Permafrost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Věčně zmrzlá půda

Věčně zmrzlá půda, známá také pod anglickým termínem permafrost (slovo vzniklé sloučením „permanent“ a „frost(y)“, neboli stále zmrzlý) nebo pergelisol je půda v polárních oblastech, která ani v létě nerozmrzá. Je to nejsvrchnější část litosféry, která má po dobu dvou let teplotu 0 °C a nižší. Mocnost permafrostu je od několika cm až po 1 450 m (promrzá nejen vlastní půda, ale i podloží) a značně kolísá od místa k místu.

Na permafrostu je vegetace omezena hloubkou, do jaké permafrost v létě rozmrzá. V polárních oblastech se permafrost vyskytuje v oblastech věčného ledu a v oblasti tundry. V tundře přes krátké léto povolí povrchový led a na tenké vrstvě zeminy třeba i odkvetou byliny, zatímco podloží zůstává zmrzlé trvale. V oblastech s teplejšími léty se vyskytuje i tajga. Pohyb půdy po permafrostu pak může způsobit fenomén zvaný opilý les. Jde o biotopy např. asijských sobů, losů nebo severoamerických karibu.

Permafrost se může vyskytovat i pod mořskou hladinou: Vznikl v poslední době ledové, na jejímž konci byl zatopen díky zvýšení hladiny oceánů. Teplota moře v současné době nestačí k roztání, a tak permafrost stále přetrvává.

Permafrost je znám jak ze Země, tak i z dalších vesmírných těles jako například z Marsu[1] či Měsíce.[2]

S permafrostem jsou spojeny specifické geomorfologické formy jako kamenné věnce, bajdžarachy, kryoplanační terasy nebo pingo.

Rozšíření permafrostu[editovat | editovat zdroj]

Oblasti severní polokoule, kde se vyskytuje permafrost

Podle plochy, kterou zabírá, rozlišujeme permafrost:

  • souvislý - tam, kde zabírá více než 80 % plochy; průměrná roční teplota (MAAT) je zde nižší než 0 °C
  • nesouvislý - tam, kde zabírá 30-80 % plochy
  • sporadický (ostrovní)– zabírá méně než 30 % plochy

Na rozšíření permafrostu má vliv:

  • orientace svahů - více se tvoří v extrémně zastíněných oblastech severních nebo východních svahů
  • bloková pole, kamenná moře (snižují teplotu okolí o 4-7 °C)
  • svahy se sklonem menším než 30°
  • místa s výskytem sněžníků (akumulací sněhu)

Přírodní rizika spojená s permafrostem[editovat | editovat zdroj]

Existence věčně zmrzlé půdy komplikuje zakládání staveb a těžbu surovin, jelikož v letním období dochází k rozmrzání svrchní části permafrostu, který se stává pohyblivým. Následný půdotok (soliflukce) je stavební pohromou, protože činí podloží staveb nestabilním (tzv. termokras). Konstrukčním řešením staveb v permafrostu je pevné zakotvení staveb do oblastí, kam nedosahuje letní rozmrzání. Je také nutno dům kvalitně odizolovat od země, jinak se může důsledkem vytápění stavby roztavit voda v permafrostu, následně náhle dojde k jejímu průniku do budovy, vytopení a zhroucení budovy. Obyvatelé domu tak mají velice malé šance na záchranu, protože kromě utopení jim hrozí i umrznutí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Permafrost on Mars [online]. [cit. 2007-10-19]. Dostupné online.  
  2. Planets - Moons [online]. [cit. 2007-10-19]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]