Luxfera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Luxfery (Švédsko)

Luxfera, odborně skleněná tvárnice,[1] je stavební prvek obvykle vyráběný ze dvou shodných skleněných částí, které jsou k sobě za tepla přiloženy a tvoří uzavřený vzduchotěsný prostor s mírným podtlakem. Na starších stavbách, (zejména u stropních konstrukcí), se můžeme setkat také s tvárnicemi neuzavřenými, jejich zesílené hrany

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Barevné luxfery

Luxfery charakterizuje jejich rozměr, barva, dekor a povrchová úprava. Z fyzikálních vlastností je důležitá hmotnost, tepelný odpor, světelná propustnost, index zvukové neprůzvučnosti a požární odolnost sklobetonové konstrukce z luxfer.

Možných rozměrů luxfer je velmi mnoho. Typickým rozměrem luxfery je 190 × 190 × 80 mm, existují ale také rozměry 190 × 190 × 100 mm, 190 × 94 × 80 mm, 240 × 240 × 80 mm, 240 × 120 × 80 mm a jiné. Speciálním případem jsou potom ukončovací a rohové tvarovky.

Barva luxfery je docílena pomocí dvou různých technologií. Typicky je obarveno již samotné rozžhavené sklo, přidáním speciálních pigmentů. Výsledná barva je potom velmi stabilní, odolná externím vlivům, jako je UV záření a změny teplot. Druhou možností je vstříknutí syntetické barvy do již hotového a vychladlého odlitku. Tato výrobní technologie je charakteristická pro českého výrobce Vitrablok. Výsledná barva je potom sytější a je možné zaručit naprosto shodný výrobní odstín během celého výrobního cyklu. Nevýhodou této technologie je potom menší odolnost vůči atmosférickým vlivům jako například blednutí při dlouhodobém osvitu.

Dekory jsou vytvářeny pomocí forem, ze kterých je skleněný odlitek vytvořen. V současnosti jsou již dekory téměř výhradně tvořeny na vnitřní straně luxfery, což usnadňuje její údržbu a zamezuje hromadění nečistot.

Povrchovou úpravou luxfery se myslí její matování. Matování se provádí v konečné fázi výroby. Matované luxfery se stávají zcela neprůhlednými, při zachování jisté průsvitnosti (světelné propustnosti). Tohoto efektu se dosahuje narušením skleněného povrchu typicky pískováním nebo leptáním kyselinou.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Stěna ze skleněných tvárnic
sklobetonová stěna

Luxfery se používají ve stavebnictví jako součást sklobetonu na průhledné a průsvitné příčky a stropní konstrukce. Dle toho je dělíme na vertikální a horizontální luxfery. Vertikální luxfery jsou používány k montáži do svislých stavebních konstrukcí (příčky, výplně otvorů), horizontální luxfery se používají do vodorovných konstrukcí jako jsou podlahy a stropy. Důraz je zde kladen na pevnost a tvrdost skla.

Typické použití luxfer je na fasádách objektů k výplním stavebních otvorů, nebo jako dělících příček v interiérech či do sprchových koutů. Díky relativně menším rozměrům a mnoha druhům jsou skleněné tvárnice velmi variabilní a příčky z nich postavené mohou mít různé tvary, rozměry a vlastnosti.

Montáž[editovat | editovat zdroj]

Montáž luxfer se provádí klasickým zděním do betonu. Luxfery se montují na střih protože v průběžné svislé spáře je výztuž. V současnosti existuje mnoho pomůcek, které montáž usnadňují. Pro dodržení stejné tloušťky spáry slouží distanční křížky. Rychletuhnoucí pojiva nahrazují beton. Existuje také mnoho komerčních systémů pro snadnější montáž luxfer. Z mnohých jmenujme švédský Block lock, italský Quicktec nebo Vetroclick, australský Ezylay nebo českou Verralii. Možností je také výroba prefabrikovaných panelů.

Výrobci[editovat | editovat zdroj]

Největší[zdroj?] světový výrobce luxfer je nadnárodní koncern SEVES pod který spadá italský výrobní závod Vetroarredo i český výrobní závod Vitrablok z Duchcova. Dalšími výrobci jsou německý Weck, francouzský La Rochere, indonéská Mulia, ruský Star Glass, americký Corning, čínsky Dezhou Zhenhua nebo polský Vitrosilikon. Jedním z významných dodavatelů je česká společnost GLASS BLOCKS s.r.o.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Glass blocks ve Wikimedia Commons

  1. Ve slovenštině se ujal název sklobetonka