Kyselina benzoová
| Kyselina benzolová | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | kyselina benzenkarboxylová |
| Triviální název | kyselina benzoová |
| Latinský název | Acidum benzoicum |
| Anglický název | Benzoic acid |
| Německý název | Benzoesäure |
| Funkční vzorec | C6H5COOH |
| Sumární vzorec | C7H6O2 |
| Vzhled | bezbarvé krystaly |
| Identifikace | |
| Číslo RTECS | DG0875000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 122,12 g/mol |
| Teplota tání | 122,4 °C |
| Teplota varu | 249 °C |
| Teplota sublimace | 100 °C |
| Hustota | 1,32 g/cm³ |
| Disociační konstanta pKa | 4,21 (25 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | 3,4 g/l (25 °C) |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
rozpustná |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R22 R36/37/38 R42/43 |
| S-věty | S22 S26 S36/37 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Kyselina benzoová (lat. acidum benzoicum) je nejjednodušší aromatická jednosytná karboxylová kyselina. Za normálních podmínek jde o bezbarvou až bílou krystalickou látku. Jedná se o slabou kyselinu. Využívá se jako konzervační prostředek, léčivo proti kožním infekcím a je velice důležitým prekurzorem v organické syntéze.
Obsah |
Výskyt [editovat]
V přírodě se vyskytuje jak volně tak i ve sloučeninách, hlavně v pryskyřici benzoe a v esterech (tzv. balzámech).
Příprava a výroba [editovat]
Kyselina benzoová se průmyslově vyrábí oxidací toluenu kyslíkem za katalýzy kobaltu nebo manganistanu draselného, reakce probíhá s velmi vysokými výtěžky a vychází z lehce dostupného prekurzoru.
Další způsob výroby spočívá v dekarboxylaci kyseliny ftalové.
Využití [editovat]
Konzervační prostředek [editovat]
Kyselina benzoová (E210) a její soli (sodné E211, draselné E212 a vápenaté E213) se používají jako konzervační prostředky. Přidávají se do nápojů, ovocných výrobků, hořčice, chemicky vykynutého těsta a koření s pH pod 4,5.
Organická syntéza [editovat]
Kyselina benzoová je velice důležitý prekurzor pro mnoho dalších organických látek, nejdůležitější jsou:
- Benzoylchlorid, C6H5C(O)Cl, je základním prekurzorem pro mnoho derivátů kyseliny benzoové, jako třeba benzylbenzoát, který se používá jako hmyzí repelent.
- Benzoylperoxid, [C6H5C(O)O]2, využití v kosmetice.
- Fenol, C6H5OH, vyrábí se oxidační dekarboxylací při 300-400 °C, fenol se využívá hlavně pro syntézu nylonu.
Lékařství [editovat]
Používá se v kombinaci s kyselinou salicylovou při léčbě kožních infekcí a může se využívat také proti akné.
Průmysl [editovat]
Kyselina benzoová a její soli se také mohou používat v některých zubních pastách, v kosmetických přípravcích s pH pod 4 a některých deodorantech.
Metabolismus a zdravotní vliv [editovat]
Kyselina benzoová se v těle odbourává na kyselinu hippurovou, která je koncovou sloučeninou metabolismu některých xenobiotik a je vylučována močí z těla. Lidské tělo vyloučí denně přibližně 0,44 g/l[zdroj?] kyseliny hippurové, avšak pokud je organismus vystaven toluenu nebo benzoové kyselině, může tato hodnota být vyšší. WHO (Světová zdravotnická organizace) stanovila maximální tolerovatelný příjem na 5 mg/kg hmotnosti těla na den.
Nežádoucí účinky kyseliny benzoové při nadměrné expozici na tělo mohou vyvolat kopřivku, astma, rinitidu nebo anafylaktický šok.
Smrtná dávka LD50 je 1700 - 2530 mg/kg (orálně, potkan), smrtná koncentrace LC50 pro ryby 214 mg/dm3 (48 h)[1].
Zdroje [editovat]
- John McMurry: Organic Chemistry, 5th ed. Brooks/Cole 2000
- Zdravotní rizika:http://www.inchem.org/documents/cicads/cicads/cicad26.htm#PartNumber:2