Blansko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Moravě. Další významy jsou uvedeny v článku Blansko (rozcestník).
Blansko
Letecký snímek centra města

Letecký snímek centra města

znak obce Blanskovlajka obce Blanskoznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0641 581283
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Blansko (CZ0641)
obec s rozšířenou působností: Blansko
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 50,56 km²
počet obyvatel: 20 841 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 276 m
PSČ: 678 01
zákl. sídelní jednotky: 24
části obce: 12
katastrální území: 8
adresa městského úřadu: Městský úřad Blansko
nám.Svobody 3
678 24 Blansko
starosta / starostka: Ivo Polák
Oficiální web: http://www.blansko.cz
E-mail: mesto@blansko.cz

Blansko
Red pog.png
Blansko
Blansko, Česko
Části obce (12)
Blansko • Dolní LhotaHorní LhotaHořiceKlepačovLažánkyObůrkaOlešnáTěchovČeškoviceŽižlaviceSkalní mlýn
Zdroje k infoboxu a částem obce

Blansko (německy Blanz) je okresní město v Jihomoravském kraji. Leží v údolí řeky Svitavy, 19 km severně od Brna. Centrum má nadmořskou výšku 276 m, větší část města se rozkládá ve svahu nad levým břehem Svitavy. Blansko zaujímá rozlohu 18,29 km² a žije zde téměř 21 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o zdejší osadě (dnešním Starém Blansku) na pravém břehu Svitavy se objevuje v Letopise tzv. Kanovníka vyšehradského a váže se k roku 1136, kdy probíhal ostrý majetkový (ale v pozadí hlavně politický) spor o právo vystavět v Blansku kostel mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským údělným knížetem Vratislavem. Blansko se s dalšími osadami stalo majetkem olomouckého biskupství a jeho držitelé dostávali toto zboží jako léno. Centrem tohoto panství se stal v 2. polovině 13. století hrad Blansek, ležící východně od Blanska.

Blanenský zámek

Roku 1277 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na protější straně řeky novou osadu, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem pozdějšího města. V držení obou vesnic se vystřídala řada lenních majitelů, z nichž k nejznámějším patřil rod pánů z Kunštátu a Černohorských z Boskovic. Od roku 1526 měl blanenské panství rod pánů z Doubravky a Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a osady Staré a Nové Blansko sloučeny v jeden celek. Jan Skála z Doubravky odkoupil od Jaroslava Černohorského z Boskovic blanenský manský dvůr, který spojil s ostatním zbožím. Roku 1580 povýšil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic Blansko na městečko. V letech 1631-1694 držel Blansko rod pánů z Rožmitálu. Slezský rod hrabat Gellhornů zde v roce 1698 založil první železárny. K významnému rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v souvislosti s rozmachem zdejších železáren a strojíren, které zbudoval Hugo František Salm. K dalšímu rozmachu města přispěla železniční trať Brno - Česká Třebová, která bylo slavnostně otevřena 1. ledna 1849. V tomto období, kdy došlo ke zrušení roboty a šlechtických panství, se stalo Blansko centrem jednoho ze tří soudních okresů, které spadaly pod hejtmanství v Boskovicích.

Blansko z městyse na město povýšil císař František Josef I. teprve roku 1905. V tomto roce byl sepsán pamětní list, který popisuje poměry v Blansku, stav průmyslu, školství, spolků apod. Blansko mělo v té době 417 domů s 3350 obyvateli a bylo rozvinutým průmyslovým městem. Největší továrnou byly Salmovy železářské závody, které vyráběly široký sortiment nejen železářské produkce a které zaměstnávaly 2000 dělníků. Dalším závodem byla továrna a slévárna firmy Ježek, která zaměstnávala 400 dělníků a továrna firmy Carl Mayers Söhne, zabývající se výrobou hliněných kamen a šamotového zboží a zaměstnávající 120 dělníků. Dalšími menšími firmami byly továrna hospodářských strojů Františka Šaumana, továrna hospodářských strojů Družstvo železářů, strojírna bratří Nejezchlebů, cihelna Martina Kaly a další. Roku 1911 založil v Blansku inženýr Erich Roučka továrnu na výrobu elektrických měřících přístrojů a regulačních soustav, kterou o 23 let později prodal Robertu Sochorovi; roku 1945 byla tato továrna znárodněna a dostala název Metra Blansko. Spolu s ČKD Blansko a Adastem Blansko tvořila až do roku 1989 jádro blanenského průmyslu. V roce 1949 se stalo Blansko okresním městem. Dodnes si Blansko zachovalo svůj převážně průmyslový charakter, i když jeho význam pro zaměstnanost v okrese znatelně poklesl.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Zajímavá místa a stavby v Blansku[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Blansku.

Blansko leží na železniční trati Brno-Česká Třebová a vzhledem k tomu, že je východiskem turistických cest do oblasti Moravského krasu je nazýváno bránou Moravského krasu. Toto slovní spojení si Blansko nechalo v roce 2009 zaregistrovat jako ochrannou známku.[2] Východně od města se nachází zřícenina hradu Blansek. Jižně od Blanska leží zřícenina Čertova hrádku a Nový hrad.

Náměstí[editovat | editovat zdroj]

Noční Náměstí Republiky
  • náměstí Republiky – náměstí v centru města; na náměstí leží budova Komerční banky, budova Městského úřadu, hotel Dukla, je zde vybudován vodotrysk, lavičky a také parkovací místa; v období prázdnin tu promítá letní kino
  • náměstí Svobody – náměstí před budovou blanenské radnice; uprostřed náměstí je parčík s lavičkami, fontánkou s labutěmi, bronzovou sochou hříbat (připomínka zemědělských budov, které tu v minulosti stávaly) a památníkem padlých v 1. světové válce
Noční Wanklovo náměstí s kostelem Sv. Martina v pozadí
  • Wankelovo náměstí – podlouhlé náměstí v srdci Blanska s výzdobou tvořenou litinovými sochami
  • náměstí Míru - 9.květen,několik obchodů
  • Rožmitálova ulice – nově opravená ulice (pěší zóna) s cihlově červenou dlažbou, lavičkami
  • park u Zborováka – nově zrekonstruovaný park u vlakové zastávky s památníkem bitvy u Zborova

Historické stavby[editovat | editovat zdroj]

Pohled na kostel sv. Martina
  • blanenský zámek se zámeckým parkem – v zámku je dnes umístěno Muzeum Blansko s několika stálými expozicemi: historie železářství, blanenská umělecká litina 19. a 20. století, Moravský kras, historické interiéry; v tomto zámku mimo jiné pobýval lékař a archeolog Jindřich Wankel, spisovatel Ferdinand von Saar nebo Karolina Meineke
  • ADAST – správní budova firmy ADAST Blansko a. s. postavená v roce 1911 ve windsorském stylu po vzoru zámku Miramare; nyní je v této budově vinárna a restaurace
  • barokní kostel sv. Martina (postaven 1672–1691) – původně zde stál románský (později gotický) kostel, založený v 1. pol. 12. století olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem; starobylý zvon ve věži kostela je jedním z nejstarších na Moravě; Kostel je významným zastavením na evropské stezce sv. Martina "Via Sancti Martini", což dokládá informační tabule na zdi farní zahrady a také symbolická bronzová šlépěj sv. Martina umístěná v lodi kostela.
  • Klamova huť (z roku 1855) – poslední zachovaná huť železáren z 19. století, dříve muzeum umělecké litiny, nyní opět výrobní prostory
  • dřevěný kostelík ze 17. století, přivezený sem v roce 1936 z Podkarpatské Rusi
  • radnice – postavena r. 1885, současnou podobu nabyla v roce 1904, kdy byla dostavěna věž s hodinami; sídlo úřadu starosty a některých složek Městského úřadu[3]
  • Ve 30. letech byl dle návrhu věhlasného architekta Bohuslava Fuchse postaven areál vodárny
  • hotel Skalní mlýn - nejvýznamnější centrum Moravského krasu

Památníky[editovat | editovat zdroj]

Památník "Hrdinům od Zborova"
  • památník Boženy Němcové, nachází se v parčíku u křižovatky ulic Žižkovy a Havlíčkovy
  • památník padlým v 1. světové válce. Stojí v parku na Náměstí Svobody.
  • památník hrdinům bitvy u Zborova, byl odhalen v roce 1947 a přečkal bez úhony dobu komunistické totality. V roce 2007 byla socha opravena a na své původní místo se vrátil i ztracený bodák. Nachází se v parčíku u zastávky ČD Blansko-město.
  • památník osvobození – „Rudoarmějec“, je v parčíku u křižovatky ulic Sadové, Seifertovy a Hybešovy.
  • "Alegorie válečnictví" - dvoutunová litinová socha (Ares odpočívající na válečných trofejích). Roku 1918 byla odlita pro Trident (Trento), ale vzhledem k pohnutým událostem konce světové války už na místo určení nedorazila. Dodnes stojí v parčíku u budovy ČKD.
  • náhrobní památník první ženy anglického krále Viléma IV. Karoliny Meineke , obklopený nově zbudovaným rozáriem, se nachází přímo u kostela sv. Martina

Moderní stavby[editovat | editovat zdroj]

  • Městská knihovna Blansko – okresní knihovna
  • Galerie města Blanska – expozice výtvarného umění
  • Městský klub – klubové zařízení s velkým sálem a jevištěm, malými sály a klubovnami; součástí klubu je restaurace s letní zahrádkou
  • Kino Blansko
  • Nemocnice Blansko
  • hotel Dukla – zastaralá budova sloužící převážně jako ubytovna pro zahraniční dělníky; pravidelně se objevují návrhy na její zbourání
  • Hotel Macocha
  • Domov důchodců
  • Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola
  • Zvláštní škola
  • Strojírenský komplex ČKD Blansko

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

  • Gymnázium Blansko
  • Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola
  • Střední škola technická a gastronomická Blansko
  • Střední škola gastronomická, s.r.o.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální členění města

Katastrální území a Části města[editovat | editovat zdroj]

Město se člení na 8 katastrálních území a 12 částí města. Katastrální území a Části města na nich ležící jsou:

Městské čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Město se člení neoficiálně na tyto městské čtvrti:

  • Zborovce
  • Sever
  • Staré bytovky (9. květen)
  • Písečná
  • Podlesí
  • Blansko-město
  • Staré Blansko
  • Vojánky
  • Arnoštovo údolí

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Blansko a Obvod obce s rozšířenou působností Blansko.

Blansko je okresním městem a také obcí s rozšířeno působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Blansko se skládá ze 116 obcí, ORP z 43 obcí.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V roce 1849 byla dána do provozu železniční trať Brno - Česká Třebová. Roku 1899 došlo k jednání o vytvoření železniční tratě do Vyškova, které však nebylo realizováno. [4] Stejně tak nebyly počátkem 20. století realizovány návrhy na zbudování železničních tratí do Moravského krasu, Líšně, Prostějova či Tišnova [5] [6] [7] [8] [9] K dalšímu rozvoji železničních tratí nedošlo a Blanensko se od 20. let začalo soustředit na autobusovou dopravu, kterou realizovali soukromí dopravci. V roce 1949 vznikl státní podnik ČSAD Blansko, který byl dopravním závodem národního podniku ČSAD Brno. [10] Po roce 1989 vstoupili na trh další dopravci, k 1.1.1994 byla dopravní firma ČSAD Blansko privatizována. Současnou městskou hromadnou dopravu ve městě i do okolních měst a obcí, zajišťují autobusové linky, které jsou součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

Sport v Blansku[editovat | editovat zdroj]

Blansko bývá v současnosti označováno také za „město sportu“[zdroj?]. Jednak zde působí řada sportovních klubů a oddílů, z nichž vzešla mnohá významná jména českého vrcholového sportu (především blanenský rodák a olympijský vítěz v hodu diskem Ludvík Daněk); navíc se ve městě nachází i široká škála moderních sportovišť (kryté lázně, aquapark, nově rekonstruovaná hřiště a tělocvičny).

Blanenský fotbalový klub FK Blansko hrál ještě v sezóně 2005/2006 1.A třídu, díky každoročnímu postupu v roce 2008 hraje MSFL. V letech 2009 - 2011 následovaly dva sestupy, v roce 2013 pak postup a dnes tak klub hraje Moravskoslezskou divizi D.

Hokejový klub HC Blansko hrál v letech 2003 - 2008 2. národní hokejovou ligu. Největším úspěchem je dvojnásobná účast ve finále 2. NL v sezonách 05/06 a 06/07. Před sezonou 2008/2009 prodal druholigovou licenci z ekonomických důvodů týmu Vsetín. V sezoně 2009/2010 se blanenský tým sloučil s Technikou Brno a pod názvem VSK Technika Blansko v Blansku hrál třetí nejvyšší hokejová liga. Spolupráce však byla po roce ukončena a hokejový klub v Blansku zanikl. Do sezóny 2010/11 však nastoupil nový tým DYNAMITERS Blansko HK, složený převážně z odchovanců původního hokejového klubu.

Z významných sportovních a kulturních akcí nadregionálního významu se ve městě každoročně konají např. mezinárodní Půlmaraton Moravským krasem, Blanenské vítání sv. Martina a podzimní RAJBAS festival filmů, setkání a dobrodružství pořádaný Sdružením Horizont Blansko.

Funguje zde také velmi úspěšný judistický oddíl, který dokázal vychovat několik Mistrů ČR.

Město úspěšně reprezentuje i baseballový oddíl TJ Olympia Blansko, který výborně pracuje s mládeží a kromě několika klubových medailových umístění na MČR, vychoval několik desítek nejen mládežnických, ale i seniorských reprezentantů ČR. Mužský tým od roku 1991 do 2008 byl nepřetržitým účastníkem nejvyšší soutěže v baseballu (od roku 1993 České baseballové extraligy). Po nešťastném sestupu v roce 2008 je účastníkem Českomoravské baseballové ligy, kde získal v roce 2009 a 2010 bronzová umístění a v roce 2011 se Olympii soutěž podařila vyhrát. V Baráži o extraligu porazila tým Skokani Olomouc 3:2 na zápasy a po třech letech se vrací do nejvyšší české baseballové soutěže. Blanenský baseballový areál, na kterém se konalo v roce 2004 Mistrovství Evropy kadetů (prvenství získalo družstvo ČR) a kde se v roce 2005 odehrála část Mistrovství Evropy mužů, patří k nejhezčím v České republice.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Kromě rodáků jsou s městem také spojeny další osobnosti, které tu nějaký čas pobývaly a působily/působí:

U kostela sv. Martina se nachází pamětní deska Karoliny Meineke první manželky pozdějšího anglického krále Viléma IV., která poslední léta svého života trávila na zámku v Blansku, kde také v roce 1815 zemřela.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Panorama města Blansko

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.ozs.det?pozk=2923609&plan=cs
  3. SVOBODA, Pavel. Blanenskou radnici postavili v roce 1885 za 108 tisíc korun [online]. denik.cz, [cit. 2012-08-29]. Dostupné online.  
  4. http://www.skrebi.wz.cz/vlak/rak.html
  5. http://www.skrebi.wz.cz/vlak/bv.html
  6. http://www.blansko.cz/clanky/11/04/nerealizovana-zeleznicni-trat-do-moravskeho-krasu.php
  7. http://lipovec.webz.cz/zeleznice.html
  8. http://www.skrebi.wz.cz/vlak/lj.html
  9. http://www.skrebi.wz.cz/vlak/obrd/mv.jpg
  10. http://www.cadblansko.cz/cze/c_historie_spolecnosti.phtml

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Pilnáček, Paměti města Blanska a okolních hradů, 1927
  • Sborník Muzea Blanenska 92, Vratislav Grolich, průmysl v letech 1850-1905
  • Sborník Muzea Blansko 1998 - 2009

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]