Chlévský hnůj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hnůj
Hnojiště na českém venkově

Chlévský hnůj nebo zkráceně hnůj je tuhé statkové hnojivo vzniklé fermentací chlévské mrvy - směsi tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat (zejména skotu) a podestýlky, kterou může být sláma, piliny nebo pazdeří. Dobře vyzrálý hnůj je tmavá, snadno rýpatelná hmota v povrchových vrstvách hnědočerná, ve spodních nazelenalá, která při styku se vzduchem rychle černá. Páchne slabě amoniakem, zbytky steliva jsou patrné a dají se mechanicky snadno oddělit. Díky vysokému obsahu dusíku je hnůj cenným hnojivem.

Zrání mrvy v hnoji by mělo probíhat na hnojišti, které se buduje u stáje nebo na poli jako polní hnojiště. Zrání mrvy je složitý biochemický proces, při kterém jednotlivé složky chlévské mrvy (podestýlka - sláma, moč, pevné výkaly) podléhají částečnému odbourávání činností různých skupin mikroorganismů, zejména bakterií, plísní a aktinomycet. O intenzitě těchto procesů rozhoduje přístup vzduchu (kyslík), vlhkost prostředí a teplota. Za přístupu vzduchu postupuje odbourávání organických látek mnohem rychleji než v anaerobních podmínkách. Tím však vznikají velké ztráty organických látek a cenného dusíku.

Při omezeném přístupu vzduchu (za mírné anaerobiózy) jsou organické látky pouze částečně odbourávány a tvoří se více metanu, který brání rozkladu organických látek na oxid uhličitý, vodu, čpavek a popeloviny. Čím větší je přístup vzduchu v průběhu zrání mrvy, tím intenzivněji probíhají procesy biologického odbourávání a tím větší jsou ztráty na organické hmotě i na dusíku. Z pohledu kvality vyrobeného hnojiva je nejefektivnějším způsobem kompostování chlévské mrvy, které se však v praxi pro vyšší náklady a větší pracovní náročnost nerozšířilo.

Rozklad organických látek nemá na hnojišti proběhnout úplně a měl by být přerušen ve fázi, kdy lehce rozložitelné látky jsou v určité rovnováze (chemicko-biologické) k jejich rozkladným produktům. Tohoto stavu lze dosáhnout podle roční doby asi za 2-3 měsíce zrání mrvy.

Průměrné složení hlavních druhů chlévského hnoje v %[1]
ukazatel skot koně ovce drůbež
sušina 24,0 25,0 25,0 31,0
organické látky 17,0 20,0 20,0 25,0
N celkový 0,48 0,65 0,85 2,80
P 0,11 0,13 0,14 1,25
K 0,51 0,52 0,66 1,23
Ca 0,37 0,21 0,25 0,25 - 1,00
Mg 0,08 0,11 0,12 0,06 - 0,08

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Richter, R., Hlušek, J., Ryant, P., Lošák, T.: Organická hnojiva a jejich postavení v zemědělské praxi. Úroda 50 (9): 9-12. (poslední změna internetového souboru: LastSaved>2002-12-03T06:12:00Z)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Manure ve Wikimedia Commons

  • Slovníkové heslo hnůj ve Wikislovníku