Cihla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pálené cihly připravené k použití
Výroba nepálených cihel
Možná hledáte: brick – nefunkční elektronické zařízení.

Cihla je stavební prvek, lidmi vytvořený umělý „kámen“, vyrobený formováním hlíny do pravidelných útvarů (nejčastěji kvádrů s poměrem stran 4:2:1, existují ale i složitější moderní tvary). Cihly jsou ale velmi starým stavebním prvkem známým už od starověku (původně jako pálená střešní taška), kromě vypalovaných cihel se také používají cihly sušené (starší forma, známá již 10000 let). Cihly se vyrábí v cihelnách. Řemeslo, které se zabývá výrobou cihel, se nazývá cihlářství.

Běžné cihly se vytvrzují buďto působením žáru ve vypalovací peci (pálené cihly) nebo v rovníkových zemích s teplým podnebím se suší na slunci (nepálené druhy cihel). Mezi ně lze zahrnout i vepřovice, což jsou takové cihly, které vznikly sušením a jsou známé hlavně v Česku, kde se používaly v 19. a 20. století. Podobnou technologií výroby se v cihelnách z cihlářské hlíny vyrábí také další stavební prvky, např. střešní tašky, meliorační trubky, ozdobné dlaždice cihlové tvárnice apod.

Jde o víceúčelový stavební materiál, který je při stavbě nejčastěji spojován maltou. Z páleného cihlového zdiva lze postavit klasickým způsobem až osmipatrové budovy (za předpokladu dobrých základů a železobetonových věnců v každém patře). Vyšší budovy již nelze stavět protože by se váha budovy již v přízemí nebezpečně přiblížila odolnosti cihel na tlak.

Samostatnou skupinou jsou tzv Zvonivky též známé pod názvem Klinkery nebo také ostře pálené či dvakrát pálené cihly. Jedná se o cihly vypálené na vysokou teplotu, případně pálené dvakrát, čímž získají na trvanlivosti. Udává se také, že byly při výrobě lisovány pod velkým tlakem. Jsou odolné proti vlhkosti, jsou mrazuvzdorné i žáruvzdorné (ne ale tak jako cihly šamotové). Též mají výrazně vyšší mechanickou odolnost. Používají se buď tam, kde je potřeba odolnost proti povětrnostním podmínkám (komíny, ploty, venkovní dlažba), nebo tam, kde se využije jejich vzhledu - stavby bez omítky, nebo jako prvek v interiéru - například krb.

Jejich většímu využití brání jejich vyšší cena která je oproti běžné cihle několikanásobná. Vyrábějí se i v podobě obkladových pásů, které se na objekt lepí podobně jako dlaždice. V této podobě existují i rohové prvky, takže iluze cihelného zdiva je zcela dokonalá a také existují v řadě vzorů. Při práci s pravými zvonivkami je ale nutné dodržet určité technologické postupy, které běžný zedník nemusí ovládat a i složení malty má svoje specifika. Současní výrobci obvykle dodávají speciální maltu k těmto cihlám hotovou. Pokud se tyto postupy dodrží, má objekt z nich postavený velmi dlouhou trvanlivost. Ukázkou je například čistírna odpadních vod v Praze - Bubenči[1].

Tradiční plná pálená cihla[editovat | editovat zdroj]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Nejprve se pomocí scraperů natěží cihlářská hlína, která se dále dopravuje buďto úzkokolejnými vozíky nebo nákladními automobily, případně lanovými dráhami do zásobníku (tzv. hliník), v němž se natěžená zemina drtí a současně se přidávají pomocné látky, které zlepšují vlastnosti cihel (např. nižší objemová hmotnost, lepší tepelně izolační vlastnosti, nižší vypalovací teplota, apod.). Poté se celá směs mele, drtí a mísí a směřuje do lisu, který protlačováním vytváří souvislý pás hmoty. Ten se rozřezává pomocí řezacích drátů a vznikají první cihly. Ty dále směřují do sušáren, kde jsou vysoušeny na obsah vlhkosti maximálně 2%. Po 2-3 dnech v sušárně směřují do vypalovací pece, kde se vypalují při teplotě ~1000 °C jeden až dva dny. Nakonec následuje roztřídění dle přesnosti rozměrů, skladování (většinou na paletách, 250-300 cihel/paleta) a expedice.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Cihly připravené k odeslání
Stará cihelna (pec) v Wriezen-Rathsdorfu v Německu

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Rozměry novodobých pálených cihel:

Skutečné rozměry 290 × 140 × 65 mm
Konstrukční rozměr (s omítkou a maltou) 300 × 150 × 75 mm
Hmotnost 4,7 kg/ks
Objemová hmotnost 1900 kg/m³
Pevnost v tlaku 15-80 MPa
Nasákavost 15%

NF - Normalformat - mezinárodně standardizovaná jednotka pro děrované cihly; 1 NF = cihla o rozměrech 250 x 120 x 65 mm. Děrované cihly se využívají ve stavebnictví zejména v zemích střední a východní Evropy (např. v České republice, na Slovensku, v Polsku, v Německu, v Rakousku, v Maďarsku aj.).

c.j. - Cihelná jednotka - Český statistický úřad (ČSÚ) používá (mimo dalších) označení Cihelná jednotka (c.j.) - jde taktéž o cihlu o rozměrech 25 x 12 x 6,5 cm (1000 c.j. = 1,95 m3).

Použití[editovat | editovat zdroj]

Cihly se pro vytváření sestavují do vhodných skladeb tak, aby překrývaly svoje spáry a spojují se maltou:[2]

  • běhounová (zdivo tl. 150, 300mm)
  • vazáková (zdivo tl. 300mm)
  • křížová (zdivo tl. 450mm)
  • polokřížová (zdivo tl. 450mm)

Jiné významy slova[editovat | editovat zdroj]

Slovo se někdy používá pro označování předmětů tvarem či barvou připomínající klasickou cihlu (kvádr), např :

Druhy cihel[editovat | editovat zdroj]

Lícovka[editovat | editovat zdroj]

Lícovka je lícová cihla s průměrnými technickými vlastnostmi. Její využití je především estetické u staveb „ostrovního“ typu. Je asi o 1/4 menší než klasická cihla plná pálená.

WF - Waalformat - mezinárodně standardizovaná jednotka pro lícové cihly; 1 WF = cihla o rozměrech 210 x 100 x 50 mm. Lícové cihly se využívají ve stavebnictví zejména v zemích západní a severní Evropy a v USA (např. v Nizozemsku, v Belgii, ve Velké Británii aj.), v menší míře také v zemích střední a východní Evropy.

Věncovka[editovat | editovat zdroj]

Věncovka je moderní cihla nahrazující bednění klasickými prkny při zakončení zdi tzv. věncem. Na okraj zdi se sezhora postaví z těchto tenkých cihel pás, zabraňující vytékání betonu.

Dutá cihla[editovat | editovat zdroj]

Duté cihly

Duté cihly se používají na stavbu příček a jiných konstrukci (současný název je příčkovka), kde je požadována lehkost. Je to v podstatě cihla běžných rozměrů, ve které jsou ve směru nejdelšího rozměru vytvořeny typicky dvě dutiny čtvercového průřezu, takže má cihla asi 1 cm silné stěny s jednou příčkou uprostřed. Existuje několik dalších cihelných výrobků, které mají dutiny, například CDM blok.

Příčkovka[editovat | editovat zdroj]

Je v současnosti jiný název pro dutou cihlu z odstavce výše. Dříve se tímto názvem označovaly také cihly asi poloviční tloušťky se čtyřmi podélnými dutinami, které se používaly na zdění velmi tenkých a lehkých příček. S příchodem "přesných tvárnic" z porobetonu se vyrábět přestaly. Měly ale na rozdíl od nich jednu výhodu, dutinami se (podobně jako u současných příčkovek) snadno protahovaly kabely elektrické instalace.

Cihly z jiných materiálů[editovat | editovat zdroj]

Krom pálených cihel existují ještě další zdící (či konstrukční) prvky, kterým se běžně říká cihla, ačkoliv nemají s pálenou hlínou nic společného. Jsou to zejména cihly šamotové nebo vápenopískové. První z nich se využívají tam, kde je potřeba odolnost proti žáru, u druhé z nich se cení jednak odolnost proti vlhku a přesné rozměry. Velmi těžké magnezitové cihly, které vydrží vysoký žár (udává se 1800 °C), byly součásti konstrukce akumulačních kamen. V nich nebyly spojeny maltou ale jen složeny uvnitř (obvykle kovové) konstrukce. Dnešní využití starých magnezitových cihel je rovněž pro konstrukci topidel - zejména krbů.

Cihelné tvárnice[editovat | editovat zdroj]

Cihelné tvárnice se vyráběly již v ČSSR v cihelně v Číčenicích a mnoha dalších obcích (např. Týn nad Vltavou, Kostelec nad Orlicí, Lety u Písku, Novosedly na Moravě, Hostomice nad Bílinou, Řepov u Mladé Boleslavi, Holice v Čechách, Tuněchody u Chrudimi, Osík u Litomyšle, Přeštice u Plzně, Jivno, Mladá Vožice, Kunín, Hrachovec, Štíty, Dolní Bukovsko, Hevlín, Mískolesy u Náchoda, Krčín u Náchoda a další). V roce 1989 se v Československu nacházelo asi 117 cihelen. Dnes existuje více výrobců s ucelenými zdícími systémy. Jedná se o poměrně přesné výrobky z pálené hlíny, které se skládají z velkého množství vzduchových komůrek, případně ještě vyplněné dalšími izolačními materiály (minerální vata, polystyrenové kuličky). Umožňují rychlou stavbu a existují v různých rozměrech pro obvodové, nosné a příčkové zdivo, pro překlady a stropní konstrukce. Lepí se obvykle speciální maltou, nebo pomocí pěnového polyuretanu. Mezi sebou se v jedné vodorovné řadě někdy skládají jen k sobě (na pero-drážku) bez malty. Zdivo z tohoto materiálu má dobrou izolační schopnost při částečném zachování tepelné akumulace, která je ovšem znatelně nižší, nežli u cihel plných. Součástí zdících systémů jsou krom uvedeného i jiné výrobky jako jsou kovové kotvící prvky, kterými se zpevňují T spoje (například mezi příčkou a na ni kolmou obvodovou zdí), nebo různé hydroizolační pásy.

Ostatní cihelné výrobky[editovat | editovat zdroj]

V této kategorii jsou cihly pro zvláštní způsoby využití. Cihla vínovka, sloužící k uložení lahví. Cihla trativodka, která odvodňuje zeminu. Cihla věncovka, která slouží k vytvoření prostoru pro ztužující věnce staveb bez potřeby bednění a v neposlední řadě cihelný pásek k obkládání stěn a různých povrchů.[1]

Nejznámější výrobci cihel[editovat | editovat zdroj]

Wienerberger - největší světová skupina výrobců cihel a jiných stavebních materiálů. V České republice působí pod názvem Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., se sídlem v Českých Budějovicích. Cihelna Kinský, spol. s r. o., se sídlem v Kostelci nad Orlicí (patří rovněž do skupiny společností Wienerberger). Druhým nejvýznamnějším výrobcem cihel v České republice je společnost HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. se sídlem v Dolním Bukovsku. Společnost HELUZ cihlářský průmysl má cihelny v Dolním Bukovsku, dvě v Hevlíně u Znojma, v Libochovicích a v Kryrech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.novinky.cz/domaci/251459-nejstarsi-cistirna-odpadnich-vod-v-cesku-je-stale-funkcni.html
  2. výuka Pozemní stavby 1. ročník

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]