Neon

He ↑ Ne ↓ Ar Fluor ← Neon • [He] 2s2 2p6 20 Ne 10 • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • ↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo	Neon (Neonum), Ne , 10
Registrační číslo CAS	7440-01-9
Umístění v PSP	18 skupina, 2. perioda, blok p
Char. skupina	Vzácné plyny
Hmotnostní zlomek v zem. kůře	0,005 ppm
Konc. v mořské vodě	0,00014 mg/l
Počet přírodních izotopů	3
Vzhled	Bezbarvý plyn
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost	20,183 u
Atomový poloměr	38 pm
Kovalentní poloměr	69 pm
van der Waalsův poloměr	154 pm
Elektronová konfigurace	[He] 2s2 2p6
Elektronů v hladinách	2,8
Oxidační číslo
Fyzikální vlastnosti
Skupenství	Plynné
Krystalová struktura	Krychlová
Hustota	0,901 g/cm3
Kritická hustota	{{{kritická hustota}}} g cm-3
Tvrdost	(Mohsova stupnice)
Magnetické chování	Nemagnetický
Měrná magnetická susceptibilita	{{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání	-248,4 °C (24,7 K)
Teplota varu	-245,9 °C (27,2 K)
Kritická teplota	{{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu	{{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu	{{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace	{{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu	{{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak	{{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem	13,23 · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient	{{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient	{{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry	100 Pa při 15K
Rychlost zvuku	435 m/s
Index lomu	{{{index lomu}}}
Relativní permitivita	{{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost	S·m-1
Měrný elektrický odpor
Teplotní součinitel el. odporu	{{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost	49,1 × 10-3 W·m−1·K−1
Povrchové napětí	{{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání	0,326 kJ/mol
Specifické teplo tání	{{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu	1,84 kJ/mol
Specifické teplo varu	{{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie	{{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace	{{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie	{{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita	20,786 Jkg-1K-1
Molární tepelná kapacita	{{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³
Spalné teplo na kg
Různé
Van der Waalsovy konstanty	{{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti	{{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál	-2,71 V
Elektronegativita	4,0 (Paulingova stupnice)
Ionizační energie	1: 2080,7 KJ/mol 2: 3952,3 KJ/mol 3: 6122,0 KJ/mol
Iontový poloměr	pm
Izotopy
izo výskyt t1/2 rozpad en. MeV prod. 20Ne 90,514% je stabilní s 10 neutrony 21Ne 0,266% je stabilní s 11 neutrony 22Ne 9,22% je stabilní s 12 neutrony
Bezpečnost
R-věty
S-věty
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Neon (latinsky Neonum) chemická značka Ne je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny. Patří mezi prvky 2. periody.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, naprosto inertní. Chemické sloučeniny neonu nejsou známy. V 1 litru vody se při 20 °C rozpustí 10,4 ml neonu. Při velmi nízkých teplotách je možno neon zachytit na aktivním uhlí.

Neon se snadno ionizuje, a v ionizovaném stavu intenzivně září. Toho se využívá v osvětlovací technice. Neon má ve výbojkách šarlatovou barvu.

Historický vývoj

Poté, co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za argonem. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 neon a krypton. Neon byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakční destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s neonem objevil i krypton a xenon.

Neon byl pojmenován dvanáctiletým Ramseyovým synem, který se se zájmem díval na nové, šarlatově červené světlo, které vycházelo ze spektrální trubice. Syn navrhl tento prvek pojmenovat jako nový - neon.

Výskyt a získávání

Je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 0,001 8 % (Ve 100 litrech vzduchu je přibližně 1,82 ml neonu), je tedy po argonu druhým nejrozšířenějším vzácným plynem v zemské atmosféře a pátým nejrozšířenějším plynem v suchém vzduchu. Je proto získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu.

Další možností získávání neonu je frakční adsorpce na aktivní uhlí, při teplotách kapalného vzduchu.

Využití

Neon

Elektrickým výbojem v prostředí neonu o tlaku několik torrů (okolo 1% atmosférického tlaku) vzniká intenzivní světelné záření oranžově-červené (šarlatové) barvy. Tohoto jevu se využívá pří výrobě výbojek tzv. neonek, které slouží jako osvětlovací tělesa nebo různé světelné indikátory. Spolu s heliem lze neon využít i v obloukových lampách a doutnavkách.

Neonové svítící reklamy si získaly ve 30. letech 20. století takovou popularitu, že neon dal jméno všem svítícím trubicím, i když kromě červených jsou plněné jinými plyny, navíc u mnoha barev světlo nevydává samotný plyn, ale luminofor nanesený na vnitřní stěně trubice.

Neonové trubice se používají v různých oblastech elektrotechniky (usměrňovače, pojistky, reduktory napětí…).

Kapalný neon se využívá v kryogenní technice jako náhrada dražšího a obtížněji připravitelného kapalného helia.

Neon slouží i jako náplň do některých typů laserů.

Literatura

• Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
• Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
• Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
• N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

• (česky) Chemický vzdělávací portál
• (anglicky) It's Elemental – Neon
• USGS Periodic Table – Neon
• Atomic Spectrum of Neon

---