Portál:Chemie

Víte, že:

... soli alkalických kovů a kovů alkalických zemin barví plamen?

... není možné spolehlivě určit, zda má větší hustotu osmium či iridium?

... nitrační směs je označení pro směs koncentrované kyseliny dusičné a koncentrované kyseliny sírové, v níž jsou obě tyto kyseliny v hmotnostním poměru 1:2?

... ve vesmíru připadne 300 miliard atomů vodíku na jeden atom zlata?

Chloroplasty měříku příbuzného v optickém mikroskopu.

Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) je biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb. Využívá světelného, např. slunečního, záření a tepla k tvorbě (syntéze) energeticky bohatých organických sloučenin – cukrů – z jednoduchých anorganických látek – oxidu uhličitého (CO₂) a vody.

Proces probíhá v chloroplastech díky fotosyntetickým barvivům, zejména chlorofylu. Organismy, které zajišťují svoji potřebu energie pomocí fotosyntézy, se nazývají autotrofní resp. autofototrofní. Mezi fotosyntetizující organismy patří především o zelené rostliny a některé druhy baktérií, sinic, ruduch, obrněnek, skrytěnek, hnědých řas, krásnooček a zelených řas.

Fotosyntéza je složitý, několikastupňový proces a některé otázky týkající se jejího průběhu dosud nejsou dostatečně objasněny. Průběh se dělí do dvou fází. Ve světelné fázi barevné pigmenty pohlcují světlo, z něhož získávají energii pro následné děje. V této fázi dochází k rozkladu vody a uvolnění kyslíku, který pak využívají i jiné organismy k dýchání. Biochemické děje v temnostní fázi již světlo nepotřebují, ale využívají energii, která z něj byla ve světelné fázi získána. V této fázi dochází k zabudování oxidu uhličitého do molekul cukrů, které dále slouží buď jako zásobárna a zdroj energie, nebo jako stavební složky pro tvorbu složitějších molekul (polysacharidů, glykosidů aj.). Procesy temnostní fáze probíhají v cyklech a liší se podle druhu organismu.

Celkový průběh fotosyntézy shrnuje rovnice:

6 CO₂ + 6 H₂O → C₆H₁₂O₆ + 6 O₂

Maria Skłodowska-Curie (7. listopadu 1867 Varšava – 4. července 1934 Sancellemoz, Francie), počeštěně též Marie Curie-Sklodowská (a zvláště v zahraničí se uvádí opačné pořadí rodného a provdaného příjmení) byla významná vědkyně polského původu, která většinu života působila ve Francii. Zabývala se výzkumy v oblasti fyziky a chemie.

K jejím největším úspěchům patří:

• teorie radioaktivity
• technika dělení radioaktivních izotopů
• objev dvou nových chemických prvků: radia a polonia.

Pod jejím osobním vedením byly též prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity.

Dvakrát byla vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé v roce 1903 z fyziky spolu s manželem Pierrem Curie za výzkumy radioaktivity a jejím objevitelem Henri Becquerelem, a podruhé v roce 1911 z chemie za izolaci čistého radia.

Kategorie, které spadají pod Chemii:

• Agrochemie
• Analytická chemie
• Anorganická chemie
• Biochemie
• Chemici
• Chemické inženýrství
• Chemické látky
• Chemické názvy a kódy
• Chemické reakce
• Chemické seznamy
• Chemické soutěže
• Chemické teorie
• Chemické veličiny
• Chemický průmysl
• Farmacie
• Fyzikální chemie
• Geochemie
• Historie chemie
• Koordinační chemie
• Makromolekulární chemie
• Organická chemie
• Periodická tabulka
• Potravinářská chemie
• Chemický software
• Stereochemie

Příbuzné portály:

Související články obsahuje Portál Oxidy

Toto vyznamenání se uděluje za rozšiřování článků o chemii nebo za zakládaní chemických pahýlů. Pravidla pro udělení zde.

Toto vyznamenání se uděluje za velmi významné rozšiřování nebo tvorbu článků na poli chemie. Pravidla pro udělení zde.

Níže jsou uvedeny články, které je nutno vytvořit nebo upravit. Jedná se o témata k jednotlivým oborům chemie do chemické olympiády kategorie A. V rámci oboru chemie nemusí jít vždy o téma, které tam podle kategorizace na Wikipedii patří (redukční potenciál není článek, který patří do anorganické chemie), ale které jsou uvedeny v zadání chemické olympiády k zvládnutí všech úloh, které se v daném oboru chemie objeví.

Anorganická chemie

Oxidační číslo, Elektronový vzorec (a v rámci článku se zaměřit na Strukturní elektronový vzorec), Redoxní reakce (v článku také uvést, jak se rovnice vyčíslují), Disproporcionace, Synproporcionace, Redukční potenciál, Beketovova řada kovů, Latimerův diagram, Reakční enthalpie

Organická chemie

Halogenderiváty (v článku napsat části o druzích halogenderivátů, o redoxních reakcích halogenů a organických halogenderivátů, o metodách vzniku vazby C-X, o oxidaci halogenderivátů a o hypervalentních halogenderivátech), Adice, Radikálová substituce, Aromatická elektrofilní substituce, Schiemannova reakce, Finkelsteinova reakce, Radikálová halodekarboxylace, Hunsdieckerova reakce, Dess-Martinovo činidlo

Fyzikální chemie

Elektrolýza, Faradayův zákon, Galvanický článek, Palivový článek, Redukční potenciál, Nernstova rovnice, Gibbsova volná energie, Rovnovážná konstanta, Foton (energie fotonu)

Biochemie

Enzymy (část o inhibici), Kataláza, Peroxidáza, Askorbátoxidáza, Kyselina L-askorbová, Tokoferol, Glutathion, Polyfenoly

Analytická chemie