Kyselina skořicová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kyselina skořicová
Strukturní vzorec kyseliny skořicové
Obecné
Systematický název kyselina (E)-3-fenylprop-2-enová
Triviální název kyselina skořicová
Ostatní názvy kyselina trans-skořicová, kyselina (E)-skořicová, kyselina fenylakrylová
Anglický název Cinnamic acid
Německý název Zimtsäure
Sumární vzorec C9H8O2
Vzhled bílé krystaly
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 148,17 g/mol
Teplota tání 134 °C
Teplota varu 300 °C
Hustota 1,247 5 g/cm³
Disociační konstanta pKa 4,44
Rozpustnost ve vodě 0,4 g/l
Krystalová struktura monoklinická
Bezpečnost
Dráždivý
Dráždivý (Xi)
R-věty R36
S-věty S25
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Kyselina skořicová je organická sloučenina se chemickým vzorcem C6H5CHCHCOOH. Jedná se o bílé krystalky mírně rozpustné ve vodě. Bod tání je 133 °C, bod varu 300 °C.

Získává se z oleje skořice nebo z balzámů, například storaxu. Nachází se také v bambuckém tuku a je nejlepší indikací historie prostředí a post-extrakčních podmínek. Lze vyrobit také synteticky.

Kyselina skořicová se používá v ochucovadlech, syntetickém indigu a v některých léčivech, jejím primárním použitím je ovšem výroba methyl-, ethyl- a benzylesterů pro parfumářský průmysl. Kyselina skořicová má "medovou, květinovou vůni" (Merck index). Kyselina sama a její těkavější ethylester (ethylcinnamát) jsou vonné a chuťové složky esenciálního oleje skořice, kde je podstatnou složkou příbuzná látka cinnamaldehyd. Kyselina skořicová je také součástí biosyntetických cest při výrobě šikimátu a fenylpropanoidu. Biosyntéza kyseliny z fenylalaninu probíhá za přítomnosti enzymu fenylalaninamoniaklyázy (PAL).

Kyselina skořicová je rozpustná v diethyletheru, nerozpustná v hexanu.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cinnamic acid na anglické Wikipedii.