Szeged
| Segedín Szeged |
||
|---|---|---|
 Szeged |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 48° 6′ 16″ s. š., 20° 47′ 23″ v. d. | |
| nadmořská výška: | 75 m n. m. | |
| časové pásmo: | CET, UTC+1 | |
| stát: |  Maďarsko |
|
| region: | Jižní Velká nížina | |
| župa: | Csongrád | |
| okres: | Szeged | |
| administrativní dělení: | 20 městských částí | |
 Szeged
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 280,84 km² | |
| počet obyvatel: | 167 039 (2008) | |
| hustota zalidnění: | 594,78 obyv. / km² | |
| etnické složení: | Maďaři, Němci | |
| náboženské složení: | křesťanství | |
| správa | ||
| status: | župní sídlo, město s župním právem | |
| starosta: | László Botka | |
| oficiální web: | www.szeged.hu | |
| adresa obecního úřadu: | Széchenyi tér 10-11. 6720 Szeged |
|
| telefonní předvolba: | (+36) 62 | |
| PSČ: | 6710, 6720-6729, 6753, 6757, 6771, 6791 | |
Szeged, ([seged], česky Segedín, německy někdy také Szegedin) je město v jihovýchodní části Maďarska, které je administrativním centrem župy Csongrád. V roce 2005 měl Segedín 162 889 obyvatel a rozlohu 280,84 km². Městem protéká řeka Tisa.
Město dalo název pokrmu zvanému segedínský guláš[zdroj?].
Historie [editovat]
Segedín a jeho oblast byl obýván už od starověku. Nejstarší známý název města je Partiscum. Jméno Szeged se poprvé objevilo v roce 1183 v dokladu o králi Bélovi III.
Během mongolské invaze bylo město zničeno a jeho obyvatelé uprchli k blízkým bažinám. Po invazi se vrátili a město opět postavili. Ve 14. století, během panování Ludvíka Velikého, se Szeged stal nejdůležitějším městem jižního Maďarska. Nejvíce jeho význam rostl s tím, jak se k hranicím Uherska přibližovalo turecké vojsko. Král Zikmund Lucemburský totiž nechal tomuto strategickému městu postavit opevnění. Szeged byl povýšen na královské město v roce 1498.
Szeged byl poprvé drancován tureckou armádou 28. září 1526. Město bylo osvobozeno od turecké nadvlády 23. října 1686 a získalo volný královský městský stav v roce 1715. V roce 1719 dostalo město znak od Karla III. (tento znak je používán dodnes) a během dalších let Szeged rostl a prosperoval.
Občané Szegedu sehráli důležitou roli během revoluce a války za nezávislost v letech 1848-49. Lajos Kossuth zde přednesl svůj slavný projev. Szeged byl posledním sídlem revoluční vlády v červenci 1849. Habsburkové pak sice potrestali představitele města, ale Szeged přesto začal opět prosperovat. Do města byla zavedena železnice v roce 1854 a městu se vrátil jeho volný královský městský stav v roce 1860.
Dnes má město krásné budovy a široké třídy, hlavně díky velké povodni v roce 1879, která zničila celé město (165 lidí zemřelo). Císař František Josef navštívil město a slíbil, že Szeged bude krásnější, než byl. Svůj slib splnil. Během dalších let město opět ožilo. Byly postaveny nové paláce, široké bulváry a nové administrativní budovy.
Po první světové válce ztratilo Maďarsko svá jižní území Sedmihradsko a Vojvodinu ve prospěch Rumunska. Szeged se stal tedy skoro příhraničním městem, proto jeho význam slábl.
Szeged velmi trpěl během druhé světové války, kdy bylo 6 000 obyvatel města zabito a židovští občané uvězněni v ghettech. Sovětská armáda osvobodila město v roce 1944. Během komunistické éry se Szeged stal centrem lehkého a potravinářského průmyslu.
V roce 1962 se Szeged stal krajským městem župy Csongrád a spousta okolních vesnic byla připojena k městu.
Partnerská města [editovat]
Cambridge, Spojené království
Darmstadt, Německo
Jeruzalém, Izrael
Kotor, Černá Hora
Larnaka, Kypr
Lodž, Polsko
Lutych, Belgie
Nice, Francie
Oděsa, Ukrajina
Parma, Itálie
Pula, Chorvatsko- Rakhiv, Ukrajina
Rotterdam, Nizozemsko
Subotica, Srbsko
Târgu Mureş, Rumunsko- Temešvár, Rumunsko
Toledo, USA
Turku, Finsko
Wej-nan, Čínská lidová republika
.svg){kind=small}
