 0,524 (nízký) (147. na světě, 2007)
Jazyk: bengálština (úřední), angličtina
Náboženství muslimové 83%, hinduisté 16%, jiní 1% (1998)
Státní útvar
Státní zřízení parlamentní republika
Vznik 16. prosince 1971 (nezávislost na Pákistánu)
Prezident Abdul Hamid (politik)
(od 20. března 2013)
Předsedkyně vlády Sheikh Hasina Wazed
(od 9. leden 2009)
Měna bangladéšská taka (BDT)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 050 BGD BD
MPZ BD
Telefonní předvolba +880
Národní TLD .bd

Bangladéš, oficiálním názvem Bangladéšská lidová republika (bengálsky গনপ্রজাতন্ত্রী বাংলােদশ), je stát v Jižní Asii. Jeho sousedy jsou Indie a Myanmar. Hlavním městem je Dháka. Původní název pro toto území je Bengálsko. S počtem obyvatel 162 milionů se tato chudá rozvojová země řadí k nejlidnatějším státům světa. Oficiálním jazykem je bengálština. Většina obyvatel vyznává islám.

Obsah

Historie [editovat]

Hlavní článek: Dějiny Bengálska

Bangladéš znamená "bengálská země" či "Bengálsko". Od 2. století př. n. l. tvořila součást Maurjovské říše. Později byla součástí Indie. Od 13. století se zemí velice rychle šíří islám. 1760 se stalo Bengálsko britskou kolonií, ve které vládli hinduističtí vládci. To zvyšovalo napětí mezi muslimy a hinduisty v zemi. V roce 1905 bylo Bengálsko rozděleno na západní hinduistickou a východní muslimskou část. Rozdělení se setkalo s odporem, a tak bylo Bengálsko v roce 1915 opět sjednoceno.

V roce 1947 nechali Britové Britskou Indii svému osudu. Bengálsko bylo opět rozděleno podle náboženství. Hinduistický západ připadl Indii a muslimský východ se stal, pod názvem Východní Pákistán, součástí Islámské republiky Pákistán. Západní Pákistán byl vzdálen od Východního přes 1500 km. V roce 1970 vyhrála volby Lidová fronta, která prosazovala autonomii Bengálska. Pákistánská vláda ale autonomii nezavedla a místo toho poslala do východního Bengálska své vojsko. Vypukla občanská válka, kterou s pomocí Indie a SSSR východní Bengálsko vyhrálo a v prosinci 1971 byl vyhlášen samostatný stát Bangladéš. Prvním premiérem se stal vůdce Lidové ligy šejch Mudžíbur Rahmán. Ten byl v roce 1975 při převratu zavražděn. Další období je charakteristické velkým množství převratů, které se neobešly bez násilností, které lze považovat za občanskou válku. Výjimečný stav byl zrušen až v roce 1991. Dnes je oblast v relativním klidu. Západní Bengálsko bylo relativně ušetřeno násilností a je dodnes součástí Indie.

Geografie [editovat]

Hlavní článek: Geografie Bangladéše

Území leží v deltě řek Gangy a Brahmaputry, které přinášejí úrodné náplavy, ale také ničivé záplavy. Jižní část země leží na pobřeží Bengálského zálivu. Jediným místem, kde se povrch zvedá, jsou Čittágongské hory na severovýchodě země. Podnebí ovlivňují monzuny, přinášející pravidelné a vydatné srážky. Velice časté jsou ničivé povodně a tajfuny, které pravidelně připravují místní obyvatele o obydlí. Země je odkázána na mezinárodní potravinovou pomoc.

  • Mapa Bangladéše

  • Lodě zůstávají hlavním dopravním prostředkem

  • Satelitní snímek

Obyvatelstvo [editovat]

Bengálci tvoří drtivou většinu populace Bangladéše. Obyvatelé jsou z 87% muslimové. Je tu velká menšina hinduistů (asi 12% obyvatelstva). Asi 75% obyvatelstva žije na venkově. Bangladéš má nejvyšší hustotu zalidnění na světě (pokud nepočítáme ostrovní a městské státy jako je Singapur či Vatikán), je to asi 1040 obyvatel na km2.

Politika [editovat]

Ústava stanovuje Bangladéš jako stát s parlamentní vládou, kterou má vést volený premiér.[2] Dlouhé období výjimečného stavu ale znemožnilo toto uspořádání státu uskutečnit.

Administrativní dělení [editovat]

Správní oblasti v Bangladéši.

Bangladéš se dělí na 7 oblastí (bengálsky বিভাগ bibhága, pl. বিভাগে bibhágé, anglicky division), každé pojmenované podle svého správního střediska:[3][4]

Hospodářství [editovat]

Rýžové pole

Relativně vysoké výnosy zemědělství neuživí vysoký přírůstek obyvatel. Podvýživa je běžným jevem. Země patří k nejchudším na světě. Hlavními plodinami jsou rýže, kukuřice, pšenice a čaj; z technických plodin bavlník a juta, ze které se vyrábí pytlovina. Chová se drůbež a vodní buvoli; rybolov. K dopravě se používá říčních veletoků. Železnice a silnice jsou ve špatném stavu.

Specifickým druhem příjmů státního rozpočtu Bangladéše, hned po příjmech z oděvního průmyslu, jsou peníze plynoucí z OSN za vysílání bangladéšských vojáků a policistů do mírových misí. OSN přispívá vládě Bangladéše nejen kapitační platby za vojáky (cca 1000 USD za měsíc), ale i za používání vojenské techniky a vybavení (včetně nábytku).

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ Department of Economic and Social Affairs Population Division. "World Population Prospects, Table A.1" (.PDF). 2008 revision. United Nations. Ověřeno k 2009-03-12.
  2. ↑ Constitution of Bangladesh
  3. ↑ http://www.bdnews24.com/details.php?cid=2&id=151976&hb=top
  4. ↑ CIA World Factbook 2007

Literatura [editovat]

  • FILIPSKÝ, Jaroslav, a kol. Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Cejlonu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-768-8.  
  • KNOTKOVÁ, Blanka. Bangladéš. Praha : Libri, 2005. ISBN 80-7277-290-2.  

Externí odkazy [editovat]

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

multimediální obsah na Commons
slovníková definice na Wikislovníku
Státy a území v Asii
Nezávislé státy
Teritoria, kolonie
a zámořská území
Územní celky se sporným
mezinárodním postavením

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bangladéš&oldid=10303865“