Kyselina valerová
| Kyselina valerová | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | kyselina pentanová |
| Triviální název | kyselina valerová, acidum valericum (lat.) |
| Funkční vzorec | CH3(CH2)3COOH |
| Sumární vzorec | C5H10O2 |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 102,13 g/mol |
| Teplota tání | -35 °C |
| Teplota varu | 186 °C |
| Hustota | 0,930 g/cm³ |
| Disociační konstanta pKa | 4,86 |
| Rozpustnost ve vodě | 4,97 g/100 ml (25 °C) |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Kyselina valerová je jednou z mnoha tzv. karboxylových kyselin, v jejichž rámci se řadí mezi monokarboxylové kyseliny. Její vzorec je CH3(CH2)3COOH. Její systematický název zní kyselina pentanová.
Kyselina valerová je obsažena v kozlíku lékařském, její triviální pojmenování pochází právě z latinského názvu této rostliny, Valeriana officinalis. Jako ostatní karboxylové kyseliny, které mají ve své molekule nižší počet atomů uhlíku, má velmi nepříjemný dráždivý zápach, zapáchá po zvířecích výkalech. Její soli a estery se nazývají valerany.
Kyselina valerová se používá při syntéze jejích esterů. Její nestálé estery můžou nepříjemně páchnout a používají se v kosmetice a parfumerii. Pentylvalerát a ethylvalerát se používají jako přísady do jídel kvůli jejich ovocné příchuti.