Indie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Indická republika भारत गणराज्य (Bhárat Ganrádžja) Republic of India |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Ďžana Gana Mana Adhinajaka Ďžaja he | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Nové Dillí | ||
| Rozloha: | 3 287 590 km² (7. na světě) z toho 9,5 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Kančendženga (8586 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +5:30 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 1 131 043 000 (2. na světě, 1.3:2007) | ||
| Hustota zalidnění: | 344 ob. / km² | ||
| Jazyk: | hindština, angličtina, urdština, kašmírština, sindština, bengálština, paňdžábština, ásámština, nepálština, marátština, uríština, konkánština, gudžarátština, sanskrt, telugština, kannadština, malajálamština, tamilština a další | ||
| Náboženství: | hinduismus, islám, buddhismus, sikhové, džinismus | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | 15. srpna 1947 (nezávislost na Velké Británii) | ||
| Prezident: | Pratibha Pátilová | ||
| Předseda vlády: | Manmohan Singh | ||
| Měna: | indická rupie (INR) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 356 IND IN | ||
| MPZ: | IND | ||
| Telefonní předvolba: | +91 | ||
| Národní TLD: | .in | ||
Indie (oficiálním názvem Indická republika, anglicky Republic of India, hindsky भारत गणराज्य, Bhárat Ganrádžja) je sedmá největší a s více než miliardou obyvatel druhá nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii. Je členem Commonwealthu, vlastní jaderné zbraně a její ekonomika vykazuje po Číně největší růst na světě. Je považována za regionální mocnost.
Na východě Indie hraničí s Bangladéšem (4053 km) a Barmou (1463 km). Na severu a severovýchodě hraničí s Čínou (3380 km), Bhutánem (605 km) a Nepálem (1690 km). Na severozápadě sousedí s Pakistánem (2912 km). Na jihovýchodě za průlivem Palk Strait leží 65 km jižně od indických břehů ostrovní stát Srí Lanka. Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu omývá indické břehy Indický oceán.
Obsah |
[editovat] Historie
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Indie.
Nejstarší známky lidské kultury v Indii sahají do 3. tisíciletí př. n. l. Od poloviny 2. tisíciletí př. n. l. byla Indie obydlena indoevropským obyvatelstvem. Do této doby se taktéž datuje první sociální rozdělení do kast. Od 5. století př. n. l. se v zemi šířil buddhismus, který byl vytlačen hinduismem až ve středověku za vlády severoindické dynastie Guptovců. Od 16. století se od západu prosazoval islám, který byl politicky reprezentován mughalskou říší.
Již od konce 15. století se na indickém pobřeží zakládaly první evropské obchodní osady a posléze kolonie. V 16. století vznikla britská Východoindická společnost, která započala se systematickou kolonizací celého Indického subkontinentu. Vyvrcholením tohoto procesu byl vznik Britské Indie v 19. století. Proti koloniální nadvládě Británie se v 20. století zvedl lidový odpor, jehož nenásilnou podobu symbolizoval Móhandás Gándhí.
V roce 1947 byla Britská Indie rozdělena na Západní Pákistán a Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) a Indii. Ústavou z roku 1950 je samostatná Indie demokratickou republikou. Problémem mezi Pákistánem a Indií byla po celou druhou polovinu 20. století oblast Kašmíru, na který si dělaly nárok obě země. Dodnes je Kašmír politicky rozdělen.
[editovat] Administrativní dělení
Viz také hlavní články:
- Seznam indických států (vícejazyčně) – indické spolkové státy a Svazová teritoria nejen česky
- Seznam indických států – indické spolkové státy a svazová teritoria s údaji o rozloze, počtu obyvatel a hustotě zalidnění
Indická republika je rozdělena na 28 spolkových států (anglicky state, pl. states, hindsky प्रांत / prāmt) s vlastní volenou vládou, 7 Svazových teritorií (anglicky union territory, pl. union territories, hindsky केन्द्रीय सरकार / kendrīya sarkār) včetně území hlavního města a téměř 593 okresů (district, pl. districts).
[editovat] Spolkové státy
| • Ándhrapradéš (1) | • Maháráštra (15) |
| • Arunáčalpradéš (2) | • Manipur (16) |
| • Ásam (3) | • Méghálaja (17) |
| • Bihár (4) | • Mizoram (18) |
| • Čhattísgarh (5) | • Nágáland (19) |
| • Džammú a Kašmír (6) | • Paňdžáb (20) |
| • Džhárkhand (7) | • Rádžasthán (21) |
| • Goa (8) | • Sikkim (22) |
| • Gudžarát (9) | • Tamilnádu (23) |
| • Harijána (10) | • Tripura (24) |
| • Himáčalpradéš (11) | • Urísa (25) |
| • Karnátaka (12) | • Uttarákhand (26) |
| • Kérala (13) | • Uttarpradéš (27) |
| • Madhjapradéš (14) | • Západní Bengálsko (28) |
[editovat] Svazová teritoria
| • Andamany a Nikobary (a) | • Damán a Díjú (d) |
| • Čandígarh (b) | • Dádra a Nagar-Havélí (c) |
| • Lakadivy (e) | • Puttuččéri (f) |
Území hlavního města
• Dillí (X)
[editovat] Geografie
- Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Indie.
Indie, zabírající velkou část indického subkontinentu, se rozkládá na jihu Asie od 8. až k 37. stupni severní šířky. Na severu je od svých sousedů dělena Himálajským pohořím; indický subkontinent, který směrem na jih probíhá do špičky, je obklopen Indickým oceánem: na západě Arabským mořem, na východě Bengálským mořem. Indií protékají tři velké řeky Indus, Ganga a Brahmaputra.
[editovat] Geologie
Geologicky lze povrch Indie rozdělit od jihu k severu na tři hlavní části: stará centrální krystalická Dekánská plošina, Indoganžská nížina a velehorská oblast na severu. Dekánská plošina, která je rozčleněná zlomy a poklesy, se mírně svažuje od pohoří Západní Ghát na západě k Východnímu Ghátu na východě. Mezi Dekánskou plošinou a velehorami se rozkládá rozlehlá Indoganžská nížina.
Na západě od nížiny leží stepní a pouštní oblast Thár, vyplněná koryty občasných toků a písečnými přesypy. Na severovýchodě a severu státu se vypíná předhůří Siválik a mohutné velehorské masivy Himaláje a Karakomaru, pokryté horskými ledovci. Právě v Himalájích se nachází nejvyšší hora Indie a druhá nejvyšší hora světa K2, měřící 8611 m.n.m. Tyto velehory vznikly tektonickým vyzdvižením povrchu, kdy se podsunula Indická litosférická deska pod Asijskou.
Současný tvar získaly třetihorním alpínsko-himalájským vrásněním. Ve východní části země se táhnou hraniční pohoří, jako jsou Patkai Range a Letha Range, které přesahují 3800 m.n.m. a náhorní plošina Khasi Hills.
[editovat] Hospodářství
- Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Indie.
Indie má velké přírodní bohatství. Vyrábí velké množství potravin a dalšího zboží. Avšak rychlý růst počtu obyvatel způsobuje, že zde nikdy není dostatek potravin pro každého. Mnoho Indů žije nadále ve velmi chudých podmínkách a přírodní katastrofy jako kruté sucho, zemětřesení a povodně jejich situaci dále zhoršují.
Rozloha zemědělské půdy v Indii je sice veliká, ale velká část z ní není přirozeně úrodná. Od roku 1947, kdy Indie získala nezávislost, se mnoho podniklo jednou třetinou k příjmům země. Byly postaveny různé zavlažovací systémy, jejichž úkolem je přivádět vodu do suchých oblastí. Zvýšit úrodu mají i experimenty s novými semeny a hnojivy. Přesto však je většina hospodářství příliš malá na to, aby mohla využívat moderní stroje, a tak stačí uživit pouze jednu rodinu. Zemědělské hospodářství v Indii jsou čím dál tím menší. Příčinou jsou hindské zákony, které stanoví, že půda se po smrti rodičů rozděluje rovným dílem mezi děti. Někteří Indové chtějí změnu tohoto zákona, aby statky mohly být větší a více produktivní. Pěstuje se rýže, bavlna, juta, moruše a obiloviny (hlavně pšenice).
Od 50. let 20. století průmysl změnil indická města. Vedle tradičních výrobků, např. bavlny a hedvábí, se vyrábějí těžké stroje a elektrické zboží. Bohatá ložiska ropy a uhlí poskytují energii továrnám a vyrábějí více než polovinu elektrické energie, která se v zemi spotřebuje. Zvyšuje se také význam služeb a čím dál více Indů pracuje v cestovním ruchu, bankovnictví a spojích.
Většina hospodářství je malá a pěstují se na nich potravinářské plodiny jako rýže, proso, pšenice a fazole. Dále se pěstuje mango, ořechy, čajovník, juta, sezamová semínka a betelové ořechy. 62 % obyvatelstva se živí zemědělstvím. Mezi hlavní problémy zemědělství patří eroze půdy a rapidní snižování úrovní spodních vod.
[editovat] Obyvatelstvo
- Podrobnější informace naleznete v článku Demografie Indie.
Indie je země, ve které žije velké množství různých etnických skupin a hovoří se v nich asi tisíci jazyky a nářečími. Obyvatelé také vyznávají mnoho různých náboženství, přestože více než čtyři pětiny z nich jsou hinduisté. Podle hinduistické tradice se lidé rodí do sociálních vrstev zvaných kasty. Přísná náboženská pravidla přikazují každé kastě, co má jíst, co si oblékat i jakou vykonávat práci.
Rodinná pouta jsou v Indii velmi důležitá a na sňatek se často pohlíží spíše jako na spojení dvou rodin než jako na svazek dvou lidí. Je zvykem, že rodiče vybírají svým dětem životní partnery. Dnes se někteří Indové snaží odstranit tato pravidla a povzbuzují mladé lidi, aby si sami hledali manžela či manželku.
Život v mnoha indických vesnicích se po staletí nezměnil. Lidé si chodí každý den pro vodu do studně a osvětlují si domovy olejovými lampičkami. Avšak v závislosti na růstu hospodářské úrovně se do stále více vesnic zavádí voda a elektřina.
Ve městech se velký počet obyvatel tísní v přeplněných chatrčích, zatímco mnoho bohatších Indů žije v oblastech, kde je patrný silný západní vliv. Někteří lidé nosí obleky podle západní módy, jiní dávají přednost tradičním oděvům. Například mnoho Indek nosí jasně barevná sárí. Společenský život se v Indii soustřeďuje na náměstí. Jsou neustále zaplněna lidmi, kteří si sem chodí vyměňovat novinky a názory za zvuků hlasitě hrající populární hudby, klaksonů aut a volání pouličních prodavačů.
[editovat] Velká města
[editovat] Související články
[editovat] Geografie
[editovat] Historie
- Harappská kultura, Védské období, Maurijská říše, Guptovská říše
- Mughalská říše, Britská Východoindická společnost, Britská Indie
- Móhandás Karamčand Gándhí, Kašmír
[editovat] Kultura
[editovat] Externí odkazy
- Indie - turistické informace o Indii
|
|
 |
|---|---|
| Spolkové státy: Ándhrapradéš | Arunáčalpradéš | Ásám | Bihár | Čhattísgarh | Džammú a Kašmír | Džharkhand | Goa | Gudžarát | Harijána | Himáčalpradéš | Karnátaka | Kérala | Madhjapradéš | Maháráštra | Manípur | Méghálaja | Mizoram | Nágáland | Paňdžáb | Rádžasthán | Sikkim | Tamilnádu | Tripura | Urísa | Uttarakhand | Uttarpradéš | Západní Bengálsko | |
| Svazová teritoria: Andamany a Nikobary | Čandígarh | Dádra a Nagar-havéli | Damán a Díjú | Lakadivy | Puttuččéri | |
| Území hlavního města: Dillí | |
Afghánistán • Arménie² • Ázerbájdžán¹ • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čínská lidová republika • Egypt³ • Filipíny • Gruzie¹ • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen³ • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán¹ • Kuvajt • Kypr² • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Rusko¹ • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Šrí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Turecko¹ • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor4
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)
Území se sporným postavením: Abcházie¹ • Jižní Osetie¹ • Náhorní Karabach¹ • Palestinská autonomie • Severní Kypr² • Tchaj-wan (Čínská republika)
