Uhlovodíky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Uhlovodík je označení pro organickou sloučeninu, jejíž molekula se skládá pouze z atomů uhlíku (C) a vodíku (H). Tyto látky mají hlavní uhlíkový řetězec (tzv. uhlíková kostra), na kterou jsou připojeny atomy vodíku. Termín uhlovodík se často[kdy?] užívá jako zkrácený název pro alifatické uhlovodíky (nearomatické uhlovodíky).[zdroj?]

Dělení uhlovodíků[editovat | editovat zdroj]

Model benzenu, který patří mezi aromatické uhlovodíky
Podle typu řetězce Podle typu vazeb Vazby
Alifatické uhlovodíky Acyklické uhlovodíky Alkany jednoduché
Alkeny jedna dvojná vazba
Alkyny jedna trojná vazba
Alkadieny dvě dvojné
Cyklické uhlovodíky Cykloalkany jednoduché
Cykloalkeny jedna dvojná vazba
Cykloalkyny jedna trojná vazba
Aromatické uhlovodíky (areny) delokalizovaný systém konjugovaných dvojných vazeb

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Uhlovodíky se získávají při rafinaci ropy v ropných rafinériích a v chemických závodech

Nejjednodušším uhlovodíkem je methan, uhlovodík s jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku: CH4. Ethan je uhlovodík (přesněji řečeno alkan) sestávající z dvou atomů uhlíku spojených jednoduchou vazbou, každý se třemi atomy vodíku: C2H6. Propan má tři uhlíkové atomy (C3H8) a butan čtyři (C4H10). Dále následují pentan (5), hexan (6), heptan (7), oktan (8), nonan (9), dekan (10), undekan (11) a dodekan (12). Tato homologická řada dále pokračuje a liší se o homologický přírůstek CH2, obecný vzorec alkanů je tedy CnH2n+2.

Uhlovodíky a deriváty[editovat | editovat zdroj]

Existují tři druhy názvosloví uhlovodíků: triviální, jež je nejstarší a souvisí s místem výskytu nebo s vlastnostmi, funkčně skupinové (radikálově funkční), které se skládá z uhlovodíkového zbytku a názvu funkční skupiny, a systematické, definované organizací IUPAC.

Chemický název uhlovodíku se může skládat z předpon, kmene značícího počet uhlíku a koncovky. Předpony mohou být číslovkové (di, tri, tetra, …) nebo názvoslovné (cyklo- pro uzavřený řetězec, izo- a neo- pro větvený řetězec, alkyl- pro navázané uhlovodíkové zbytky). Pestřejší soubor předpon obsahují deriváty uhlovodíků pro označení funkčních skupin. Slovní základ označující počet uhlíků je buďto vžitý triviální (meth-, eth-) nebo vychází z číslovky. Koncovka vyjadřuje chemickou vazbu (-an, -en, -dien, -yn) nebo uhlovodíkový zbytek (-yl). U derivátů uhlovodíků se vyskytují další koncovky pro funkční skupiny.

Při tvorbě názvu uhlovodíku je nejdřív nutné najít nejdelší uhlíkový řetězec s co největším počtem násobných vazeb. Poté atom uhlíku očíslován tak, aby vznikla co nejmenší čísla.

Dvojná vazba má přednost před vazbou trojnou a před uhlovodíkovým zbytkem. Předpony uhlovodíkových zbytků s číslem jejich pozice se řadí podle jejich názvu v abecedním pořadí. Podobně jsou řazeny i koncovky označující typ vazby. Pro větvené uhlovodíky obsahující na konci řetězce skupinu (CH3)2CH- je možné použít předponu izo-, pro skupinu (CH3)3C- předponu neo-.

Počet atomů C alkan alken alkyn cykloalkan cykloalken cykloalkyn isomery alkoholy isoalkoholy karboxylová kyselina
1 methan neexistuje neexistuje neexistuje neexistuje neexistuje neexistuje methanol neexistuje kyselina methanová (mravenčí)
2 ethan ethen ethyn neexistuje neexistuje neexistuje neexistuje ethanol neexistuje kyselina ethanová (octová)
3 propan propen propyn cyklopropan cyklopropen cyklopropyn neexistuje propanol isopropanol kyselina propanová (propionová)
4 butan buten butyn cyklobutan cyklobuten cyklobutyn isobutan butanol isobutanol kyselina butanová (máselná)
5 pentan penten pentyn cyklopentan cyklopenten cyklopentyn isopentan pentanol isopentanol kyselina pentanová (valerová)
6 hexan hexen hexyn cyklohexan cyklohexen cyklohexyn isohexan hexanol isohexanol kyselina hexanová (kapronová)
7 heptan hepten heptyn cykloheptan cyklohepten cykloheptyn isoheptan heptanol isoheptanol kyselina heptanová (enanthová)
8 oktan okten oktyn cyklooktan cyklookten cyklooktyn isooktan oktanol isooktanol kyselina oktanová (kaprylová)
9 nonan nonen nonyn cyklononan cyklononen cyklononyn isononan nonanol isononanol kyselina nonanová (palergonová)
10 dekan decen decyn cyklodekan cyklodecen cyklodecyn isodecan dekanol isodekanol kyselina dekanová (kaprinová)
11 undekan undeken undekyn cykloundekan cykloundeken cykloundekyn isoundekan undekanol isoundekanol kyselina undekanová
12 dodekan dodeken dodekyn cyklododekan cyklododeken cyklododekyn isododekan dodekanol isododekanol kyselina dodekanová (laurová)
13 tridekan trideken tridekyn cyklotridekan cyklotrideken cyklotridekyn isotridekan tridekanol isotridekanol kyselina tridekanová
14 tetradekan tetradeken tetradekyn cyklotetradekan cyklotetradeken cyklotetradekyn isotetradekan tetradekanol isotetradekanol kyselina tetradekanová (myristová)
15 pentadekan pentadeken pentadekyn cyklopentadekan cyklopentadeken cyklopentadekyn isopentadekan pentadekanol isopentadekanol kyselina pentadekanová (kaprinová)
16 hexadekan hexadeken hexadekyn cyklohexadekan cyklohexadeken cyklohexadekyn isohexadekan hexadekanol isohexadekanol kyselina hexadekanová (palmitová)
17 heptadekan heptadeken heptadekyn cykloheptadekan cykloheptadeken cykloheptadekyn isoheptadekan heptandekanol isoheptandekanol kyselina heptandekanová
18 oktadekan oktadeken oktadekyn cyklooktadekan cyklooktadeken cyklooktadekyn isooktadekan oktodekanol isooktodekanol kyselina oktodekanová (stearová)
19 nonadekan nonadeken nonadekyn cyklononadekan cyklononadeken cyklononadekyn isononadekan nonadekanol isononadekanol kyselina nonadekanová
20 ikosan ikosen ikosyn cykloikosan cykloikosen cykloeikosyn isoikosan ikosanol isoikosanol kyselina eikosanová (arachová)


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]