Permafrost
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Věčně zmrzlá půda, známá také pod anglickým termínem permafrost (slovo vzniklé sloučením „permanent“ a „frost(y)“, neboli stále zmrzlý) je půda v polárních oblastech, která ani v létě nerozmrzá.
Existence věčně zmrzlé půdy komplikuje zakládání staveb a těžbu surovin, jelikož v letním období dochází k rozmrzání svrchní části permafrostu, který se stává pohyblivým. Následný půdotok (soliflukce) je stavební pohromou, jelikož činí podloží staveb nestabilním. Konstrukčním řešením staveb v permafrostu je pevné zakotvení staveb do oblastí, kam nedosahuje letní rozmrzání (s postupujícím globálním oteplováním se stále větší části permafrostu stávají pohyblivé).
Permafrost je znám jak ze Země, tak i z dalších vesmírných těles jako například z Marsu[1] či Měsíce.[2]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Permafrost on Mars [online]. [Cit. 2007-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Planets - Moons [online]. [Cit. 2007-10-19]. Dostupné online.
[editovat] Externí odkazy
- Problém: Sibiř taje a uvolňuje miliardy tun skleníkových plynů, aktuálně.cz/Reuters
- článek o souvislosti permafrostu, metanu a globálního oteplování, Britské listy, 21.9.2005

