Hlína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o geologickém termínu. Další významy jsou uvedeny v článku Hlína (rozcestník).

Hlína je z geologického hlediska soudržná zemina (nezpevněná hornina), která se skládá z částic různé velikosti, vždy však menších než 2 milimetry. Někteří geologové občas tvrdí, že hlína jsou jen řidké šutry.

Složení hlíny[editovat | editovat zdroj]

Hlína obsahuje všechny tři složky rozlišované při popisu sedimentárních hornin:

  • písek – nezpevněný sediment o velikosti zrna mezi 0,05 – 2 mm
  • prach – nezpevněný sediment o velikosti zrn mezi 0,006(2) – 0,05 mm (používá se také termín silt)
  • jíl – zrna velikosti pod 0,006 mm

Podle převahy některé z těchto složek rozlišujeme hlíny písčité, prachovité a jílovité.

Dělení podle vzniku[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska vzniku lze hlíny dělit například na:

  • eluviální – ležící na místě svého vzniku, přecházejí plynule do podložní horniny, z níž vznikly
  • deluviální čili svahové – vznikající na svazích gravitačními pohyby přemístěním eluvia
  • aluviální (povodňové) - jsou v blízkosti řek
  • jeskynní (většinou povodňové hlíny) – souvisejí se sedimenty povrchovými
  • morénové – vzniklé činností horských či kontinentálních ledovců, zvláštním typem těchto jsou
    • souvkové hlíny – tvořené písčitými hlínami až hlinitými písky s vtroušenými souvky i bloky transportovaných hornin, často mají plástevnou texturu (na našem území náleží halštrovskému a sálskému zalednění); v zahraniční literatuře se označují jako till
  • nivní – uloženiny údolních niv řek, jsou bohatší organickým vápníkem a často i karbonátem, charakteristické je gradační zvrstvení
  • sprašové – vzniklé činností větru (větrem transportované a uložené), mají žlutavou až nahnědlou barvu, za sucha jsou měkké, rozemnutelné v prstech, tvoří je převážně jemný křemitý prach (0,001 – 0,05 mm), převládají ve spraších vyšších nadmořských výšek (od 300 – 500 m), jsou nevápnité, často hrubozrnější, takové se pak označují též jako drťovité sprašové hlíny nebo spraše pahorkatin.

Sprašové hlíny s nízkým obsahem CaCO3 jsou využívány jako cihlářské suroviny společně se svahovými hlínami. Jejich ložiska se nacházejí po celém území Česka (místo těžby se nazývá hliniště ).

Využití[editovat | editovat zdroj]

Kromě zemědělství se některé typy hlíny používají na hliněné stavby, k výrobě pálených i nepálených cihel, hliněné omítky, nebo při výrobě keramiky. Hlínu také používají některé umělecké obory lidské činnosti, nejznámější je její použití v sochařství.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo hlína ve Wikislovníku