Methan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Methan
Obecné
Systematický název	methan
Triviální název	bahenní plyn
Sumární vzorec	CH4
Vzhled	bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS	74-82-8
Číslo EC	{{{Číslo EC}}}
PubChem	{{{PubChem}}}
ChEBI	{{{ChEBI}}}
Vlastnosti
Molární hmotnost	16,0426 g/mol
Teplota tání	−182,5 °C
Teplota varu	−161.6 °C
Hustota	0,676 kg/m³ (plyn, 21 °C, 1013 hPa) 0,42262 g/cm³ (kapalina, −161,6 °C, 1013 hPa)
Kritická teplota	-82,7 °C
Kritický tlak	4,596 MPa
Rozpustnost ve vodě	0,22 mg/l (20 °C)
Meze výbušnosti	5-15%
Dipólový moment	0
Bezpečnost
Extrémně hořlavý (F+)
R-věty	R12
S-věty	(S2) S9 S16 S33
NFPA 704	4 1 0
Teplota vznícení	600 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Methan (mimo chemii dle PČP metan) neboli podle systematického názvosloví karban je nejjednodušší alkan a tedy i nejjednodušší uhlovodík vůbec. Při pokojové teplotě je to netoxický plyn bez barvy a zápachu, lehčí než vzduch (relativní hustota 0,55 při 20 °C).

Obsah 1 Příprava 2 Vlastnosti 3 Výskyt v přírodě 3.1 Přítomnost ve vesmíru 4 Použití 5 Ekologické účinky 6 Poznámky 7 Odkazy 7.1 Reference 7.2 Související články 7.3 Externí odkazy

[editovat] Příprava

Hlavním zdrojem methanu je přírodní surovina, zemní plyn. Přímá příprava sloučením uhlíku s vodíkem je prakticky nemožná, vzhledem k tomu, že by uhlík musel být nejprve převeden do plynného stavu. Teoreticky však lze methan připravit dvoustupňovou syntézou přes sirouhlík

C + 2 S → CS₂,

který pak reakcí se sulfanem (sirovodíkem) a mědí dá methan

CS₂ + 2 H₂S + 8 Cu → CH₄ + 4 Cu₂S.

Jinou možností je reakce karbidu hliníku s vodou

Al₄C₃ + 12 H₂O → 3 CH₄ + 4 Al(OH)₃.

Laboratorně se dá připravit žíháním směsi octanu sodného s hydroxidem sodným (natronovým vápnem)

CH₃COONa + NaOH → CH₄ + Na₂CO₃.

[editovat] Vlastnosti

Molekula methanu má symetrii pravidelného čtyřstěnu (bodová grupa symetrie T_d), v jehož těžišti se nachází uhlíkový atom a v jehož vrcholech se nacházejí vodíkové atomy. Díky této vysoké symetrii je celkově molekula methanu nepolární, přestože vazby H–C slabou polaritu vykazují.

Methan může reagovat explozivně s kyslíkem

CH₄ + 2 O₂ → CO₂ + 2 H₂O.

Bod samozážehu je sice velmi vysoký (595 ºC, teplota vznícení při koncentraci 8,5 % je 537  ºC), ale stačí např. elektrická jiskra nebo otevřený plamen a směs methanu se vzduchem může být přivedena k výbuchu (minimální iniciační energie je 0,28 mJ). Přitom meze výbušnosti jsou značně velké, od 4,4 do 15 objemových procent. Proto je nezbytně nutné průběžně sledovat koncentraci methanu (důlního plynu) v uhelných dolech, aby se předešlo katastrofám. Podobně prudce může methan reagovat i s plynným chlórem, je-li reakce iniciována prudkým zahřátím. Za normální teploty probíhá pomalu čtyřstupňově za vzniku chlorovaných derivátů methanu

CH₄ + Cl₂ → CH₃Cl + HCl,

CH₃Cl + Cl₂ → CH₂Cl₂ + HCl,

CH₂Cl₂ + Cl₂ → CHCl₃ + HCl,

CHCl₃ + Cl₂ → CCl₄ + HCl.

Podobně reaguje i s jinými halogeny. Jinak je málo reaktivní.

[editovat] Výskyt v přírodě

Methan se přirozeně vyskytuje na Zemi:

• v atmosféře, kam se dostává zejména jako produkt rozkladu látek biogenního původu (bioplyn), nebo jako produkt metabolismu velkých přežvýkavců, také z termitišť a z rýžovišť.
• v podzemí:
  • jako hlavní složka zemního plynu
  • jako součást důlního plynu v dolech
  • rozpuštěný v ropě
• rozpuštěný ve vodě některých jezer, zvláště v Africe (např. jezero Kivu mezi Rwandou a Kongem).

[editovat] Přítomnost ve vesmíru

Ve vesmíru byl nalezen v plynných mračnech v mezihvězdném prostoru. Dále pak je součástí atmosfer velkých planet (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun). V pevném stavu je součástí tzv. ledových měsíců velkých planet a tvoří zřejmě nezanedbatelnou část hmoty transneptunických těles, případně je vysrážen ve formě ledu nebo jinovatky na jejich povrchu (např. Pluto). Byl také prokázán v komách komet.

Na Zemi pochází většinu metanu z produkce živých organismů, menší část je způsobena geologickými aktivitami (např. tavením magmatu). Ve vesmíru však bez dalších podkladů nelze původ metanu prokázat.^[1] Proto jsou zprávy některý médií, které z objevu metanu usuzují na existenci života ve vesmíru, naprosto nepodložené.^[2]

[editovat] Použití

Hlavní oblastí použití methanu je energetika, kde slouží ve směsi s jinými uhlovodíky jako plynné palivo.

Experimentálně byl kapalný methan použit ve směsi s kapalným kyslíkem jako pohonná látka v raketových motorech.

V chemickém průmyslu se používá především k výrobě oxidu uhličitého spalováním se vzduchem a při neúplném spalování k výrobě sazí, používaných jako plnidlo a barvivo v gumárenském průmyslu.

[editovat] Ekologické účinky

Vzhledem k tomu, že silně absorbuje infračervené záření, patří mezi významné skleníkové plyny (cca 20× účinnější než oxid uhličitý^{[pozn. 1]}),zvyšující teplotu zemské atmosféry.

[editovat] Poznámky

1. ↑ Pro přehled účinnosti skleníkových plynů viz tabulka v hesle Skleníkový plyn

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ BRANDEJSKÁ, Anna. Vědci znovu objevili metan na Marsu, mohl by znamenat život [online]. iDnes, 2009-01-15, [cit. 2009-01-18]. Dostupné online.
2. ↑ KUBALA, Petr. Metan na Marsu není téma pro bulvár [online]. Česká astronomická společnost, 200-01-16, [cit. 2009-01-18]. Dostupné online.

[editovat] Související články

• Bioplyn
• Anaerobní digesce - proces produkce bioplynu

[editovat] Externí odkazy

• Methane, CH4, Physical properties, safety
• Umweltlexikon
• Metanová časovaná bomba (o ekologických účincích metanu)