Parafín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Surový parafín ve sklenici

Parafín (též parafin) je bílá, v surovém stavu spíše nažloutlá až nahnědlá, amorfní směs vyšších nasycených alifatických uhlovodíků (alkanů). Je bez chuti a zápachu, ve vodě nerozpustný.

Získává se při destilaci ropy[1] nebo krystalizačním odparafínováním hnědouhelného dehtu, popřípadě se vyrábí katalytickou syntézou. Poprvé jej z dehtu izoloval Karel Ludwig von Reichenbach v Blansku v roce 1833.[2] Bod tání se pohybuje od 42 °C (parafin měkký) do 65 °C (parafin tvrdý) i výše, bod varu zhruba 300 °C. Parafin je směs pevných uhlovodíků řady CnH2n+2 (alifatických-rovinných) (alkanů). Relativní permitivita εr parafínu je 2 až 2,3.

Využití parafínu[editovat | editovat zdroj]

Parafínu se využívá v mnoha odvětvích pro jeho snadnou tavitelnost a tvárnost, vodoodpudivost, termoizolační vlastnosti i energetickou využitelnost.

Parafín se dodává buď ve formě šupinek, pecek anebo desek. Cena obyčejného parafínu se dlouhodobě pohybuje kolem 30 Kč/kg (20062008). Označení parafínu (např. 60/62 nebo 50/52) značí teplotu tání.

Teplota plamene svíčky nepostačuje na dokonalé spálení parafínu ani k úplnému spálení vznikajících rizikových látek jako je toluen nebo benzen. Dlouhodobé každodenní svícení parafínovými svícemi je (zejména v uzavřeném prostoru a při nedostatečném větrání) rizikovým faktorem z hlediska onemocnění rakovinou nebo astmatem. Používání (na výrobu svíček, pochodní či dýmovnic) včelího vosku je zdravotně mnohem příznivější.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zpracování ropy [online]. [cit. 2012-07-31]. Dostupné online. ((česky)) 
  2. KUČERA, Jiří. Blanenský objev, který ozářil svět [online]. [cit. 2012-07-31]. Dostupné online. ((česky)) 
  3. a b Paraffin Wax [online]. [cit. 2012-07-31]. Dostupné online. ((anglicky)) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]