Kyselina mravenčí
| Kyselina mravenčí | |
|---|---|
   |
|
| Obecné | |
| Systematický název | kyselina methanová |
| Triviální název | kyselina mravenčí, Acidum formicum (lat.) |
| Funkční vzorec | HCOOH |
| Sumární vzorec | CH2O2 |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 46,024 8 g/mol |
| Teplota tání | 8,4 °C (281,6 K) |
| Teplota varu | 100,8 °C (374,0 K) |
| Hustota | 1,22 g/cm³ (kapalina) |
| Viskozita | 1,57 cP (26 °C) |
| Disociační konstanta pKa | 3,75 |
| Bezpečnost | |
 Žíravý (C) |
|
| R-věty | R35 |
| S-věty | (S1/2) S23 S26 S45 |
|
|
|
| H-věty | H314 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Kyselina mravenčí (lat. acidum formicicum, též acidum formicum), methanová kyselina (mimo chemii dle PČP metanová kyselina) je nejjednodušší karboxylovou kyselinou. Z jejího vzorce vyplývá, že na karboxylovou skupinu —COOH je vázán pouze jeden atom vodíku. Je to bezbarvá na vzduchu dýmající ostře páchnoucí kapalina, její bod tání a hlavně bod varu jsou podobné jako u vody.
Kyselina mravenčí je obsažena v mravenčím jedu, odtud pochází její název. Dále je obsažena např. v jedu včel nebo v kopřivách. Kyselina mravenčí má leptavé účinky a používá se především v organické technologii. Tvoří jako ostatní kyseliny soli, které se nazývají mravenčany, převládá však označení formiáty. Stejné označení se používá i pro látky, vznikající esterifikací - tzn. reakcí s alkoholy, nejjednodušším esterem je methylformiát, neboli mravenčan methylnatý. Syntetická kyselina mravenčí se užívá k výrobě barviv, v gumárenském průmyslu a v koželužství k odvápnění kůže, též jako přídatná látka do potravin pod označením E 236. Je to nejsilnější kyselina z karboxylových kyselin, protože je bez uhlíkového řetězce a bez mezomerního efektu. Vysoký bod varu má díky relativně vysoké molární hmotnosti. Má silné redukční účinky. V laboratoři slouží k výrobě oxidu uhelnatého pomocí kyseliny sírové, která odebere z kyseliny mravenčí vodu. HCOOH → CO + H2O
