Požár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Požár obytného domu v kanadském Massueville (2006)
Požár obchodního domu v Helsinkách
Hasičské cvičení

Požár je nekontrolovatelný oheň, při kterém dochází:

Vzniká obvykle buď v důsledku technické chyby, přírodního neštěstí nebo úmyslným zapálením (žhářství).

Třídy požáru[editovat | editovat zdroj]

Pro účely požární ochrany se zavádí tzv. třídy požárů[1]. Do tříd se požáry dělí především s ohledem na skupenství hořících látek:

Třída A 
Požáry pevných látek, zejména organického původu, jejich hoření je zpravidla provázeno žhnutímpapír, dřevo, textil. Hasicí přístroje vodní, pěnové a práškové.
Třída B 
Požáry kapalin nebo látek přecházejících do kapalného skupenství – benzín, nafta, barvy, dehet, tuky, parafín. Hasicí přístroje pěnové a práškové.
Třída C 
Požáry plynůacetylen, vodík, metan, propan. Hasicí přístroje práškové a sněhové.
Třída D 
Požár lehkých kovů (hořčík, slitiny hliníku) nebo alkalických kovů (lithium, sodík, draslík a další). Vzhledem k vysoké teplotě požáru vyžaduje použití speciálních suchých hasiv nebo speciálně upravených prášků.
Třída F 
Požáry jedlých olejů a tuků (rostlinné nebo živočišné oleje a tuky)

Fáze požáru[editovat | editovat zdroj]

Fáze požáru jsou důležitou charakteristikou popisující vlastnosti požáru při jeho volném rozvoji, tzn. v případě, že není hašen.

Průběh požáru můžeme rozdělit na 4 fáze:

  1. fáze je určena časem od vzniku požáru rozhoření prvních hořlavých předmětů. V praxi se uvažuje čas 10 minut. Tato fáze je charakterizována nízkými teplotami a malou výměnou plynů. Tuto fázi rovněž označujeme jako fázi rozhořívání.
  2. fáze je charakterizována prudkým nárůstem teploty a plochy požáru, zejména v souvislosti s celkovým vzplanutím
  3. fáze je období, kdy požár je stabilizován, probíhá intenzivní hoření a požárem jsou zachváceny všechny hořlavé předměty v prostoru.
  4. fáze je charakterizována nedostatkem hořlavého materiálu a postupným snižováním intenzity hoření.

Optimální je provedení hasebního zásahu v první fázi, případně na začátku druhé fáze, kdy ještě nedošlo k plnému rozvinutí požáru.

Co dělat při požáru?[editovat | editovat zdroj]

Pokud vypukl požár v objektu, kde se nacházíte, zachovejte klid.

  • Co nejrychleji volejte tísňovou linku 150 nebo 112 a ohlaste požár.
  • Varujte ostatní třeba voláním „hoří“.
  • Prověřte zda se v ohroženém prostředí nenacházejí další osoby, pokud ano, snažte se je zachránit. V případě, že se vám to nepodaří, zapamatujte si jejich polohu (popřípadě ji označte) a neprodleně po příjezdu hasičů jim tuto nahlaste, jde o velmi cennou informaci.
  • Pokuste se požár uhasit dostupnými prostředky a proveďte opatření k zamezení šíření požáru (vypněte plyn, elektřinu, zavřete dveře, odneste hořlavé látky, neodvětrávejte prostory v nichž hoří - přístup vzduchu by mohl ještě zvýšit intenzitu hoření).
  • Opusťte budovu v souladu s její evakuačním řádem. (Chraňte si tělo, nejlépe namočením oděvu, dýchací cesty namočeným ručníkem, vezměte si nejnutnější osobní věci (doklady, peníze, léky apod.)
  • Poslouchejte pokyny hasičů nebo členů IZS a poskytněte jim případně pomoc, kterou si vyžádají.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČSN EN 2 – Třídy požárů

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]