Hnojivo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chilský ledek (dusičnan sodný)

Hnojiva jsou směsi, používané pro zlepšení růstu rostlin. Obvykle jsou aplikována přes půdu (pro příjem kořeny) nebo hnojením listů (pro příjem listy).

Hnojiva obvykle poskytují v různých poměrech tři hlavní biogenní prvky (dusík, fosfor, draslík), sekundární biogenní prvky (vápník, síra, hořčík) a někdy také stopové prvky, které jsou užitečné pro hnojení: bor, chlor, mangan, železo, zinek, měď a molybden.

Rozdělení zemědělských hnojiv[editovat | editovat zdroj]

  • podle původu
    • statková neboli organická (hnůj, kompost, močůvka, hnojůvka)
    • průmyslová neboli minerální
      • podle složení
        • jednosložková (močovina)
        • vícesložková neboli kombinovaná
          • dvojitá (ledek draselný)
          • trojitá neboli plná (NPK)
  • podle vlivu na půdní reakci
    • kyselá (chlorid draselný)
    • neutrální (ledek amonný s vápencem)
    • zásaditá (dusíkaté vápno)
  • podle skupenství
    • tuhá (hnůj, kompost, superfosfát)
    • kapalná (močůvka, kejda)
  • podle účinnosti
    • hnojiva přímá
    • hnojiva nepřímá

Hnojiva podle účinnosti[editovat | editovat zdroj]

Přímá hnojiva obsahují přinejmenším jednu ze základních rostlinných živit buďto v organické nebo minerální formě. Dodávají rostlinám makro- nebo mikroprvky a patří mezi ně hnojiva průmyslová i statková.

Nepřímá hnojiva neobsahují základní živiny v zásadním množství, ale vlivem na životní prostředí rostlin a metabolismus umožňují zvýšený příjem základních živin (což vede k vyšším výnosům). Patří k nim půdní kondicionéry, regulátory růstu (stimulátory i inhibitory), bakteriální hnojiva, inhibitory mikrobiotických procesů a podobně.

Hnojiva podle původu[editovat | editovat zdroj]

Statková hnojiva[editovat | editovat zdroj]

Mezi statková jak bývají nazývána také organická hnojiva je řazen především jako vydatné zdroje rostlinných živin chlévský hnůj, kompost a močůvka. Do této skupiny patří i použití směsí rostlinných zbytků s organickými nebo průmyslovými hnojivy. Především jde o posklizňové zbytky, slámu a zelené hnojení.

Chlévský hnůj[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Chlévský hnůj.

Používá k přímému hnojení dobře vyzrálý. Lze jím hnojit na volných venkovních plochách i skleníkových záhonech. Používá se k zakládání pařenišť jako výhřevný materiál. Má význam především jako přísun živin, zdroj organické hmoty, ale i nakypřovací materiál.

Kompost[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kompost.

Kompost je důležitým hnojivem pro venkovní zahradní půdy i pro zeminy ve sklenících. Kromě živin je obsahuje i humus. Je velmi vhodný k hnojení květin, protože pro většinu z nich je čerstvé hnojení chlévským hnojem nevhodné, ačkoliv vyžadují vysoký obsah humusu v půdě.

Komposty se připravují kompostováním organických zbytků s ornicí a přídavkem mletého vápence a někdy i minerálních hnojiv (např. rychlokomposty). Komposty zrají na hromadách 1-1,5m vysokých až 3 roky při občasném přehazování. Složení kompostů je značně proměnlivé podle obsahu. Pro hnojení ve skleníku se musí komposty propařovat, aby se zbavily semen plevelů a možných parazitů.

Močůvka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Močůvka.

Močůvka je prokvašená moč hospodářských zvířat. Je produkována v klasických vazných stájích s nastýlaným ložem. Močůvka bývá zředěna vodou používanou ve stájích, někdy i dešťovou a povrchovou vodou. Močůvka obsahuje jen malý podíl organických látek, přesto je hodnotným statkovým hnojivem. Močůvku lze použít v deseti až dvacetinásobném zředění jako hnojivou zálivku. Velmi pozitivně působí obsažené auxiny.

Hnojiva průmyslová[editovat | editovat zdroj]

Neboli minerální. Do této skupiny spadají všechny látky využívané ke hnojení, které byly vyrobené mimo zemědělský závod. Nejčastěji jde o produkty chemického, těžebního a stavebního průmyslu. U průmyslových hnojiv se krom skupenského dělení na pevná a kapalná dělí ještě dále:

  • podle skupenství
    • plynná
    • kapalná
    • pevná
      • prášková (částice v průměru do 1 mm)
      • zrnitá (částice 1-4 mm)
        • krystalická
        • granulovaná

Podle složení[editovat | editovat zdroj]

Hnojiva se stěžejním obsahem jedné živiny se nazývají jednosložková. Ta se dělí na dusíkatá, fosforečná, draselná, hořečnatá a vápenatá. Mohou obsahovat i mikroprvky a doprovodné ionty (Ca2+, Mg2+, Na+, SO42-, Cl-)

Jednoduchá hnojiva[editovat | editovat zdroj]

Také nazývané jednosložková, obsahují pouze jednu živinu - (N, P, K, Ca) používají se jako základní hnojiva nebo při nedostatku vhodného vícesložkového hnojiva. Někteří autoři k jednosložkovým hnojivům s obsahem hlavních živin přidávají i hnojiva s obsahem hořčíku (hořečnatá hnojiva).[1][2] Podle hlavní živiny lze jednoduchá hnojiva rozčlenit na

dusíkatá hnojiva

  • s dusíkem nitrátovým (ledkovým, dusičnanovým) NO3-
  • s dusíkem amonným a amoniakálním NH4+, NH3
  • s dusíkem amidovým (organickým) NH2
  • s dusíkem ve dvou i více formách NH4+, NO3-, NH2
  • pomalu působící.[3]

fosforečná hnojiva

  • s fosforem rozpustným ve vodě – superfosfáty
  • s fosforem rozpustným v citranu amonném – dikalciumfosfát
  • s fosforem rozpustným ve 2%ní kyselině citrónové – Thomasova moučka, Dopofos, část P z mletých fosfátů
  • s fosforem rozpustným v silných kyselinách - mleté fosfáty, hyperfosfáty, kostní moučky. Dolofos 15, Dolofos 26, Donaukorn 26%P2O5, Fosmag, Hyperkorn 26% P2O5+2% MgO, Hyperkorn 26%+2,5% MgO, kostní moučka na hnojení.[4]

draselná hnojiva

  • síranový typ (sírany)
  • chloridový typ (chloridy)[5]

vápenatá hnojiva

  • s uhličitanovou formou vápníku (CaCO3)
  • s žíravou formou vápníku (CaO, Ca(OH2))
  • se síranovou formou vápníku (CaSO4)
  • s křemičitanovou formou vápníku (Ca2SiO4)[6]
Vícesložková hnojiva[editovat | editovat zdroj]

Obsahují hlavní živiny (makroprvky) ale i doplňkové živiny (mikroprvky). Jejich používáním je přihnojování zjednodušeno a efektivnější. Podle způsobu výroby vícesložkových hnojiv je lze rozdělit na

  • vícesložková hnojiva směsná (smíšená)
  • vícesložková hnojiva kombinovaná.

Pokud je v daném průmyslovém hnojivu obsaženo živin více, používá se označení vícesložková neboli kombinovaná. Ta mohou být dvojitá (obsahují dvě živiny) nebo trojitá čili plná (obsahují všechny tři základní živiny N, P a K). Někdy se vyčleňují ještě mikrohnojiva, která obsahují převážně stopové prvky. K sledovaným vlastnostem vícesložkových hnojiv patří především obsah přijatelných a vzájemný poměr těchto živin.[7]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo hnojivo ve Wikislovníku
  1. MINERÁLNÍ HNOJIVA - HOŘEČNATÁ [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné online.  
  2. MINERÁLNÍ HNOJIVA [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné online.  
  3. MINERÁLNÍ HNOJIVA - DUSÍKATÁ [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné online.  
  4. MINERÁLNÍ HNOJIVA - FOSFOREČNÁ [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné online.  
  5. MINERÁLNÍ HNOJIVA - DRASELNÁ [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné online.  
  6. MINERÁLNÍ HNOJIVA - VÁPENATÁ [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné online.  
  7. MINERÁLNÍ HNOJIVA - VÍCESLOŽKOVÁ [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné online.